Brutální laťku, kterou režisér od první chvíle nasadí, už do finále neshodí. Po všech stránkách – ve slovníku, stylu i dynamice vyprávění, kamerových záběrech i hudbě Howarda Shora. Koneckonců, vše napoví už začátek. „Jak často si ho honíš? – 34krát týdně? To je zelenáčská cifra, zlepši to!" – tak káže hrdinovi filmu Jordanovi ostřílený kolega makléř na jeho prvním pracovišti s tím, že jinak mu práce nepůjde od ruky. A mladý ambiciózní Jordan k tomu časem přidá jednu poučku svou: „peněz není nikdy dost". Po prvním pracovním neúspěchu se totiž přerodí v novodobého gangstera, jehož šarm, nelegální aktivity a chuť se bavit neznají hranic.

Scorsese vypráví  příběh mladíka, který se vzepřel oficiálním burzovním kruhům v době, kdy na Wall Street vládly divoké praktiky. Je inspirovaný skutečným případem – Jordan Belfort proslul jako muž, který dokázal vydělat dvanáct milionů dolarů za tři minuty a jehož život připomínal zběsilou jízdu na horské dráze. Topil se v penězích, chlastal první ligu, střídal milenky, luxusní jachtou jezdil na porady, řídil zfetovaný a - byl miláčkem podřízených. Proč? Protože jim ukázal, jak lze vydělávat. Pravda, za hranou zákona, neboť jeho ambicí bylo jediné: přesunout peníze z kapes klienta do svých. Jakkoli.

Příběh Jordana je příběhem strmého vzestupu i pádu, příběhem neoblomnosti a neskonalé frajeřiny. Začínal v zaprášené kancelářičce na předměstí a skončil v obrovské firmě, jejíž výdělky mu záviděli nejzkušenější makléři Wall Streetu. Zlatý život měl ale své stinné stránky – šla po něm FBI a řada klientů, jež obalamutil svou výřečností.

Scorsese jeho metody a životní styl ani v nejmenším nesoudí, jen v jednom velkém spektakulárním mejdanu na plátně a strhujícím tempu vypráví, jak se vše seběhlo. A je na co se dívat.  Ať je to úvodní moment z nitra vrtulníku, se kterým zdrogovaný Jordan málem sekne na vlastní trávník, způsob, jakým „vyučí" přijaté spolupracovníky, dojemná vřelost, s níž přiměje tetičku pašovat peníze, či suverenita, s jakou ukáže agentovi FBI, kde je jeho sociální místo… Stejně jako filmový hrdina ani Scorsese se s ničím nepáře – vulgární slovník, sex, večírky, konfrontace a bizarní obchodní okamžiky jsou tu nastoleny se vší parádou a místy vás jímá posvátná hrůza. Vše je ovšem podáno s tak náležitým sarkastickým nadhledem, jenž povyšuje film na výtečnou zábavu, že režisérovi ty tři hodiny vcelku rádi odpustíte.

Životní výkon Leonarda DiCapria

Leonardo DiCaprio tu v titulní roli podává životní výkon, oscarovou nominaci má právem. V jeho podání je Jordan tím pravým živlem, kterému věříme všechno. Chlapecké nadšení, zamilovanost, posedlost, elegantní odstup, fyzické sebezničení, chvíle prohry. I velkorysost, s jakou uměl jeho hrdina žít. Nemluvě o hláškách, které trousí jen jakoby mimochodem a baví diváka. A za všechny úžasné scény alespoň jedna: obraz, kdy se zfetovaný a fyzicky zcela ochromený plazí se schodů ke svému nablýskanému bouráku, nezapomenete.

Při vší té ďábelské podívané, umocněné autenticitou Belfortova příběhu (podle jeho memoárů scénář vznikl), nelze ale přehlédnout kdesi v podtextu znepokojivou otázku, jež se dotkne leckoho z nás – lze dosáhnout solidního životního standardu poctivou prací a dodržováním zákonů? Je to otázka vpravdě kacířská. Ale nelze si ji nepoložit. V tomto smyslu vyznívá i závěrečná šedivá scéna v metru, kde agent Denham chmurně sedí mezi apatickými cestujícími a ve tváři se mu zračí všechny pochybnosti jeho života i profesní morálky…