Dopis zveřejněný na webu Fites (Český filmový a televizní svaz) podepsali mimo jiné Miloš Forman, Jiří Menzel, Ivan Passer, Vojtěch Jasný, Juraj Jakubisko, Juraj Herz, Bohdan Sláma, Stanislav Milota, Drahomíra Vihanová a Jan Hřebejk. Bregant výtky, které dosud přicházely především od kameramanů, dlouhodobě odmítá.

„NFA postupuje v digitalizaci českých filmů v souladu s dalšími archivy v Evropě a výsledky jeho práce byly opakovaně vysoce hodnoceny i na mezinárodních festivalech. Zmíněná ´petice´ obsahuje 20 podpisů, z nichž minimálně jeden byl získán nedůstojným způsobem, o čemž svědčí dopis Vojtěcha Jasného," řekla dnes Andrea Slováková z NFA.

V dopise, který má ČTK k dispozici, Jasný uvádí, že si text petice neměl šanci pořádně přečíst a až později zjistil, že podepsal něco, „co bylo zaujaté a nespravedlivé vůči NFA". „Nesouhlasím s takovým způsobem získávání hlasů pro jednu stranu sporu, a svůj podpis proto považuji za neplatný," píše. „Archiváři i tvůrci tvoří jednu filmařskou rodinu – a i když v ní nemusí být vždy ve všem absolutní shoda, toto společenství se nesmí oslabovat malichernými spory," uvedl ke sporu filmových teoretiků s tvůrci, v němž jde i o velké peníze, které se na digitalizaci čerpají z veřejných zdrojů.

Mluvčí ministerstva kultury Simona Cigánková dnes řekla, že úřad dopis zatím neobdržel. Na jaře ministerstvo plánuje kulatý stůl se zástupci petentů, uvedla.

Digitální restaurování

Asociace českých kameramanů (AČK) naposledy kritizovala loni v listopadu podobu digitálně restaurovaného filmu režiséra Oldřicha Lipského a scenáristy Jiřího Brdečky Adéla ještě nevečeřela, který se tehdy vracel do distribuce. Podle prezidenta AČK Marka Jíchy má zcela jiné obrazové řešení, než jaké vytvořili v roce 1977 autoři v čele s kameramanem Jaroslavem Kučerou. Podle asociace je výsledkem digitálního restaurování „zcela jiný film", který působí jako nedodělaný polotovar.

„Je přirozené, že film může působit na některé pamětníky trochu jinak, než jak ho mají uložený v desítky let staré vzpomínce. Přístup NFA k restaurování je ale založen na zevrubné znalosti pramenů a především původních filmových materiálů, nikoliv na dojmech a přáních," uvedl k tomu tehdy Bregant. O digitalizovanou verzi filmu podle něj projevuje zájem mnoho českých kin.

Restaurování filmu v maďarských laboratořích Magyar Nemzeti Filmalap zaštítil odborně i organizačně NFA, finančně je podpořily Island, Lichtenštejnsko, Norsko a české ministerstvo kultury.

Spolupráci s maďarskými partnery si ředitel NFA Bregant již dříve pochvaloval. Podle něj jde při digitalizaci o to, aby restaurátoři citlivě odstranili nečistoty a poškození, která materiál časem utrpěl, a znovu navrátili jeho původní podobu. Software ale nesmí setřít typické znaky, jako je třeba hrubší obrazové zrno, slepky nebo vpisky na konci jednotlivých dílů, které ke starším filmům patří.