Je to už rok, co prezident Václav Klaus vetoval novelu zákona o kinematografii a na karlovarském festivalu se posléze filmaři sešli s politiky, aby vyřešili problémy financování českého filmu. Jak se od té doby změnila situace?

Jako první pomoc byla letos Státnímu fondu pro podporu a rozvoj kinematografie z rozpočtu poskytnuta mimořádná dotace ve výši sto milionů korun. „Byla to taková terapie šokem. Dotace totiž musí být utracena v témže roce, ve kterém byla přidělena, což není optimální pro některé filmové projekty, jako jsou třeba celovečerní animované filmy,“ řekl předseda Rady Fondu Tomáš Baldýnský. „Český film je ale dlouhodobě tak podfinancovaný, že nebyl problém najít oblasti, kde je potřeba výraznějšího zásahu. Rozhodli jsme se finančně podpořit převážně regionální kina. Jednorázová dotace ale musí být jen začátkem,“ míní Baldýnský.

Je třeba najít systémové řešení. To by měl zajistit nový zákon o kinematografii, na němž se v současnosti pracuje. Už v březnu představila v Poslanecké sněmovně pracovní skupina ministerstva kultury, jejímž členem byl právě Baldýnský spolu se zástupci dalších filmových institucí, teze nového zákona. Na jejich základě právě ministerstvo kultury zpracovává paragrafovou verzi zákona, který vládě předloží v říjnu.

„Navrhujeme transformaci fondu na samostatnější instituci, financování z více stran,“ říká o zákonu Pavel Strnad, který byl v pracovní skupině za Asociaci producentů v audiovizi.

Zákon navrhuje zřídit samostatný fond, který by sdružil dosavadní roztříštěné filmové instituce a počítá s celkovými ročními příjmy na kinematografii ve výši 670 milionů korun. Do fondu by nově měly mít povinnost odvádět procenta z výnosů kromě kin také televize i prodejci a půjčovny filmových nosičů.

V současnosti vzniká většina filmů jen díky nadšení filmařů. Podle Baldýnského má současný systém také další efekt: „Fenomén české tragikomedie je dán současnými dvěma způsoby financování. Veřejnoprávní nebo jiná televize chce sledovanost, proto komedie; státní fond přihlíží k tomu, jak společensky zajímavý je obsah filmu, což je ono tragi-. Jediným scénářem tak musíte přesvědčit dvě různé komise.“

„V českých podmínkách je momentálně prakticky nemožné na filmu vydělat,“ připomíná Baldýnský. Podle Jana Svěráka ani komerčně úspěšné české filmy, které stojí třicet milionu a na něž přijde třeba půl milionů diváků, nejsou výdělečné. „Teprve když na film přijde milion diváků, tak se dá mluvit o nějaké rentabilitě,“ říká Baldýnský. „To je ale jeden film za tři roky,“ dodává Aleš Danielis z Bontonfilmu.