Film Začít znovu sleduje dramatický osud ženy, která měla muže, dům i úspěšné podnikání. Patřil jí krámek se starožitnostmi v centru Prahy a byla majitelkou soukromé mateřské školky. První rána osudu přišla po rozvodu, kdy zůstala se dvěma dětmi a musela všechny problémy po manželovi vyřešit sama. Pak přišel obrat. Monika potkala o třináct let mladšího Mirka. Po čase zjistila, že je s ním těhotná. Svět se ale Monice hroutí podruhé – při výsledcích vyšetření v těhotenství, kdy jí lékaři sdělují její diagnózu HIV, a poté, když poznává, kým Mirek opravdu je.

„S Monikou jsem se setkala o pár let dřív, než jsme začaly točit film. Měly jsme společné známé a občas jsme se vídaly, znala jsem její děti, italského manžela. V té době byla také úspěšná podnikatelka, všechno jí šlo. Pak se rozvedla a nějakou dobu žila sama,“ vypráví režisérka Eva Tomanová.

„Zhruba před sedmi lety mi zavolala s tím, že na plovárně v pražském Podolí potkala úžasného muže a že se zamilovala. Jediná vada byla tehdy v tom, že Mirek měl coby sňatkový podvodník problémy se zákonem. Monika věřila v jeho nevinu a tak nějak chtěla asi zkonzultovat, jak by mu mohla případně pomoct. Někdy na podzim, když s ním neplánovaně otěhotněla, jsme se potkaly a postupně pak vznikl nápad natočit její příběh jako film. Vlastně jsem asi zatoužila natočit film o lásce a jejích nekonečných podobách.“

Monika byla k natáčení hned svolná? I přes tu šokující zprávu o HIV?
Obě jsme to tenkrát dost zvažovaly. Já proto, že mi byla blízká a uvědomovala jsem si, že by to nemuselo být vždy lehké. Někdy točíte i chvíle, které pro toho člověka nejsou vůbec jednoduché, ale pro film potřebné. A Monika samozřejmě kvůli dětem, které pro ni vždy byly a jsou na prvním místě.

U nás obou ale nakonec převážila touha film natočit. U Moniky to byla snaha pomoct. Chtěla pomoct Mirkovi a ukázat, že jeho vina sňatkového podvodníka není tak veliká. A chtěla pomoct i lidem nakaženým HIV, ukázat, že se za svoji nemoc nemusejí stydět, že se to může stát v podstatě komukoliv z nás. 

Někdy Monice strašně rozumím, jindy zase ne … Stejně tak se to dá říct i na adresu Mirka. Co vás na jejich vztahu nejvíc překvapilo?
Určitě pevnost jejich vztahu. Na začátku jsem si říkala, že je pro film vlastně jedno, jestli spolu nakonec budou, nebo nebudou. A chvíli jsem si myslela, že to bude tak a pak zase onak. Jejich vztah se ve filmu mění, hlavně postava Moniky. Postupně se probere z obrovské zamilovanosti a uvědomí si, kým Mirek opravdu je. I přesto se ale rozhodne dát mu šanci. V té chvíli jsem se o ni opravdu bála, měla jsem pocit, že strašně riskuje.

Narazila jste při natáčení na nějaké překážky?
Byly chvíle, které nebyly jednoduché pro nikoho, pro Moniku ani pro Mirka. Vážím si toho, že se nám je vždy podařilo překonat a film nakonec dokončit. Povedlo se nám to hlavně díky nekonečné Moničině velkorysosti. Je potřeba si uvědomit, že těch pět let jejího života, které sledujeme, považuje Monika za nejhorší vůbec a nedívá se na ně úplně ráda. Z technického hlediska pak bylo složité dostat se za Mirkem do kriminálu.

Část trestu si totiž odpykával ve Valdicích, což je naše nejpřísnější vězení s průměrnou délkou trestu třináct a půl let i doživotními odsouzenými. Povedlo se nám to jen díky obrovské trpělivosti naší produkční Dagmar Šperlové, a i tak to dojednávala řadu měsíců.

A co dvě starší Moničiny děti? Zdají se být v pohodě – smířily se jak s matčinou diagnózou, tak s tím, že mají malou sestřičku, o kterou se hezky starají. Je ale v pohodě Monika?
Pro Moniku byly děti po celou dobu filmování obrovskou oporou. Měly a mají mezi sebou velmi otevřený a láskyplný vztah. Někomu to možná přijde moc, ale jim to takhle vyhovuje. Pamatuji si, že se jim Monika jednou omlouvala, že se kvůli ní mají špatně.

Max i Eli jí tenkrát svorně řekli, že si nevzpomínají, že by tomu tak někdy bylo. I ve střižně nás se střihačem Markem Šulíkem a producentem filmu Jiřím Konečným překvapovala a líbilo se nám, že se vždy, když spolu navzájem mluví, dívají sobě navzájem zpříma do očí.

Zdá se, že svatbou se vše vyřešilo, ale je to skutečně tak?
Monika se rozhodla dát Mirkovi šanci. Dala mu zázemí, dala mu rodinu a pomohla mu uspořádat si život. Ze začátku to nebylo vůbec jednoduché, ale zdá se, že postupně si to nějak sedlo. Mirek funguje, pracuje, splácí dluhy. A Monice se asi plní sen, který měla na začátku jejich vztahu. Myslím, že v tuto chvíli je to tak, jak si to oba přejí.

Snímek byl uveden na několika festivalech. V rámci přehlídky Jeden svět 2019 získal zvláštní ocenění poroty a z festivalu v Polsku LLF 2019 (Lubuskie Lato Filmowe) si odnesl Bronzový hrozen v kategorii dokumentů.