Forman vs. Forman. Z Cannes do Karlových Varů skrze Helenu Třeštíkovou

Témat pro film poskytuje osobní i profesní život Miloše Formana obrovské množství – režisér si prošel neuvěřitelnými osudovými zvraty, o rodiče přišel v koncentračním táboře a vyrůstal jako sirotek, přes nejednu nepřízeň osudu se z něj však stal světově uznávaný filmař ověnčený Oscary za Amadea a Přelet nad kukaččím hnízdem.

Přípravy vrcholí. Do Varů již přiletěla i hlavní hvězda Julianne Mooreová

Charismatický a na první pohled silný muž s dobrodružnou povahou však o sobě v nitru pochyboval a zažil i období, kdy sváděl boj s démony deprese. Zkušenost se dvěma totalitními režimy zákonitě ovlivnila jeho tvorbu a není náhodou, že zejména hrdinové jeho amerických dramat vždy bojovali za svobodu proti institucím.

„Štěstí neexistuje. Štěstí je příliš abstraktní. Vážně se těším na něco, z čeho budu šťastný. Ale v momentě, kdy to mám, jsem zklamaný. Ta cesta k tomu, abych to získal, mi dala mnohem více radosti, víc štěstí. Takže dokonalé štěstí je podle mě možnost o štěstí svobodně usilovat.“ To je jedna z myšlenek Miloše Formana, která ve snímku, v němž se prolíná přízeň s ranami osudu i osobní pátrání i tápání, zazní. On sám se svobody dočkal až po svém odchodu z Československa. A zda se dočkal subjektivního pocitu štěstí, je otázka.

Posloužily dokumenty Věry Chytilové

Spolurežiséři – scenáristka Helena Třeštíková a střihač Jakub Hejna – získali archivy, které nejsou běžně k vidění, pracovali s dokumenty Věry Chytilové a Jaromila Jireše a desítkami dalších filmových materiálů, jimiž se probírali ve střižně několik měsíců. Mravenčí práce byla korunována dokumentem, který je fascinujícím portrétem člověka, jenž zásadně ovlivnil i režisérčin život.

Umělecký šéf karlovarského festivalu Och: Seznam hvězd má své limity

„Miloš Forman je klíčovou postavou mého života. Odmalička jsem milovala filmy, žili jsme v centru Prahy a v okolí jsme měli okolo deseti kinosálů. Když mi bylo třináct, stal se zázrak. Viděla jsem Konkurs. Změnilo mi to svět. Najednou ten život na plátně byl stejný jako život, jak jsem ho znala. Zmizel pocit, že filmy vyprávějí o nějakém jiném, lepším světě, došlo mi najednou, že film nemusí vytvářet iluzi, ale může vyjádřit pravdu o životě! To bylo pro mě klíčové poznání. Zamilovala jsem se do filmů české nové vlny a tajně snila, že jednou budu taky natáčet. Tyhle filmy pro mě znamenaly dotek svobody a staly se součástí mých pocitů a emocí, které mě později formovaly, pomohly mi najít vlastní tvář, identitu. Nebýt Miloše Formana, nikdy bych se nestala režisérkou,“ říká Helena Třeštíková.

Tři otázky pro Helenu Třeštíkovou

Co bylo nejtěžší na uchopení tak košatého tématu, jakým je život Miloše Formana?
Šlo nám o to, aby byl jeho portrét srozumitelný i pro diváky, kteří neznají jeho filmy nebo neznají historické souvislosti, které jeho život formovaly. Aby mu rozuměli nejen Češi, ale i cizinci.

V čem vám Miloš Forman práci ulehčil?
Určitě tím, že je nesmírně charismatickým vypravěčem. Měl náramný herecký talent, který v sobě při vyprávění nezapřel.

Komentář filmu načetl Petr Forman, jeden ze synů Miloše Formana. Přiznal, že jste ho tím trochu zaskočili. Byl vaší volbou hned od začátku?
Miloš Forman měl krásný zvučný hlas a mně se líbilo, že jeho synové mají skoro stejný. V komentáři filmu jsme se částečně inspirovali autobiografickou knihou Miloše Formana Co já vím a Petr věty, které byly přímou řečí, upravil podle toho, jak by je formuloval jeho otec.

ZUZANA PTÁČKOVÁ

Karlovarský filmový svátek je tu. Deník opět vydává speciální festivalové noviny