Deník
VYBRAT REGION
Zavřít mapu

RECENZE: Retro pro tátu. Strniště pro Jana Svěráka

Laskavé retro z těžké doby. Natočené podle klíče Obecné školy. To je v kostce nový film Jana Svěráka Po strništi bos, který režisér natočil spíš kvůli otci nežli kvůli sobě.

16.8.2017 2
SDÍLEJ:

z filmu Jana Svěráka Po strništi bosFoto: Bioscop

To, co diváci očekávají, to v případě novinky otce a syna Svěrákových dostanou. Idylický pohled na nelehké časy, ze kterého nijak zásadně nemrazí a na který se v kině dobře dívá. Asi jako když starý člověk vzpomíná a vytěsňuje to ošklivé. Ne že by ve filmu odehrávajícím se v protektorátu a konci války a natočeném podle stejnojmenné knihy Zdeňka Svěráka chyběly smutné scény. Ale až na výjimky jsou líčeny jaksi zpovzdálí, jakoby přes tlusté sklo, nahlížené očima dítěte. Vlastně šťastný koncept, který tvůrcům umožňuje onu laskavost, aniž by urazili.

Dějově předchází film Obecné škole, respektive zachycuje období, kdy se rodina malého Edy (rozuměj Zdeňka Svěráka) stěhuje z Prahy na venkov. Tady hlavní hrdina prožívá svá klukovská dobrodružství napojená na válku, na kterou si s místní partou v roztomilém bunkru zbudovaném v hromadě pohřebních věnců hraje, ale která se v některých scénách promítá i do jeho reálného života. Díky této optice vnímáme protektorát jen zdáli - ať je to psík odmrštěný dveřmi gestapáckého vozu, jenž odváží jeho páníčka, obsazení školy a vojenské výjevy či tragické finále rodinného „hříšníka“, tatínkova bratra překřtěného na „Vlka“.

Odstupu od dospěláckého světa a válečných událostí dociluje Jan Svěrák mimo jiné scénami ztělesňujícími na plátně Edovy představy, jež vycházejí z některých dobových rodokapsů. Problém je v tom, že se na plátně zjevují nečekaně a v celkovém kontextu působí trochu zmatečně. Charaktery jednotlivých postav naopak líčí tvůrci až otrocky – věčně laskavá maminka, cholerický a slabošský tatínek, přísný dědeček, ukřičená teta s místním nářečím. Jedinou figurou vybočující sympaticky z této prvoplánové sešlosti je zmíněný „Vlk“, černá ovce rodiny, kterého Oldřich Kaiser uchránil od černobílé škatulky.

Nejvěrohodněji tak vyznívají pasáže, jež popisují rodinné vztahy čistě, bez vizuálních obezliček, vysvětlivek a selankovité stylizace zalité sluncem. Kontakty Edy a posléze i jeho maminky s „Vlkem“ u vody beze slov nebo finální pohřeb, kde se lámou rodinné charaktery, působí ve filmu nejčistěji. Určitě více než maminka zpívající před holubníkem a řečnící didakticky o tom, jak se holoubci mají rádi. Dobré jsou i chlapecké scény včetně vyloučení „zrádce“ (byť třeba Karel Smyczek znázornil obdobná dětská přátelství v televizní sérii Bylo nás pět přesvědčivěji). Jednoznačně nejlepší je z této party Alois Grec (Eda), u nějž se nejvíce ukazuje, jak dobře si umí Jan Svěrák vybrat malé představitele a pracovat s nimi.

V této linii je snímek nejcennější – protože líčí zrání chlapecké kuráže (symbolická chůze „strništěm bos“), hrdosti a cti, jež se v závěru vymezí proti otci i dědovi. Jestli někde Svěrákových film přesahuje rodinnou selanku v protektorátu, tak právě tady, kde se potkává typická česká zbabělost s nenápadným mladickým vzdorem. Spolu s vynikající kameramanskou prací Vladimíra Smutného těšící se z proměn krajiny v ročních obdobích a hudbou Michala Novinského nabízí Po strništi bos příjemnou retro podívanou. Takovou, která neurazí, ale také nepřekvapí. Nastal čas, kdy by bylo fajn opustit bezpečí „obecných škol“ tatínků a vydat se strništěm bos vstříc světům vlastním.

Autor: Jana Podskalská

16.8.2017 VSTUP DO DISKUSE 2
SDÍLEJ:

DOPORUČENÉ ČLÁNKY

Vteřiny dne

Vteřiny dne. Rychlý přehled pro ty, kteří nemají čas číst

Prezidentská debata ve vlaku Deníku 20. listopadu na cestě z Prahy do Ústí nad Labem.
62 23

Zbrojař, chemik nebo textař. Českým prezidentem chce být devět mužů

Středozemí je spása i záhuba migrantů. Ročně jich tu průměrně utonou dva tisíce

Středozemní moře pohltilo od roku 2000 bezmála 34 tisíc těch, kteří snili o lepším životě v Evropě. Uvedla to Mezinárodní organizace pro migraci (IOM) s tím, že mořská hranice mezi Evropu a Afrikou je nejnebezpečnější na celém světě.

AKTUALIZOVÁNO

Na mešitu v Egyptě zaútočili teroristé, zmařili životy nejméně 235 věřících

/VIDEA, FOTOGALERIE/ Při pátečním útoku na Sinajském poloostrově v Egyptě zemřelo přes 235 lidí, minimálně 130 osob je zraněno. Teroristé, spekuluje se o egyptské odnoži Al-Káidy, udeřili během modlitby, odpálili trhavinu a začali střílet. Jde o nejhorší teroristický útok v Egyptě za desítky let. Oblast útoku leží zcela mimo zóny turistického ruchu.

Pirát z Olomouce je ve vedení Sněmovny. Nesmím přibrat, usmívá se Pikal

/ROZHOVOR/ Místopředseda Pirátské strany Vojtěch Pikal z Olomouce byl také zvolen místopředsedou Poslanecké sněmovny.

Úsek Pražského okruhu získal kladné stanovisko EIA

Úsek Pražského okruhu mezi Běchovicemi a D1 v pátek získal kladné stanovisko vlivu na životní prostředí (EIA). Informovalo o tom ministerstvo životního prostředí. Úsek označovaný číslem 511 by se mohl začít v roce 2020.  

Copyright © VLTAVA LABE MEDIA a.s., 2005 - 2017, všechna práva vyhrazena.
Používáme informační servis ČTK. Kontakt na redakci.
Publikování nebo šíření obsahu Denik.cz je bez písemného souhlasu
VLTAVA LABE MEDIA a.s., zakázáno.
Marketingové podmínky. Cookies. Zrušit oznámení

Vážení čtenáři,

náš web Deník.cz přechází kompletně pod zabezpečený protokol, který výrazně zlepší bezpečnost při procházení našich webů.

Z důvodu přechodu je nutné se znovu přihlásit k odběru upozornění na nejnovější zprávy - klikněte na tlačítko "Povolit", kterým si zajistíte odběr zpráv i do budoucna.

Děkujeme za pochopení.

POVOLIT