Ambice v tomto směru měla loni Marie Poledňáková s Líbáš jako bůh. Dobrý nápad přiblížit svět padesátnic, jež to nehodlají vzdát, ale žít naplno, nicméně „pohřbil“ dryáčnický humor a neuhlídané herecké exhibice.

Vtipné dialogy plus skvělé obsazení

Jiří Vejdělek na to šel jinak. Jeho Ženy v pokušení si nehrají na intelektuální úvahy o postavení současných žen, zato dobře baví. Režisér měl pár výhod – zúročil zkušenost z ženské společnosti, v níž vyrostl, dar pro svěží a vtipné dialogy (napsal si scénář) a vsadil na skvělý casting.

Třígenerační skupinka žen, která stojí v centru jeho filmu, baví už jen pestrostí typů. Helena je racionálně smýšlející psycholožka, jež radí párům, jak žít spolu, ale sama se zhroutí po odhalení manželovy nevěry. Dcera Laura je typická dnešní dívka s potřebou se nevázat na partnery a touhou pomáhat přírodě. A konečně „babička“ Vilma, žena, jež svůj věk nehodlá brát vážně a jejíž největší ambicí je vlastní sexappeal a další osvěžující „zářez“ v řetězu zajímavých nocí a mužů figurujících v jejím deníčku… Právě ona se ujme své dcery, aby jí pomohla najít důstojnost a nového chlapa.

Balzerová hraje prim

Je nasnadě, že hon na pány skýtá vděčný prostor k zábavě, kterou tu obstarávají herecké představitelky. Prim hraje Eliška Balzerová (však má také s Vilmou nejvděčnější dialogy ve scénáři), Lenka Vlasáková v přesvědčivé poloze obrozené Heleny dokazuje, jak všestranná je herečka, Veronika Kubařová těží ze své mladické přirozenosti a půvabu.

Režisérovy sympatie jsou nakažlivé

Některé věci možná autor příliš nadsazuje a karikuje ve prospěch cílené univerzální zábavy, ne všechny vtípky každý pochopí (erotická scéna odkazující záběrem na zpocené prsty na skle dveří k Titaniku). Ne každý přijme Vilmin osud (další pokus o hru s filmovým klišé?). Režisérův nadhled a sympatie k ženám jsou ale nakažlivé. Protože Jiří Vejdělek je dobrý pozorovatel a ženám rozumí.

Zručně zvládutá komedie

Námitky škarohlídů, že film nabádá ke konzumnosti a povrchnosti vztahů se zamítají. Vejdělkova zručně zvládnutá komedie nemá ambice sahat na dřeň věcí, chce po vás jediné: abyste se bavili. A možná sem tam i našli sami sebe… A to se daří. Mimochodem, i díky skvělé hudbě skupiny Nightwork a Vojtěchu Dykovi, který napsal ústřední píseň a svou roli Jakuba zahrál perfektně.

Vězte, že s trochou nadhledu se přenesete i přes ty „nechutné“ hromady krabic plných bot a lodiček vitální Vilmy a slova o tom, že „život a lásku je třeba si užít!“ Za ten úlevný smích v kině to stojí.