Do Benátek míří film Sh_t Happens Michaely Mihályi a Davida Štumpfa. Jaké šance si v krátkometrážní soutěži dávají? „Těžká otázka, ostatní snímky v sekci neznáme. Faktem je, že náš film je tu jediný animovaný. Zda to bude výhoda, či naopak, se ukáže. Uvidíme, co na to porota,“ usmívají se tvůrci.

Proč se začínajícím autorům animovaných projektů daří a čím zaujmou? „Je to dáno schopnostmi jednotlivých tvůrců a jejich výraznou osobitostí. Umí si najít svou cestu,“ míní Štumpf.

„Velký podíl na tom má zesílený zájem producentů o mladé autory. A podpora školy, což nemusí být všude samozřejmé,“ dodává Michaela. „Jako autoři si asi více uvědomujeme i význam festivalové strategie a distribuce našich filmů. Bez toho by jakýkoli úspěch nebyl možný.“

Potvrzuje to i producent Peter Badač, podepsaný například pod snímky Pouštět draka a Pandy Matúše Vizára. „Vidím to na FAMU, kde mají poslední roky čeští animátoři i díky pedagogům skvělé zázemí. Panuje tam tvůrčí atmosféra, studenti se navzájem podporují, přejí si úspěch. Je odtud i Daria Kashcheeva nebo Diana Cam Van Nguyen, jež zaujala filmem Malá,“ vypočítává.

Kudy k divákům?

„Důležitá je i podpora ze strany státních fondů,“ připomíná Badač. „Animované počiny se těší jejich pozornosti, to vždy nebývalo.“ Upozorňuje ale i na stinné stránky: „Mladí jsou úspěšnější venku než u nás. Stále nám chybí platforma, kde by se filmy dostaly k divákům. Sem tam jsou zařazeny před hraný film, ale to je málo.“

Film Dcera se bude promítat v kinech ve Francii a Německu, u nás se ale prosazují pásma krátkých snímků výjimečně. Veřejnoprávní televize autorům v dramaturgické fázi fandí, jinak je prý zdrženlivá. „Nechce se jim moc pouštět snímky do vysílání, nehodí se jim do zaběhlého schématu programu. Kvůli neadekvátní délce formátu například. S tím se ale přece dá pracovat, pro Déčko nebo Art jsou tyhle počiny, navíc tak úspěšné, jako stvořené. Jde jen o dobrou vůli a snahu hledat jiné cesty,“ uzavírá Peter Badač.