Pohádka se jmenovala Kouzla králů a natočil ji režisér Zdeněk Zelenka. Petra Tenorová tam hraje princeznu Marijánu. Pokud jste ji neviděli, jde o klasickou pohádku o zakleté princezně, kterou osvobodí krásný mládenec, kterého ztvárnil Martin Kraus, mladík z Brna, jenž tam v současné době studuje Janáčkovu akademii múzických umění.

Jak se vám s ním hrálo?

Jako herecký partner byl výborný, hodný, zkrátka takový brouček.

Ale měla jste i další výborné spoluhráče…

Krále ztvárnil Josef Abrhám, což je můj televizní otec, moji maminku hraje Libuše Šafránková, zlou čarodějnici ztvárnila Jitka Schneiderová. Dalšími hereckými protagonisty v pohádce jsou například Svatopluk Skopal či Jitka Smutná.

Jedná se o vaši první větší televizní příležitost?

Ještě předtím jsem natočila dvě pohádky s režisérem Václavem Křístkem, kde jsem hrála Johanku ve Třech srdcích, což bylo o minulých Vánocích, a 2. ledna se bude v televizi vysílat další pohádka, v níž jsem si zahrála hostinskou, a její název je Ztracený princ - rovněž v režii Václava Křístka.

Prý jste už jako dítě snila o tom, že jednou budete hrát princezny…

Herečkou jsem chtěla být opravdu odmalička, což souviselo s tím, že jsem si chtěla zahrát princezny.

Byl někdo z vašich předků hercem?

Hercem nikoliv, ale můj dědeček byl kameraman Jan Tenora. Onse stal vlastně takovou mou sudičkou. Když mě totiž uviděl v kolíbce, tak řekl: Ty budeš herečka. Takže jsem se tohoto chytla. Začala jsem od druhé třídy chodit do dramatického kroužku. Narodila jsem se v Praze, ale od jedenácti let žiju v Havířově.

Čím vás herectví přitahuje?

Divadlo a herectví mají v sobě určitý náboj, určitou vůni, a také zvláštní a úžasnou atmosféru. Je to hezký pocit, když mohu lidem něco předat, případně jim udělat radost.

Také už jste dostala šanci zahrát si na jevišti…

V Národním divadle moravskoslezském jsem si zahrála Andělku v Pitínského hře Matka, což režíroval Radovan Lipus, a také jsem si zahrála drobnou roličku služky v Čechovově Rackovi, rovněž v činohře Národního divadla moravskoslezského. Anyní hraji dvornídámuve Shakespearově Večeru tříkrálovém také v činohře NDM. Asamozřejmě velice ráda hraji v našem školním představení Kytice, které režíroval Bedřich Jansa.

Prý také ráda zpíváte. Komponuje váš přítel,který je hudebním skladatelem a působí v Praze, také speciálně něco pro vás?

Napíše mi občas nějakou skladbičku, ale zatím je nezpívám. Ale třeba v Kytici si zazpívám, což je fajn.

Čeho byste chtěla ve svém povolání dosáhnout? Být hodně populární? Jít z role do role?

Chtěla bych hrát především v divadle, protože má jedinečnou atmosféru.

Takže film a televize vás nelákají?

Ale také mě lákají, neřekla jsem, že ne. Film a televize, to jsou zase jiné světy, je to zase něco jiného. Je v tom zase jiný náboj.

Máte autorské ambice?

Nikdy jsem neuvažovala o tom, že bych psala hry. Píši si svoje básně, alenemám ambice třeba stát se režisérkou. Režírovala jsem představení na letním táboře - dětskou hru, kde jsem měla zrežírovat na šedesát dětí, a to mi stačilo k tomu, abych režisérské ambice zahodila někam úplně pryč…

Co nějaké zvláštní hobby?

Už třetí měsíc se zabývám břišními tanci, dostala jsem se do kurzu pro středně pokročilé, takže budu v tom pokračovat a doufám, že mi Ježíšek nadělí takové ty sukničky.

Jedete někam do přírody během svátečních dnů?

Budu u přítele v Praze, ale o jarních prázdninách bych si chtěla jet zalyžovat do Alp. Ráda lyžuji, sportuji a doslova zbožňuji lední bruslení. U sportu mám pocit volnosti, to je jako když lítáte.

Máte nějaké přání do roku 2009?

Přála bych si, abych úspěšně zvládla maturitu, abych se u toho nezhroutila, aby se nám vydařilo naše maturitní představení, a také bych si přála dostat se do nějakého divadla, kde bych se mohla uplatnit a být v hereckém praktickém životě.

Netoužíte jít studovat herectví na AMU či JAMU?

Samozřejmě, že to zkusím, ale divadlo v praxi je také obrovská škola, kterou bych rovněž ráda absolvovala.