Ovace za dítě, které vymyslel, však vLos Angeles sklízel někdojiný.

Kdy vás poprvé napadl jako animovaný hrdina krysí rošťák?
Námět na příběh okryse, která chce být kuchařem, se dostavil zčistajasna koncem roku 2000.Ten malý brach už má za sebou pořádnou cestu jak na velké plátno, tak za Oscarem. Docela slušný výkon na krysáka.

Mimochodem, jaké jsou vaše zkušenosti skrysami? Zahubil jste někdy nějakou nebo razíte teorii, že nic živé se nemáničit?
Byli jsme sRatatouille hotovi asi napůl, když jsme objevili, že krysy máme ve vlastním domě. Na kalifornské poměry je to starý dům, dřevěný, má spoustu dutých přepážek. Po dlouhém přemítání, stím, jak je to ironické, jsme se jich zkusili zbavit. Přišel moc hodný pán deratizér, položil otrávené návnady a pasti, a často je kontroloval. Nikdy to nefungovalo. Taky máme kočku, jménem “Lucy”. Je zdatná lovkyně a na krysy má spadeno. Jenže, krysy máme pořád. Pokud nám nerozhlodají dům, pro mne za mne “žiju, tak si žij”. Vařit si zatím musíme sami, ale pokud se mi poštěstí najít krysu, které se toho ujme, dámvědět.

Popřál jste vy osobně někde vtichu pracovny se sklenkou šampaňského svému animovanému Remymu, že vyhrál Oscara?

Nemyslím si, že Remy chce být slavný a vyhrávat Oscary. On miluje vaření. Pokud bude smět vařit, bude šťastný.

Nemrzí vás dodatečně, že jste Ratatouillea “přenechal” kolegu Birdovi a neužil si ty minuty slávy napódiu?

Jistěže bych býval raději dokončil dílo, které jsem začal. Ne vždy je to možné. Brad Bird je velmi nadaný filmový tvůrce a já mu přeju vše dobré. Za jeho dnešním úspěchem je spousta dřiny. Jsem rád, že film úspěšně dokočil, a nejvíc ze všeho mne těší, že se líbí publiku.

Oscary jsem si užil. Velice mne potěšilo být svědkem ocenění Markéty Irglové a Glena Hansarda za jejich krásnou píseň. Tleskal jsem jim vestoje. Vsále bylo cítit mimořádné nadšení. Doufám, že jim Oscar prospěje a pomůže jim dosáhnout tvůrčích záměrů.

Pinkavovo dílo

Byl jste vPixaru třináct let– co vám tyhle roky daly? Aco naopakvzaly?

Na etapu vPixaru se vždy budu ohlížet svděčností za příležitostmi a zkušenostmi, kterých se mi dostalo. Enormně jsem se poučil za celou dobu působení, a jsem hrdý na vlastní přínos studiu. Bylo pro mne fascinujícím zážitkem být utoho, jak se studio rozvinulo a stalo se celosvětově slavným. Pracoval jsem svýjimečnými lidmi a uzavřel řadu přátelství. Udělali jsme spolu leccos, na co můžeme být pyšní. Nadevše platí, že podstatní jsou jen a jenlidé.

Předloni jste studio opustil, po sloučení sDisneyem sleduje hlavně komerční cíle. Není to pro vás jako pro Evropana přece jen trochu zklamání– že uprostřed velkého amerického byznysu se tvořivé nápady příliš přemelou a zjednoduší? John Lasseter kdysi vyzdvihoval vaši “European Sensibility“…

Natočit dobrý animovaný celovečerní film pro široké publikum– aby se vkinech bavily celé rodiny– to není snadný úkol. Ještě ke všemu tomu vytvořit dílo kvalitní, ryzí, humorné a procítěné– to je výzva tvůrcům filmového odvětví. Neměli bychom jim mít za zlé, že se jedná oodvětví průmyslové. Nemyslím si, že je nutný rozpor mezi komerčním úspěchem a uměleckou kvalitou díla. Existují projekty skvělé, ale nevýdělečné. Občas vzniknou ity výdělečná, a přesto skvělé.

Filmaři mají vnitřní povinnost dělat to, vco věří, že má vzniknout a co si má zasloužit své publikum. Protože filmy jsou něco pro publikum. Je to prosté– dělat dobrou práci. Dostat šanci, to je požehnání.

Není lepší natáčet filmy vnezávislé produkci– jako to dělají ijiní režiséři hraných projektů?

Každý by měl maximálně zhodnotit své příležitosti a možnosti, a vybrat pro svůj nápad takovou formu a škálu, která mu přísluší. Pokud má na vybranou. Některým projektům svědčí nezávislá produkce, aby si tvůrci mohli dopřát vlastní vůli a kontrolu nad vlastním dílem. Animovaný film pro širší publikum je zpravidla drahá záležitost. Jak vidíte, jsem velmi moudrý… Cha.

Co plánujete do budoucna? Nebojujete trochu strpkostí a nemáte chuť se vrátit do Anglie?

Mám rozpracovaný příběh dalšího celovečerního animovaného filmu. Vycházím zvlastní zkušenosti zdětství, ale jde oněco svšeobecnou platností, co může oslovit každého. Je to báječný příběh. Alespoň mně se báječně zamlouvá. Je vněm jedna neobvyklá postava, pro animaci jako stvořená. Nic podobného jsem na plátně dosud neviděl. Ale zatím si to nechám rosebe.

Uvidíme vás vdohledné době vPraze?

Pokud všechno dobře vyjde, chci se letos smanželkou a našimi dvěma syny (9 a 7let) do Prahy podívat. Chci jim ukázat, jak krásné je rodné město jejich otce, a navštívit svého bratra, synovce, neteře, bratrance, strýce atetu…

Antonín Kříž, dědeček Jana Pinkavy (vpravo), rodák z Radešínské Svratky na Vysočině, 1900-1995, který byl pro Geriho hru inspirací (vlevo).