„Při sledování světových událostí, jako jsou nekončící konflikt v Sýrii, brexit nebo volba amerického prezidenta, se zdá, jako by naše společnost ztratila tolik potřebnou schopnost vzájemně spolupracovat. Proto by 19. ročník mezinárodního festivalu dokumentárních filmů o lidských právech rád svým divákům a divačkám připomněl hodnotu společného úsilí a sdílení,“ uvedla jedna z pořadatelek Nikola Florianová.

33 měst po celé České republice a 13 filmů. A kino Drahomíra v Karlových Varech. Od 24. do 26. března. Tak letos vypadá Jeden svět. „Tématem letošního festivalu je Umění spolupráce. V době populistické rétoriky, negativních diskuzí na sociálních sítích a záplavy fake news spolupráce představuje pozitivní cestu, jak reagovat na rozdělenou společnost v krizi hodnot,“ vysvětlila myšlenku letošního ročníku Florianová.

Sdílet, komunikovat, jak dnes přistupujeme k těmto slovům a jaký jim dnes dáváme obsah? „Zvykli jsme si, že slovo sdílet znamená rychle poslat dál facebookový příspěvek, který jsme si ani pořádně nepřečetli. Vraťme se k původnímu smyslu slova sdílení. Znamená to dělit se nebo být ochoten sám sobě něco upřít a zvažovat důsledky své volby pro ostatní,“ uvedla ředitelka festivalu Hana Kulhánková.

Jeden svět má letos novinku. Novou kategorii Volte změnu! „Ta na jedné straně ukazuje ty, kdo sebestředně touží po moci, na straně druhé pak aktivisty a aktivistky, kteří se pouštějí do nemilosrdného politického zápasu,“ popsala Florianová.

V další kategorii, jako je Rodinné štěstí, se zdůrazňuje důležitost rodiny ve společnosti postavené na individualismu a filmy o uprchlících, které na cestu do Evropy ženou představy utopického ráje, jsou k vidění v kategorii Sen o Evropě.

V rámci festivalu se mohou diváci podívat i na dvě výstavy, které jsou úzce spjaté s tematikou festivalu. První je výstava Příběhy bezpráví u vězeňských spisů, která bude k vidění až do konce března. Výstava má představovat symbolický lágr se strážní věží. Jde o portréty některých obětí komunistického bezpráví. Jsou zde vidět fotografie žen i mužů. Všech těch, kteří se stali oběťmi totalitní justiční vůle. Spojovala je odvaha, nezlomnost a mravní síla.

Druhou výstavou jsou Příběhy bezpráví Z místa, kde žijeme. Mladí lidé, kteří se narodili do svobodné země, se setkali s těmi, kteří naopak valnou většinu svého života prožili v komunistické diktatuře. Vznikl dialog dvou různých životních zkušeností, šedesát příběhů a nová přátelství. I tato výstava potrvá až do konce března.