Taky jste loni stavěli sněhuláka? Možná byl váš poslední. Pokud jste ještě nečetli knihu Jo Nesbøa a vydáte se na film podle ní, nejspíš vás přejde chuť ještě někdy válet koule a hledat větvičky místo rukou. Román nejúspěšnějšího autora současné krimi potvrzuje jeden z nejčastějších motivů, jež stojí za tím, proč vrazi zabíjejí.

Zlí tatínkové a šikana
Obvykle na ně byli tatínkové v dětství oškliví, maminky je opustily příliš záhy (ať už dobrovolně, či nikoli), faráři jim naopak chtěli být nablízku až moc, sem tam budoucí zločinci strádali pod šikanou spolužáků… Případně za to může psychická porucha, jako například ve skvělém filmu Jamese Mangolda Identita.

Ani vraždící šílenec ve Sněhulákovi neměl lehké dětství a jsou za tím hned dva důvody z výše zmíněných. Netřeba prozrazovat více, další uvidíte v kině, kde vám bude dělat společnost detektiv Harry Hole, tentokrát s tváří Michaela Fassbendera. Je to už druhá adaptace thrilleru švédského literáta, před šesti lety jsme viděli Lovce hlav.

Severská krimi se těší dlouhodobé pozornosti publika, kterou nastartovalo Milénium už zesnulého Stiega Larssona, jež se dočkalo švédské a americké verze. Netýká se jen filmů, na našich obrazovkách bodovaly stejně jako ve světě i seriály Most a Zločin. Kdo měl čest seznámit se s asociální vyšetřovatelkou Sagou Norenovou, už na tuhle autistickou policajtku, která i sex absolvuje s pokerovou tváří, těžko někdy zapomene… Především díky vynikající Sofii Helinové.

Vděčné náměty poskytují filmařům knižní předlohy, mezi atraktivní autory nepochybně patří Lars Kepler, Henning Mankell, Håkan Nesser či Jussi Adler-Olsen. Posledně jmenovaný se dočkal už tří adaptací svých brilantních krimi Žena v kleci, Zabijáci a Vzkaz v lahvi. Všechny spojuje slavné Oddělení Q a dvojice vyšetřovatelů, jejíž půvab tkví v kontrastu zachmuřeného chladu komisaře Mørcka a arabského temperamentu jeho asistenta Assada. Mankellův komisař Wallander dal zase vzniknout stejnojmennému britskému seriálu.

Takzvaný „nordic noir“, čili realistický styl vyprávění kombinovaný s ponurou náladou a moralisticky laděným chováním postav, vládne kinům. Ale nejen Seveřani jsou cílem filmových adaptací. Zmizelá podle knihy Američanky Gillian Flynnové o ženě, jež zmizí v den výročí svatby, sklidila roku 2014 ohlas díky scénáři samotné autorky i režii Davida Finchera.

Krimi napínající k nesnesení nabídl o rok dříve i Denis Villeneuve s obdobným názvem Zmizení a seversky ponurou náladou. V tomto případě šlo o původní scénář, z jehož rafinovaných zvratů diváci šíleli. Zmínku si zaslouží i Skot Peter May, jehož Skála se stala nejoblíbenější knihu podzimu 2011 a BBC plánuje filmovou verzi.

Jak se zdá z ohlasů i různých přehlídek, boom těchto krimi nemizí. Což je dobře. Kde jinde si člověk může beztrestně vybít běsy a „pobát“ se na prahu temna, než v dobrém thrilleru se solidním psychopatem?