Větší pozornost věnovali filmaři už s ohledem na pokročilé filmové možnosti válce druhé. Jen namátkou: Tenká červená linie, Most přes řeku Kwai či Bitva o Británii. Nicméně i první světová našla odraz v několika působivých dramatech, jež vešla do dějin kinematografie.

Historicky prvním (doloženým) filmem, který vznikl dokonce už v posledním roce války, je 7 srdce světa (1918). Natočil jej režisér Intolerance a Zrození národa David W. Griffith na žádost britské vlády. Vzniklo působivé drama, jež zároveň splnilo propagandistický účel nenávisti proti Němcům.

Na západní frontě

Ze školních lavic přímo do zákopů. Erich M. Remarque popsal ve svém nejslavnějším románu Na západní frontě klid (1928) s reportérskou bravurou osudy nezkušených mladíčků, jimž bylo souzeno dozrát na válečném bojišti. Strhující obžaloba války se dočkala několika filmových podob. První vznikla v roce 1930, už dva roky po vydání knihy, a natočil ji Lewis Milestone. Druhá, z roku 1979, je dílem Delberta Manna, poslední se chystá už několik let. Svého času byl ve hře jako hlavní hrdina i Daniel Radcliffe z Harryho Pottera, prozatím je ale projekt střídavě u ledu a střídavě v různých fázích příprav.

Prvoválečné téma zajímalo i proslulého miliardáře a leteckého fanouška Howarda Hughese, jehož zvěčnil ve filmu Letec Martin Scorsese. Snímek Pekelní andělé s brilantními nálety německých zepelínů na Londýn (1930) začal Hughes natáčet roku 1927 jako němý a s Gretou Nissenovou. Ve zvukové verzi ji pak vystřídala kvůli mizernému přízvuku Jean Harlowová, kterou mimochodem v tomto velkorysém projektu proslavila věta: „Šokovalo by tě, kdybych si na sebe vzala něco pohodlnějšího?“

Vzpomenout je třeba i na věhlasný francouzský film Jeana Renoira z roku 1937 Velká iluze, pozoruhodný tím, že i když je řazen mezi válečná díla, není tu jediná bojová scéna. Pravidelně se umisťuje v žebříčku nejlepších filmů světa, bezpochyby i kvůli svému nadčasovému poselství. Ve skupině francouzských důstojníků, kteří se ocitli v německém zajateckém táboře, na sebe upozornil mladý Jean Gabin, německého kapitána von Rauffensteina si zahrál Erich von Stroheim. Film byl prvním cizojazyčným snímkem nominovaným na Oscara.

Zakázané filmy

Mimořádným příspěvkem k tématu je i mistrovský opus Stanleyho Kubricka Stezky slávy (1957). Vyšel z reálné události, kdy francouzský generál posílající vojáky na jistou smrt tři z nich po zmanipulovaném soudu popravil. A vysloužil si podobný osud: ve Francii, Švýcarsku a Belgii byl film na 20 let zakázán, v USA se promítala jen upravená verze. Plukovníka, který se francouzskému velení postaví, hrál Kirk Douglas, jenž film řadil mezi své nejoblíbenější.

A ještě jeden český zakázaný. Jmenuje se Zborov a líčí události kolem československých legií předcházející bitvě u Zborova. Do kin vstoupil s ročním zpožděním, v lednu 1939, a tak byl úředně zakázán. Nakrátko se na plátna vrátil roku 1945, pak jeho hrdinové upadli opět v nemilost. Tento měsíc vstupuje snímek J. A. Holmana a Jiřího Slavíčka do kin po celé republice, Národní filmový archiv mu dal novou zrestaurovanou podobu.