Večerníček Letem světem aneb Cestování Jonáše Kokošky

Prvně uvedený, Letem světem aneb Cestování Jonáše Kokošky, je vytvořen moderními animačními postupy (scénář k němu napsal Jiří Chalupa, jeho výtvarnicí je Jitka Petrová). Malé diváky zavede do novinářského světa – konkrétně do redakce Slepičích listů. Tvrdou rukou, nebo spíš pařátem, v ní vládne šéfredaktor Krocan, který – stejně jako celý zvířecí svět – požaduje po redaktorovi Kokoškovi neustále nové a nové sólokapry. A i když se Kokoškovi vzrušující události nejprve jako naschvál vyhýbají, nakonec se jako zázrakem vždycky něco stane. A je to většinou zásluha jeho syna, kohoutka Jonáše, že vždy vše dobře skončí a vznikne reportáž, kterou Slepičím listům všude závidí. „Pokud jste považovali slepice za hloupá stvoření, která se bojí vystrčit hlavu z domácího dvorečku, dokážeme vám, jak moc jste se mýlili," vzkazuje kreativní producentka Barbara Johnsonová.

Večerníček Honza a beránek

Na ladovskou poetiku naváže Večerníček Honza a beránek. Stane se jedním z příspěvků České televize k letošnímu dvojitému výročí slavného výtvarníka (130 let od narození a 60 let od úmrtí Josefa Lady) a vrátí na obrazovky klasickou postavu české literatury pro děti – českého Honzu. Ten se vydává do světa s malým černým beránkem, kterého zachránil před pověrčivým sedlákem. Společně prožívají nejrůznější pohádková dobrodružství, ať už s hastrmanem, nebo čarodějnicí, na pouti či na tajemném hrádku. Scénář k pohádce napsal Michal Čunderle.

„Honza ani beránek nejsou prvoplánoví hrdinové, někdy dokonce můžeme pochybovat o rozumnosti a prospěšnosti některých jejich činů. Díky své bystrosti, hravosti, vynalézavosti a odvaze si však dokážou vždycky poradit a společně tvoří nesmírně sympatickou a originální dvojici," uvádí Johnsonová.

Večerníček Zahrádka pod hvězdami

Odkazem na dalšího velikána české animace, Jiřího Trnku, bude loutkový Večerníček Zahrádka pod hvězdami, v níž Ježíšek žije s rodiči Marií a Josefem a přáteli Tomášem a Petrem. V každém díle bude muset řešit nějaký problém, většinou související se zvířaty (neposlušný osel, strašlivý pes, ošklivý had…). Ačkoliv může Ježíškovo jednání působit skoro až zázračně, ve skutečnosti je podobného zázraku schopen každý člověk, pokud naslouchá svému srdci. Scénář je volně inspirován principy biblických příběhů a klade tak důraz na hodnoty, jako je soucit, pomoc, láska či pochopení. Podle původního námětu Ivana Renče jej napsala Martina Komárková, výtvarnicí je Zdena Krejčová.

„Tvorbu pro děti vnímám jako jeden z nejdůležitějších úkolů televize veřejné služby. Každý, kdo se touto oblastí zabývá, potvrdí, že dětský divák je ten nejkritičtější a nejupřímnější a že přijít s novým formátem, který na jedné straně naplní vysoké nároky rodičů a na druhé bude děti bavit, není vůbec triviální úkol," říká generální ředitel České televize Petr Dvořák. „Naštěstí můžeme navazovat na výtvarně i literárně velmi vyspělou tradici české animace a televizních Večerníčků. Je příznačné, že ve dvou ze tří nových projektů najdete odkaz na osobnosti, jako je Josef Lada nebo Jiří Trnka. Máme ambici nadále stavět na tom, co v české kultuře již vzniklo, a zároveň k dětem promlouvat moderním jazykem."

První Večerníček byl v České televizi uveden v roce 1965

Unikátní českou tradici – totiž pravidelné uvádění pohádky na dobrou noc – odstartovala na obrazovce někdejší Československé televize pohádka O klukovi a kometě, stalo se tak 2. ledna 1965.

Za tu dobu se stal z Večerníčka fenomén – stačí vzpomenout na příhody Maxipsa Fíka, Krtečka, loupežníka Rumcajse a synka Cipíska, víly Amálky, Boba a Bobka, nešiků Pata a Mata, skřítka Racochejla, Kubuly a Kuby Kubikuly, ale i těch novějších postaviček (například Žížaláci). Ti všichni do našich životů tak nějak patří. Mimochodem – na typickou znělku s klanícím se chlapečkem si diváci počkali do srpna 1965, kdy jim Večerníček poprvé popřál dobrý večer před pohádkou O televizním strašidýlku.