Reportérský čich, tajemné svitky a dobrodružství rozprostřené mezi evropskými městy a africkou pouští. To je animovaný snímek Stevena Spielberga Tintinova dobrodružství, který minulý týden vstoupil do kin a slaví úspěch. Jak se zdá, komiksy zažívají boom, knižní i filmové.

Nakladatelství Albatros Media, které zkraje minulého týdne pokřtilo kompletní vydání knižního Tintina, s ním přišlo právě na počest filmové premiéry. „Od roku 2000 se na domácí scéně objevuje stále více skvělých českých autorů, vychází i více kvalitních cizích komiksů, které se sem dříve nedostaly,“ potvrdil před časem na letní filmové škole i jeden z úspěšných domácích autorů, Karel Jerie.

Relax za 150 korun

Příznivce nacházejí komiksy i mezi filmaři a producenty. A potažmo diváky. Nejspíš je to i proto, že – jak ukazují různé adaptace – komiksem lze převyprávět prakticky cokoli. Válečnou zkušenost (Persepolis), detektivku z londýnského podsvětí (Z pekla), mafiánské drama (Road to Perdition) či pohled do světa dospívání (Přízračný svět). Zjednodušená filmová řeč komiksu umožňuje chápat souvislosti a motivy snadněji – díky zhuštěným dialogům a stylizaci.

Se Supermanem, Batmanem či jinými lze prožít nebývalé dobrodružství. Spustit se na laně z mrakodrapu, spadnout ze skály do rozbouřených peřejí, řítit se hypermoderním vozem ulicemi či se utkat s klubkem hadů… Relax, který vás stojí kolem 150 korun. Hektická doba ekonomické nejistoty navíc právě dnes komiksům nahrává. Odpočívá se u nich lépe než u hlubokomyslných filmových příběhů.

Watchmen i Sin City

Za jednoho z nejlepších zástupců ve svém žánru je považován komiks Alana Moorea Watchmen (Strážci). Natočit podle něj film byla obrovská výzva. Hozenou rukavici zvedl Zack Snyder, muž který si vydobyl renomé režií adaptace komiksové verze řecké historie 300: Bitva u Thermopyl. Jiný kultovní komiks, Sin City převyprávěl originálně Robert Rodriguez (který na scénáři spolupracoval s autorem Frankem Millerem). Pojetím se asi nejvíc blíží komiksovému zpracování předlohy na plátně. Ostatně už snímek 300: Bitva u Thermopyl ukázal, jak vděčným námětem pro film jsou právě Millerovy komiksy. Opus režiséra Zacka Snydera, plný akce, krve, svalnatých mužů a vizuálně strhujících obrazů bitev, patří dodnes do klenotnice výjimečných filmových komiksů.

Nemusí ale vždy jít o ireálný svět, byť s ním si trikaři pochopitelně nejvíc vyhrají. Přízračný svět byl jedním z mála případů, kdy k natočení komiksové adaptace nebyly potřeba nákladné vizuální triky. Originální příběh Daniela Clowese totiž zobrazuje reálný svět teenagerů.

Přidá se i Česko?

Je škoda, že do přepisů domácích komiksů se našim filmařům zatím moc nechce. Přestože námětů by byla spousta – připomeňme alespoň díla Štěpána Mareše, Ervé, Jiřího Gruse, Karla Jerie, Dana Černého či Jana Bažanta. V sobotu byl také pokřtěn úctyhodný komiksový projekt Ještě jsme ve válce – Příběhy 20. století, který mapuje naši nedávnou minulost.

Ale kdo ví, třeba některého z filmařů zlákají komiksy Káji Saudka či Františka Skály. Takovému Lipsi Tullianovi, Muriel či Putování Vlase a Brady by filmové adaptace náramně slušely.

Jaromír Švejdík:Dnešní lidi unavuje reálný život, utíkají do fantazie!

S Jaroslavem Rudišem stvořil nejprve knižní komiks Alois Nebel a posléze i scénář ke stejnojmennému filmu. Stal se tak jedním z mála domácích kreslířů, kteří se dočkali svého díla na plátně.

Jaký je to pocit vidět svého knižního hrdinu v kině?
Pocit je to přímo božský, protože se stal malý zázrak. Svět, který byl zatím jenom v čárách, vám před očima ožije, místo textu vepsaného do bublin postavy promluví, slyšíte vítr, déšť, hudbu, prostě hotový ráj, aspoň pro mě.

Zdá se, že filmové přepisy komiksů zažívají boom. Jak u filmařů, tak diváků . Proč mají takový úspěch?
Asi ano, zažívají. Řekl bych, že už diváky nudí, nebo spíš unavuje normální, reálný život. Utíkají do fantazie, hledají své ochránce.

Který ze světových filmových komiksů vás nejvíc oslovil a čím?
Kick-Ass. Svým černým humorem, ironií, brutalitou. A také Sin City – atmosférou, zpracováním, odvahou tvůrců. A moc se těším na Spielbergova Tintinova dobrodružství.

Řadu komiksových filmů jste nejspíš viděl. Změnila se v průběhu času jejich témata nebo technologie?
Samozřejmě. Komiks má tu výhodu, že můžete experimentovat. Myslím, že je velmi důležité, jakou formu zpracování zvolíte. Každý příběh má specifickou grafiku, náladu a v dnešní době máme nebřebernou škálu možností. Od klasického hraného filmu, přes různé druhy animace až po 3D projekty.

Jakou osobní zkušenost jste vy sám udělal jako výtvarník při natáčení Nebela a co vám tahle práce přinesla?
Člověk se musí připravit, že dlouho nevidí světlo na konci tunelu. Ale zároveň že to jde, když se chce, jen musíte mít dobrý tým. Počínaje odvážným producentem a režisérem s jasnou vizí a konče animátory, kteří jsou ochotni makat od nevidím do nevidím…

U nás moc filmových komiksů nemáme, prakticky se dají spočítat na prstech jedné ruky. Proč se čeští filmaři bojí riskovat a málo s žánrem filmového komiksu experimentují?
To je těžké. Animovaný, potažmo komiksový film je běh na dlouhou trať. Stačí, že dojdou síly, peníze a je po všem. Chce to velkou houževnatost.

Kdybyste měl vybrat zajímavou látku od českého autora pro komiks v kině, která by to byla?
Nejspíš by to byl Pérák. Už dlouho tahle látka visí ve vzduchu, je to takový český superhrdina. Teď ho zpracoval pro divadlo Jirka Havelka, tak uvidíme, možná by z toho mohl být časem i parádní film.