Deník
VYBRAT REGION
Zavřít mapu

Filmové premiéry: Pulp Fiction, Ranhojič a plzeňská noční můra

Praha /VIDEO/ - Do kin přicházejí Hany, perská story podle Gordona a mravenci. Vrací se Tarantinovo podsvětí.

9.5.2014
SDÍLEJ:

PULP FICTION. Uma Thurmanová v kultovní gangsterce Quentina Tarantina. Foto: AČFK

V málokterém filmu potkáte tak rafinovanou a zábavnou kombinaci násilí, černého humoru a sprostého slovníku jako v Tarantinově kultovní gangsterce Pulp Fiction: Historky z podsvětí. Teď se film, kterému tleskalo publikum přesně před dvaceti lety na festivalu v Cannes, vrací do kin. V rámci Projektu 100 a symbolicky před dalším festivalovým ročníkem na francouzské Riviéře. Každá z povídek, jež Tarantino ve finále důmyslně propojí, má své odzbrojující kouzlo a  hrdiny. Ať už sledujeme, jak s nevídanou bravurou a lehkostí rozbalí John Travolta s Umou Thurmanovou své taneční číslo v Mazaném králíčkovi, padne nezapomenutelná injekce přímo do srdce, jak si gangsteři roztomile objasňují charakter royalcheesu, jak řeší boxerova přítelkyně s bezelstnou naivitou, zda je bříško sexy nebo jak šéf gangsterů učí své hochy, kterak „uklízet" mrtvoly, vždycky je čím se bavit. V tom je Tarantino důkladný a hravý. Včetně skvělého castingu, počínaje Travoltou a Thurmanovou a konče Brucem Willisem či Harveyem Keitelem.

Z německé produkce k nám míří Ranhojič odehrávající se v 11. století v Persii, kterého Philipp Stölzlnatočil podle románu Noaha Gordona a který se už představil na Febiofestu. Líčí dlouhou cestu chlapce, nadaného nevšedním darem nahlédnout do tělesné schránky lidí, které léčí a poznat, zda mají šanci na záchranu, či ne. V hlavní roli se vystřídali tři herci, největší prostor má na plátně Tom Payne. Silnou hereckou oporou ve filmu, který nepřekračuje standard kostýmního exotického vyprávění, jsou Stellan Skarsgard a Ben Kingsley jako dva chlapcovi životní i medicínští guruové, byť každý po svém. 

Film Jako bych tam nebyla je dílem irské režisérky Juanity Wilsonové. Vypráví příběh mladé ženy ze Sarajeva, jejíž život se ze dne na den změní. Poté, co dlouhou dobu čelí hrozbě smrti, rozhodne se v posledním zoufalém kroku učinit ještě jeden vzdor: být opět sama sebou. Tiché drama o zvěrstvu, páchaném na ženách i dívkách v Bosně a Hercegovině během let 1992 až 1995 má svou sílu díky autentické zkušenosti Slavenky Drakulićové, podle jejíž knihy film vznikl.

Vzhledem k tomu, že ve stejný týden vstupuje s irským snímkem do kin i americká Violetta – koncert, jde o (sice neúmyslné), lež takřka brutální srovnání dvou světů. Violetta vychází ze stejnojmenné série na televizním kanálu Disney Channel a líčí příběh Barbínky, jež díky svému zpěvu a kráse ke štěstí přišla. Účinkuje tu dvanáct postav, včetně titulní hrdinky v podání Martiny Stoesselové, které předvádějí hity první a druhé řady seriálu. Speciál natočený na živém koncertu v Miláně nabízí jako jediný zajímavější moment zákulisní záběry a rozhovory s interprety, jinak ale vyhlíží ve své umělohmotné kýčovitosti hrůzostrašně. Tím spíš, že zjevně cílí na skupinu mladičkých fanynek, jež sledují seriál i na obrazovce a jimž poskytuje iluzi oslnivého světa showbyznysu jako dokonalého životního cíle.

Poslední zahraniční premiérou týdne je snímek pro nejmladší – Mrňouskové: Údolí ztracených mravenců, který seznamuje malé diváky s životem někdy neprávem obávaného hmyzu. Jeho tvůrci, režiséři Helene Giraudová a Thomas Szabo přenesli na plátno v zábavných příbězích barvitý mikrokosmos svého seriálu, který slaví ve Francii i dalších zemích od roku 2006 na obrazovce velký úspěch. Díky fantazii autorů i uvážlivé práci s animací reprezentuje mezi projekty pro menší publikum produkci, která stojí za vidění.

Českou novinkou týdne je Hany, celovečerní experiment debutujícího Michala Samira v produkci Matěje Chlupáčka, který tvůrci natočili během tří nocí v Plzni a také ho tu v rámci nedávného Finále představili. Zachycuje zážitky party mladých v jedné divoké noci, kde nuda nabývá různých podob a touha po rebelství se střetne se svobodou a násilím jiného druhu… Dlužno přiznat, že nápady filmu nechybějí, herci (Ondřej Malý, Hana Vagnerová, Jitka Schneiderová) drží svou laťku, jinak jde ale o značně alternativní dílko, kde vše, včetně scénáře, je až příliš bezzubě podřízeno formě. Respektive třem dlouhým záběrům, které režisér pospojoval ve střižně, takže vytvářejí zdánlivý pocit jednoho – na což láká i reklama k filmu. Nu, uvidíme, kolik diváků naláká a kolik zklame.

Autor: Jana Podskalská

9.5.2014 VSTUP DO DISKUSE
SDÍLEJ:
Zhruba 200 demonstrujících lidí se 16. prosince 2017 vydalo před pražský TOP hotel, kde se koná konference evropských protiimigračních stran pořádané hnutím Svoboda a přímá demokracie (SPD).
AKTUALIZOVÁNO
44 4

Okamura pozval Le Penovou a Wilderse do Prahy. Lidé skandují "Hanba"

Stanislav Šulc.
2

Komentář Stanislava Šulce: Rok 2017: Nevědomost je znovu síla

Čekají nás Vánoce na blátě. Na Štědrý den bude až pět stupňů nad nulou

V noci bude mrznout, ale přes den se zřejmě průměr nejvyšších teplot v Česku udrží další čtyři týdny nad nulou. Na Štědrý den může teplota přes den dosáhnout až plus pěti stupňů Celsia. Má pršet, nebo padat déšť se sněhem. Vyplývá to z měsíčního výhledu, který v sobotu zveřejnil Český hydrometeorologický ústav (ČHMÚ), a krátkodobé předpovědi ústavu.

Skauti přivezli z Vídně Betlémské světlo. Předávali ho už na nádraží

/FOTOGALERIE, VIDEO/ – Cenný náklad přijel v sobotu těsně po půl sedmé večer k druhému nástupišti na brněnském hlavním nádraží. Skauti dovezli z Vídně Betlémské světlo. V neděli je na ranní bohoslužbě v katedrále svatého Petra a Pavla přivítá brněnský biskup Vojtěch Cikrle.

Do Jeruzaléma přijede americký viceprezident Pence, Fatah chystá demonstrace

Hnutí Fatah palestinského prezidenta Mahmúda Abbáse svolává na příští týden demonstrace u příležitosti toho, že Jeruzalém navštíví americký viceprezident Mike Pence. Fatah bude protestovat proti změně americké politiky, jež se projevila Trumpovým uznáním Jeruzaléma za hlavní město Izraele.

Chanukový svícen opět září ve vile Stiassni. Po 80 letech

/FOTOGALERIE/ Výjimečná událost, jakou vila nezažila celá desetiletí, se v pátek odpoledne odehrála v brněnské vile Stiassni. Po osmdesáti letech tam totiž členové Spolku přátel vily Stiassni a brněnské Židovské obce zapálili chanukový svícen.

Vážení čtenáři,

náš web Deník.cz přechází kompletně pod zabezpečený protokol, který výrazně zlepší bezpečnost při procházení našich webů.

Z důvodu přechodu je nutné se znovu přihlásit k odběru upozornění na nejnovější zprávy - klikněte na tlačítko "Povolit", kterým si zajistíte odběr zpráv i do budoucna.

Děkujeme za pochopení.

POVOLIT