Deník
VYBRAT REGION
Zavřít mapu

Ženě v nesnázích by slušela obrazovka

Praha /RECENZE/ - Komorní příběh ženy, jež odešla od manžela, aby našla sama sebe. To je v kostce film My 2, který natočila Slobodanka Radun podle scénáře, na němž pracovala s Radkou Denemarkovou (obě se potkaly už podruhé). Snímek, který koprodukovaly Bionaut Film a Česká televize) vstoupil koncem minulého týdne do kin. A vyvolává častou otázku zda by býval nestačil jen televizní prostor.

24.11.2014 1
SDÍLEJ:

EMA. Jana Plodková v komorním vztahovém snímku My 2, jehož scénář je společným dílem režisérky Slobodanky Radun a spisovatelky a dramatičky Radky Denemarkové. Foto: Cinemart

Hlavní hrdinku Emu zastihujeme v okamžiku partnerské krize. V nemalém vnitřním zmatku, spíše v pudu sebezáchovy, opouští manžela a nastěhuje se na jednu noc, jež se trochu protáhne ke svému kadeřníkovi. Homosexuál Tony, který je zvyklý žít sám a často střídat partnery, z toho vůbec není nadšený. S Emou soucítí (je koneckonců jeho zákaznicí), nekompromisně ji ale vykáže do patřičných mezí, včetně pokoje, v němž se sice necítí dobře, ale respektuje dané podmínky.

Jak ale plyne čas, zjišťují ti dva, že mají k sobě docela blízko a že je jim ve společném azylu dobře. A to i přesto, že jejich povahy, očekávání a životní styl na sebe zprvu dost narážejí. „Věčná láska, porozumění, mazlení, vášnivej sex…", vypočítává Ema, jež poznala zatím jen jediný model vztahu, svou představu o šťastném soužití. „To bych do jedný věty rozhodně nedával," oponuje lakonicky zkušenější Tony, jenž ve svém svérázném životě kráčí naopak od jednoho mladičkého partnera k druhému.

Vcelku podle očekávání se Ema mění: z nerozhodné, zmatené a submisivní ženy, jež přizpůsobuje své názory těm manželovým (případně matčiným), na sebevědomého a svobodného člověka, který zná svou cenu. A ví, co chce. A hlavně co nechce: vrátit se.

Po režijní stránce nelze filmu až na výjimky nic vytknout. S pomocí empatické kamery Jiřího Málka (detaily, siluety ve tmě, barvy interiérů, atmosféra nočního Václaváku) a zvuku (vyzvánějící mobily, zpěv z horního bytu) si režisérka hraje s vizuální náladou. Zvolna navozuje stoupající duševní blízkost dvou zdánlivě odlišných charakterů, jež se prolne i do potřeby sblížení fyzického (hezká je scéna uspokojení, jež se odehraje pod každou dekou sólo…). Velmi slušně řemeslně jsou napsané dialogy, jimž nechybí humor ten ostatně režisérka beze zbytku vytěžila i z konfrontačních situací při počátečním soužívání Emy a Tonyho (přetahování o hrnek, zabavený mobil, odlišné vnímání vztahů) nebo při střetu s Eminými rodiči. Mimochodem, výtečně náladu spoluutváří i hudba, jež je velmi výraznou složkou filmu. Kromě domácích Jana P. Muchowa a Lenny jí dodal hvězdný lesk zkušený britský šedesátník Mike Figgis, režisér, jenž si k filmům v drtivé míře komponuje vlastní hudbu (Leaving Las Vegas, Časový kód) a který pro My 2 složil jednu skladbu. Zdařilý tah.

Pozoruhodný herecký výkon odvádí Ondřej Nosálek, který je v roli nevázaného Tonyho naprosto odzbrojující a hlavně díky němu stojí film za vidění. Jana Plodková se tu patrně i kvůli charakteru, jaký má ve scénáři a s nímž si ne vždy ví rady, stylizuje do příliš monotónní polohy. Zažili jsme ji už v lepší kondici. Vcelku vděčný (byť trochu černobílý) pár dominantní hádavé matky a jí podřízeného, ale chápavého otce si tu zahráli Milena Steinmasslová a Luděk Sobota. Jiří Vyorálek si nijak velký herecký prostor vynahradil alespoň jednou dramatickou scénou manželovy vzteklé devastace Tonyho bytu.

Dějová linka by nicméně rozsahem pohodlně stačila povídce na televizní obrazovce. Pro filmové plátno je vztahová studie dvou povah mezi čtyřmi stěnami bez dalších vedlejších motivů přece jen trochu málo. Postava tragické sousedky je jen povrchně načrtnuta, manžel působí poněkud schematicky, podobně jako Eminy rodiče.

Snímek My 2 vypráví o dnešních vztazích vcelku uvěřitelně, nepřináší ale žádný zvláštní objev ani v charakteru postav, ani v jejich vývoji. Je jednou z mnoha variací na dané téma, která nabízí solidní podívanou bez banalit, ale která by chtěla košatější příběh. Nic víc, nic míň.

Autor: Jana Podskalská

24.11.2014 VSTUP DO DISKUSE 1
SDÍLEJ:
Transgas
5 10

Budovy Transgas nebudou památkou. Majitel je může zbourat

Podporujete, aby homosexuální páry mohly adoptovat děti?
12 23

Jak to vidí Petr Koděra: Konečně se do sebe opřeli

Studenti vyzpovídali uchazeče o Hrad. Nejvíce je přesvědčil Jiří Drahoš

/VIDEO, ANKETA/ Netradiční debatu s prezidentskými kandidáty uspořádal v pondělí Deník. Šestice uchazečů o Pražský hrad diskutovala ve vlaku z Prahy do Ústí nad Labem a zpět. 

Rozhovor s Novotnou? Zdvořilost, šarm a jasné názory

Jemná, zdvořilá a distingovaná dáma. Tak působila Jana Novotná letos na jaře, když poskytla rozhovor několika médiím včetně Deníku. Novináře přivítala svým typickým úsměvem a v elegantním krátkém sestřihu.

Stavba dálnice D7 nabrala skluz, auta na nový úsek vyjedou později

/FOTOGALERIE/ Termín dokončení dálnice D7 ještě není oficiálně stanoven. Mělo by to být v průběhu léta.

Lanovka na Petříně, v zoo a na Smíchově. Které další Praha plánuje?

Pražské lanovky. V metropoli najdeme sice jen tři, ale za to jsou všechny něčím unikátní. Praha se tak pyšní lanovkou z konce 19. století, lanovkou s nejmenším převýšením v celé České republice a nejmenší lanovkou, o které často Pražané nemají ani tušení. Na jaké další lanové dráhy se můžete těšit v budoucnu?

Copyright © VLTAVA LABE MEDIA a.s., 2005 - 2017, všechna práva vyhrazena.
Používáme informační servis ČTK. Kontakt na redakci.
Publikování nebo šíření obsahu Denik.cz je bez písemného souhlasu
VLTAVA LABE MEDIA a.s., zakázáno.
Marketingové podmínky. Cookies. Zrušit oznámení

Vážení čtenáři,

náš web Deník.cz přechází kompletně pod zabezpečený protokol, který výrazně zlepší bezpečnost při procházení našich webů.

Z důvodu přechodu je nutné se znovu přihlásit k odběru upozornění na nejnovější zprávy - klikněte na tlačítko "Povolit", kterým si zajistíte odběr zpráv i do budoucna.

Děkujeme za pochopení.

POVOLIT