Zdeněk Toman. Pro zasvěcené jméno prvního šéfa zahraniční rozvědky v poválečné době u nás. Pro potenciální diváky pak i pracovní název nového celovečerního filmu Ondřeje Trojana, který připravuje ve spolupráci s Filmovým centrem České televize.

„Na scénáři se podílelo hodně lidí. Původní verzi napsala Zdeňka Šimandlová v angličtině, do češtiny jej přepsal Jiří Dědeček. Svým dílem do něj ale odbornými poznámkami přispěli i historici a samozřejmě já," vypočítává Trojan, který má jako režisér na kontě Želary a Občanský průkaz. Projekt dostal grant na vývoj scénáře, o další podporu chce producent a režisér, jehož společnost Total Help Art je hlavním producentem, ještě žádat.

Filmařsky nesmírně vděčná postava

„Film se odehrává v období 1945 - 1948, proto jde o dobovku, která nebude úplně laciná," vysvětluje režisér. „Ale stojí to za to, kolem Tomanovy nejednoznačné postavy existují velké záhady a taková figura je filmařsky nesmírně vděčná. Nemluvě o dané době a prostředí rozvědky, o níž toho u nás zase tolik nevzniklo."

Točit chce každopádně jen v českých reáliích, původní odhad první klapky byl dokonce už letos na podzim. „Jednání s Českou televizí, která je koproducentem, jsou nějak moc zdlouhavá," říká režisér. „Tak to moc nevidím. Zřejmě to budu muset posunout na pozdější termín."

A představitel titulní role? „Řeknu vám to takhle dotyčný hrdina si je neobyčejně podobný s Jirkou Macháčkem," usmívá se potutelně Ondřej Trojan. „Víc vám neřeknu. Každopádně by to pro něj byl úplně jiný šuplík, než jaké běžně hraje…"

Jestli bude mít špionážně laděný film happy end, kde hlavní hrdina hraje vysokou hru na různé strany, včetně hry o vlastního syna, je otázka. „Jak se to vezme, náš příběh má jistý přesah," říká režisér, který navíc slibuje ve svém filmu divákům hned několik lovestory.

„Jde ještě kousek za neslavný únor 1948, řekněme pár měsíců. Toman byl totiž nejen první šéf rozvědky, ale zároveň první politický vězeň… Ironie osudu," dodává k připravovanému filmu Ondřej Trojan.

Fakta o Zdeňku Tomanovi
Zdeněk Toman, zakladatel a první šéf československé rozvědky ministerstva vnitra pocházel z židovské rodiny na Podkarpatské Rusi. Rodné jméno Zoltán Goldberger si změnil během studií v Praze, údajně kvůli bezpečnosti v antisemitském prostředí (jiné zdroje ale uvádějí, že k tomu došlo až v následném exilu v Londýně). Válku strávil v Londýně, přesto byl přesvědčeným komunistou. Strana ho také po roce 1945 vyslala na ministerstvo vnitra, kde se stal šéfem politické rozvědky MV (jedné z tajných služeb Československa).

Působil ve prospěch komunistů, především ale ve svůj osobní. Historické prameny dokládají jeho tichou podporu přepravy Židů z východní do západní Evropy a odtud do Izraele, za niž inkasoval nemalé peníze. 27. dubna 1948 jej zatklo v Praze speciální komando Státní bezpečnosti, jeho žena Pavla spáchala 8. května sebevraždu. Tomanovi se podařilo z vězení utéct, překročil ilegálně hranice a azyl našel ve Venezuele. V Praze zůstal v roce 1948 jejich několikaměsíční syn Ivan, s nímž se otec navzdory letitému úsilí už nikdy neviděl.