V malém boletickém kostelíku, kde bývají jinak holé stěny, se to změnilo k nepoznání. Štáb kostel naplnil lavicemi, oltářem, sakrální výzdobou, otevřenou rakví, svítilnami a dokonce s sebou přivezl i varhany. Asistentka prozrazuje: „Shánělo se to po celé republice, měli jsme kontakty třeba na zrušené kostely.“

Ty dostali od kněze Martina Kouteckého, kterého si na natáčení scény se mší, kterou už mají za sebou, či pohřbu kněze, přivezli z Prahy. „Dávám pozor, aby to všechno vypadalo, jak má,“ říká duchovní.

Před kostelem postává Zdeněk Žák z Českých Budějovic. Z komparzu byl vybrán jako dublér Harveyho Keitla hrajícího kněze a jako tzv. standin, který nahrazuje herce, aby nemusel být na scéně, když se vše připravuje. „Ptali se: Kolik měříte?,“ vzpomíná dublér, jak to všechno začalo.

„Předváděl jsem scénu nanečisto, když tu se přede mnou zjevil Harvey Keitel, aby mě vystřídal. Tak jsem mu podal ruku. Na konci mi šel poděkovat. Moc anglicky neumím, tak jsem se uklonil,“ vypráví. Setkat se s hereckou hvězdou pro něj byla čest. V připravované scéně pohřbu kněze bude Zdeněk Žák ležet v rakvi. „Říkají: Buď strnulý, nedýchej. Je to docela složité,“ směje se dublér.

Venku čeká i sedmapadesátičlenný komparz z Českých Budějovic včetně kouřící důchodkyně. Přemýšlí: „To si člověk neumí představit, jaká je na pozadí filmu dřina.“ V komparzu je s ní i dcera a vnuk. Mezi nimi postává i šest komparzistů z Prahy, kteří mají nezkušeným kolegů ukázat, jak na to. 

Mezitím v kostele natáčejí detail, a to záběry na sošky svatých, před nimiž plápolá svíce. Aby se toho docílilo, musí jeden z mužů mávat na plameny plachtou. „Tak co, Václave?“ ptají se režiséra. Václav Marhoul dává pokyn přejít na další scénu.

„Všichni se budete dívat na jedno místo, a to na mě. Kluk tam zakopnul a spadnul,“ zní instrukce. Přichází představitel hlavního hrdiny Petr Kotlár. Ihned dostane záludnou otázku: „Kde máš límec?“ „Já nevím,“ říká bezradně a vrací se pro důležitou část kostýmu. „Chlapi, sundejte si klobouky!“ radí kněz.

Režisér Václav Marhoul plánuje, že do Boletic se vrátí zase v červenci točit apokalyptickou scénu nájezdu Kozáků, ale tentokrát do vojenského prostoru. K zimním záběrům potřebuje sníh a led. „Když nezamrzne Lipno, pojedeme třeba do Finska,“ říká zcela vážně.

Další lokací mají být Konstatinovy Lázně, Polsko či Dolní Slezsko. Snímek podle jeho slov zatím stál 166 milionů korun. „Kolik jsem dal Harveymu Keitlovi vám neřeknu,“ dodává. Až skončí s natáčením, bude třeba deset měsíců věnovat hudbě, trikům a dabování. Film bude mít titulky i v Čechách, protože v něm postavy mluví novoslovansky. „Není to český film, je to film, který natáčí český režisér,“ vysvětluje Václav Marhoul. Premiéru plánuje na říjen 2019.