„I tak jsem na holky strašně pyšný, ten posun, který tým udělal, je neuvěřitelný. V ženském florbalu jsme špičku doháněly později, a oceňuji, jaký si tým vybudoval respekt,“ říkal po posledním utkání šéf českého florbalu Filip Šuman.

To některá děvčata po rozhodující trefě Very Kauppiové přepadl pláč, včetně nejlepší hráčky nedělního zápasu Nely Jirákové. „Byly jsme tu jako rodina. Asi nikdy jsem nevěřila jako letos, že medaili urveme. Ale nepodařilo se to. Jsem pyšná na celý tým. Skočila bych do střely za každou hráčku a udělala bych pro ně všechno,“ soukala ze sebe smutná Jiráková.

Češky litovaly víc sobotního semifinále. V neuchatelské hale zaskočily lehce favorizované Švýcarky, hrály téměř perfektně a v průběhu druhé třetiny si vytvořily úžasný náskok 5:0. Jenže konec nebyl. Národní tým se sice před mocně povzbuzující halou držel dlouho i ve třetím dějství, ale za stavu 6:2 trefila Denisa Ratajová z trestného střílení tyčku.

Asi zásadní moment celého šampionátu. „Předtím jela Denisa také a dala, nebyl důvod ji měnit,“ vysvětlovala kapitánka celku Eliška Krupnová.

Její parta pak prožila totální black out. Švýcarky sáhly k power play a v posledních dvou minutách jim do brány spadlo vše. Gól, gól, gól, zase gól… Michelle Wikiová půl minuty před koncem srovnala a stejná hráčka v páté minutě v prodloužení eskalovala v hale vlnu neskutečného nadšení, v němž se topil ostrůvek českého smutku.

„Nejhorší prohra kariéry,“ hlesla Krupnová, podle níž se švýcarský tlak dal čekat. „Ale dostat čtyři skoro stejné góly je trestuhodné.“

Zapomněly při svíčkách

Přestože byl leckdo přesvědčen, že se Češky musí po takovém konci zápasu psychicky sesypat, opak byl pravou. Hned večer se tým sešel a řekl si, že ve hře je pořád medaile. Zatím jedinou tým urval na MS 2011 v St. Gallenu. „Bylo to strašně těžké, cestou domů jsme nikdo nemluvili. Ale večer jsme si zapálily svíčky, zazpívaly a kupodivu jsme se z toho dostaly strašně rychle,“ vyprávěla Nela Jiráková.

Tým ukázal odhodlání i na ploše. Ve druhé třetině skórovaly Krupnová, Ratajová i Martináková a Češky vedly na Finkami, kterým ještě na MS nikdy nesebraly ani bod, už 3:1. Jenže Seveřanky – hlavně sestry Kauppiovy, vtrhly do třetího dějství jako hurikán a třemi brankami vývoj otočily. V kritické chvíli sáhly k power play tentokrát Češky a Beránková vyrovnala.

Konečně radost!

Naděje žila do 63. minuty, kdy uzdravená finská star Vera Kauppiová napřáhla ke své obávané dělovce a brankářce Christianové nedala šanci.

„Mísí se ve mně naštvání, smutek, hrozně moc pocitů. Do budoucna je sice na čem stavět, ale my byly blízko tady a teď. Teď je těžké to vidět pozitivně,“ nenacházela optimismus Eliška Krupnová.

Přesto byl na ni a ostatní hráčky švýcarský kouč Sascha Rhyner hrdý. „Doufám, že u týmu zůstanu a že vás za dva roky zase uvidím. Možná se šťastnějšími výrazy. Je to talentovaný tým, mládí do něj přichází. Český ženský florbal má světlou budoucnost,“ uzavřel Rhyner.