Už se vám podařilo vstřebat zklamání z finálové porážky?
Ten čas na to někam si zajít a v poklidu se nad tím vším zamyslet momentálně není, a asi ani nebude. Hnedka po příletu do Švédska jsem se zapojil do tréninku a o víkendu už hrajeme ligový zápas. Možná o vánočních prázdninách, tam toho prostoru bude přeci jenom více. Takže spíše se k tomu budu vracet postupně, ale jako celek jsem to ještě rozhodně nevstřebal. 

Vnímáte to jako dosud nejtěžší moment v dosavadní kariéře?
(zamyslí se) No, těžko říct, ale takhle jsem nad tím úplně nepřemýšlel. Já to vnímám jako porážku, která byla potřebná proto, abychom v budoucnu byli úspěšní. Bylo vidět, že na takový velký zápas ještě nejsme v mnoha ohledech připraveni.

Zklamaný český brankář Lukáš Bauer ve finále florbalového MS
Brankář florbalistů Bauer po prohře: Stříbro? Úspěch, nicméně zlato je zlato

Dá se to porovnat s jarním finálovým duelem ve švédské nejvyšší soutěži?
Asi ne, troufám si říct, že obě utkání byla naprosto odlišná. Na mistrovství jste s týmem pár týdnů, veškerá pozornost se tak soustředí na jeden daný moment. Navíc je to reprezentace, na tribuně vidíte vlastní rodinu v dresech národního týmu a společně bojujete za vaši zemi. Ale jestli to bylo v něčem podobné, tak rozhodně v atmosféře. V obou případech něco úžasného.

Vzal jste si po zápase slovo v kabině, nebo spíše zavládlo úplné ticho?
Tím, že většina kluků absolvovala mediální povinnosti, tak jsme se v kabině scházeli tak nějak postupně. Já osobně jsem přišel jako jeden z posledních, těch rozhovorů bylo skutečně hodně. A když jsem dorazil, tak už jsme se bavili mezi sebou, probírali momenty z finále a atmosféra byla taková neutrální. Bylo znát zklamání, ale zároveň už jsem cítil natěšení na další šampionát.

Filip Langer v dresu národního týmu na nedávném světovém šampionátu v Curychu.Filip Langer v dresu národního týmu na nedávném světovém šampionátu v Curychu.Zdroj: Český florbal/Barbora Reichová

Říká se, že nejlepším lékem na bolest je čas. Bude to platit i protentokrát?
Asi ano, byť bych to úplně nenazýval bolestí. Myslím si, že slovo bolest znamená v životě něco úplně jiného, v našem případě je to spíše zklamání z neúspěchu, které však ke sportu také patří. Ale určitě to chce čas. Zanalyzovat si všechno, co se událo, a do příště udělat vše pro to, aby to nakonec dopadlo lépe. 

Když jste se třeba jen na chvíli zamyslel, došlo vám, jakého úspěchu že jste to dosáhli?
Všechno mi to nějak začalo docházet, když jsem si četl to množství zpráv, které jsem obdržel. To mi teď připomíná, že jsem vlastně na pár z nich zapomněl odpovědět. (smích) Ale opravdu toho bylo strašně moc. A ta pozitivní odezva je na tom to nejkrásnější. Vidět, jak váš úspěch oceňuje florbalová i neflorbalová společnost, to je pak důkaz toho, že to, co děláte, má smysl. Člověk si toho opravdu váží.

Není se čemu divit. Vždyť ještě před rokem jste byli doslova krok od dalšího prohraného boje o bronz.
Máte pravdu. A jsem nesmírně šťastný, jak se nám s novým realizačním týmem povedlo za tak krátkou dobu urazit velký kus cesty. V Helsinkách to celé odstartovalo a od té doby si držíme vzestupnou tendenci. Jak herně, tak i výsledkově. A věřím, že to takhle půjde i dál. 

Co všechno dodalo národnímu týmu takové sebevědomí, že se tu najednou nebojácně mluvilo o zlaté medaili?
Určitě to všechno vychází z vnitřního nastavení našeho týmu. Od začátku jsme měli jasný cíl, navíc řada z nás si vyzkoušela, jaké to je porážet všechny na světě, navzdory tomu, že šlo jen o juniorské šampionáty. Ten tým měl vizi, uměl nahlas pojmenovat to, čeho chce dosáhnout, což je také značný důkaz velkého sebevědomí. Když si řeknete, že chcete medaili, tak si jdete pro medaili. My ale chtěli zlato. A nebáli se to říct.

Filip Langer (č. 29)Filip Langer (č. 29)Zdroj: Český florbal / Barbora Reichová

Předpokládám ale, že jste stále teprve v polovině cesty.
Ještě ani ne. Když si z naší cesty uděláme maraton, tak jsme přibližně někde na 10. kilometru. (smích) Ale ne, vážně. Vykročili jsme pravou nohou, nyní na šampionátu udělali další důležitý krok, ale stále je před námi ještě velký kus cesty. A na dalším turnaji si pro to zlato zase půjdeme. Není kam uhýbat, když chcete být nejlepší. 

A kde se naopak musí ještě přeřadit na vyšší rychlostní stupeň?
Podle mě stále nedokážeme podávat konstantě top výkony. Což je samozřejmě pochopitelné, ale tady pořád vidím velký prostor pro zlepšení. A tohle nás trápilo v podstatě celý cyklus. Včetně mistrovství, kde jsme třeba nepochopitelně vypadli v utkání s Německem. Nebo pak po skvělém semifinálovém utkání přišel výrazný ústup od našeho standardu ve finále.

Realizační tým české florbalové reprezentace
Chladová terapie, červené brýle i knihy. Florbal posouvá přípravu na vyšší level

I přesto je ten samotný progres skutečně znamenitý. Kde vy osobně vidíte pomyslný strop, kam až se dá dokráčet?
Tady velmi záleží na tom, z jakého úhlu pohledu se na to budeme dívat. Jestli pouze z hlediska výsledkového, nebo zda tam chceme zahrnout i faktory jako společenské ovlivnění a podobně. A tady je další otázka, co je vlastně cílem? Rozumíte, výsledky národního týmu jsou jedna věc, ale obecné směřování florbalu v Česku je zase něco jiného. Každopádně se dá dokráčet daleko. Když si florbal stanoví jasné cíle a bude se toho držet, tak může dokázat cokoliv. Je to stejné jako u nás hráčů.

Mohou podobné výsledky českého týmu na mezinárodní scéně pootevřít dvířka našim hráčům do zahraničních soutěží?
Já si myslím, že ta dvířka otevřená mají. Troufám si říct, že spousta kluků by si v zahraničí zahrála, kdyby tam byla chuť odejít. Ale to záleží na každém hráči, jak si to nastaví. Já jsem se třeba rozhodl pro to odejít pryč z Česka, někteří mají naopak priority ve své rodné domovině, ať už je to rodina nebo třeba práce. Ale určitě jsme si tímto výsledkem udělali velké jméno ve světě, řada našich hráčů dala o sobě hlasitě vědět, což je jenom dobře.

Jak reagují na rychlý vzestup domácího florbalu takoví Švédové?
Přiznali se, že měli před finále malé obavy, uvědomovali si náš rychlý vzestup, celkový potenciál a stále silnější kádr na mezinárodní scéně. Moc dobře věděli, že mohou o svůj trůn přijít, navíc když vidí, že máme stále mladý kádr a náš čas dříve či později přijde. Neřeknou to úplně nahlas, ale samozřejmě o tom ví. 

Viděl jste na nich už před mistrovstvím, že mají strach z dalšího konkurenta v boji o ty nejvyšší mety?
Určitě to měli někde v hlavě zaškatulkované, spíš si to chtěli potvrdit, jestli je to skutečně pravda, že je tady najednou nový konkurent, se kterým budou muset válčit naplno a jakákoliv chyba je může stát jejich stávající pozici. A ten největší respekt jsme si rozhodně získali během šampionátu, jen škoda, že jsme to nepotvrdili i ve finálovém souboji.

Česko - Švédsko, finále florbalového MS 2022
Florbalové stříbro. Důkaz reformy, která jednou bude završena zlatem

Jaká slova se vám od nich dostala po finálovém utkání? Sami museli být zaskočení z toho, že o zlato neválčí se svým tradičním rivalem.
Říkali, že výsledek úplně neodpovídal průběhu na hřišti. S čímž samozřejmě souhlasím, nebýt našeho zpackaného rozjezdu, mohlo to být všechno jinak. Bohužel Švédové mají v kádru natolik zkušené hráče, že si takový náskok v klidu pohlídají. Ale chválili nás a ocenili celou tu naši cestu turnajem, jen dodali, že asi máme stále ještě čas. 

Teď po šampionátu bude v kabině Kalmarsundu rozhodně co probírat. Jste připraven na vtípky spoluhráčů?
Samozřejmě, hned na prvním tréninku jsem si leccos vyslechl. (smích) Ale proč ne, to k tomu patří. Něco málo jsme probírali, nicméně tomu všemu předcházelo vzájemné podání rukou a vyjádření úcty jeden druhému. Takže pro mě to byl velice příjemný návrat do tréninku.

Útočník Filip Langer má za sebou premiérovou sezonu ve švédské superlize.Útočník Filip Langer válí už druhým rokem ve švédské superlize, nejlepší lize florbalového světa.Zdroj: se souhlasem klubu FBC Kalmarsund

Na druhou stranu vzhledem ke švédskému zlatu bude v týmu dobrá nálada. Nedovedu si představit, co by se dělo, kdybyste tam zlato dovezl vy.
Upřímně nedovedu, navíc to ani nedokážu popsat, když se to nestalo. (smích) Ale je pravdou, že Švédové jsou hodně hrdý národ, citlivý na jakýkoliv neúspěch, takže kdo ví, jak by to po takovém turnaji vypadalo v kabině. 

Už o víkendu vás čeká návrat na ligové palubovky. Umíte takhle rychle přepnout?
Je to něco jiného než reprezentační příprava, ale pořád je to florbal jako florbal, takže rozhodně nebudu mít problém s aklimatizací. Další tréninky, další zápasy, které si půjdu užít. Musím se přiznat, že to byl takový pomyslný návrat do reality, zase samá švédština kolem mě, odlišný styl hry, ale to prostředí člověka ovlivňuje natolik, že si zvykne opravdu rychle.