Deník
VYBRAT REGION
Zavřít mapu

Vetřelci, lovci, vizionáři. Zkrátka sci-fi

Jsou příběhy plné nevídané magie. Často se v nich létá, běhá, replikuje, filozofuje a prší v nich. Všechny mají jedno společné unášejí nás do jiných světů. Říká se jim sci-fi.

6.10.2017
SDÍLEJ:

Z filmu VetřelecFoto: Bontonfilm

Jedna legendární teď dostala velkorysé tříhodinové pokračování. Jmenuje se Blade Runner a v málokteré před ní tolik lilo. Ridley Scott ji natočil podle povídky Philipa K. Dicka Do Androids Dream of Electric Sheep? a časem se z ní stal kultovní hit.

Autoři těchto imaginárních příběhů vnesli v průběhu času do žánru nejrůznější zajímavé prvky, jimiž nám zpestřují všední realitu: sliz a tajné zbraně, důmyslné interiéry kosmických těles, průlety přízračnými světy, podivuhodné architektonické krajiny a animatronické příšery, záhadné rostliny… Snad jen ten věčný déšť nebyl tolik třeba. Toho je v naší realitě až až.

Napříč časem
Příběhů bylo bezpočet a nelze vzpomenout na všechny. Průkopnická byla německá Metropolis Fritze Langa (kterou uvidíme zanedlouho na přehlídce Das FilmFest), zjevením vizionářská 2001: Vesmírná odysea, zneklidňující ponurý svět Vetřelce, filozofický a etický apel nabídly Solaris, Jurský park i Minority Report, akční dynamiku dali žánru sci-fi Terminátoři. Jak se měnil svět, jeho priority a hybné síly, měnila se i témata Matrix přinesl virtuální svět, Kontakt nastolil otázky, zda jsme ve vesmíru sami a jak komunikovat, a pokračovaly v nich třeba Gravitace nebo letos uvedení Příchozí.

Mnozí filmaři našli vděčné látky v knižních předlohách geniálních vypravěčů, jako byli Arthur Charles Clark (2001: Vesmírná odysea), Philip K. Dick (Minority Report), bratři Strugačtí (Stalker), John Wyndham (Den trifidů), Ray Bradbury (451 stupňů Fahrenheita), Frank Herbert (Duna), Pierre Boule (Planeta opic), George Orwell (1984) či z novějších P. D. Jamesová (Children of Men) nebo Stephen King (Temná věž).

Co na to věda
A co říká o umělém světě stvořeném na plátně věda? „Nic mě nerozčílí u filmu tolik, jako když autoři nectí zásady a používají fyziku jak skutečnou, tak smyšlenou, a obě si navzájem odporují,“ míní astronomka Pamela Gay, jež popularizuje vědu prostřednictvím nových médií a která byla v Čechách při návštěvě olomouckého festivalu AFO.

„Jako to udělali kdysi ve sci--fi Michaela Baye Armageddon vyšli ze skutečné fyziky, ale ve finále ji ignorovali a místo ní si vymysleli svoji vlastní, samozřejmě dost mimo. Která z filmu navíc strašně trčí. V mnoha případech je skutečná věda zajímavější než cokoli, co člověk může vymyslet. Nechápu, proč někteří tvůrci sci-fi křiví skutečnost jen kvůli dramatické zápletce, když mohou využít něco mnohem zajímavějšího, co známe z reálu. Realita umí být někdy naprosto úžasná!“

Inu, něco na tom asi bude. Ale říkejte to filmařům! Jsou to holt hračičkové…

Autor: Jana Podskalská

6.10.2017 VSTUP DO DISKUSE
SDÍLEJ:

DOPORUČENÉ ČLÁNKY

Ilustrační foto
7 11

Alkohol nezletilým prodali v 16 brněnských obchodech, zjistili inspektoři

Podporujete, aby homosexuální páry mohly adoptovat děti?
4 33

Jak to vidí Petr Koděra: Konečně se do sebe opřeli

Česká televize točí podle reálných kauz. Metanolová aféra se dočká plátna

Metanol a Dukla 61 – filmy podle skutečných událostí, které právě natáčí Česká televize. Zatímco ten první pojednává o takzvané metanolové aféře, při níž jen v Česku zemřelo  49 lidí a více než stovku dalších obětí čekaly trvalé zdravotní následky, druhý je inspirovaný událostmi léta 1961, kdy při havárii v havířovském dole Dukla zahynulo 108 horníků.

Zachycené zvuky nepocházely z ponorky, pátrání je stále neúspěšné

Zvuky v moři, které během pondělí zachytily sonary záchranářů, nevydávala zmizelá armádní ponorka A.R.A. San Juan. S odvoláním na mluvčího argentinského námořnictva Enriqueho Balbiho o tom informovala agentura AP.

Stavba dálnice D7 nabrala skluz, auta na nový úsek vyjedou později

/FOTOGALERIE/ Termín dokončení dálnice D7 ještě není oficiálně stanoven. Mělo by to být v průběhu léta.

Lanovka na Petříně, v zoo a na Smíchově. Které další Praha plánuje?

Pražské lanovky. V metropoli najdeme sice jen tři, ale za to jsou všechny něčím unikátní. Praha se tak pyšní lanovkou z konce 19. století, lanovkou s nejmenším převýšením v celé České republice a nejmenší lanovkou, o které často Pražané nemají ani tušení. Na jaké další lanové dráhy se můžete těšit v budoucnu?

Copyright © VLTAVA LABE MEDIA a.s., 2005 - 2017, všechna práva vyhrazena.
Používáme informační servis ČTK. Kontakt na redakci.
Publikování nebo šíření obsahu Denik.cz je bez písemného souhlasu
VLTAVA LABE MEDIA a.s., zakázáno.
Marketingové podmínky. Cookies. Zrušit oznámení

Vážení čtenáři,

náš web Deník.cz přechází kompletně pod zabezpečený protokol, který výrazně zlepší bezpečnost při procházení našich webů.

Z důvodu přechodu je nutné se znovu přihlásit k odběru upozornění na nejnovější zprávy - klikněte na tlačítko "Povolit", kterým si zajistíte odběr zpráv i do budoucna.

Děkujeme za pochopení.

POVOLIT