Seznamte se: florbalistka brněnských Bulldogs. Kapitánka týmu, který loni dovedla do nejvyšší soutěže. „Skloubit práci, doktorát a sport je velmi náročné. Můj kalendář by mohl vyprávět,“ říká s úsměvem pětadvacetiletá bruneta.
Na hřišti cepuje spoluhráčky, ve firmě instruuje kolegy za oceánem.
Co vlastně obnáší práce síťové inženýrky?
„Jsem členkou Transport týmu, kde máme na starosti konfiguraci a budování 3G, 4G a 5G antén a routerů. Jednoduše řečeno dostaneme za úkol například vyměnit starý router za nový, který zvládne 5G připojení. Technik někde v Americe přijede k anténě, spojíme se telefonicky. Já zařízení z Brna nakonfiguruju a on na základě mých pokynů přepojí kabely,“ vysvětluje brněnská obránkyně.
V nadnárodní společnosti pracuje přes tři roky, z toho dva roky na plný úvazek. „V posledním ročníku bakalářského studia jsem chtěla spojit teoretické znalosti s praxí a naskytla se mi zajímavá stáž na poloviční úvazek. Jako stážistka jsem dělala stejnou práci jako stálý zaměstnanec a ještě mi zbyl čas na studium,“ pochvaluje si Koláčková.
Žena jako inženýrka? Předsudky stranou!
K technickému oboru směřovala od základní školy. „Už tehdy mě to táhlo k počítačům a informačním technologiím. Když jsem se pak na gymnáziu rozhodovala, na jakou vysokou školu půjdu, zvolila jsem Fakultu elektrotechniky a komunikačních technologií Vysokého učení technického v Brně. Říkala jsem si, že tam moc holek nezavítá, tak aspoň zvýším procento žen v oboru,“ přibližuje.
Mužů by se na obor neptali
V současné době absolvuje na stejné fakultě doktorský studijní program Teleinformatika. „Do školy jsem vždy chodila ráda a mám to štěstí, že se mi pořád daří stíhat studium i práci. Doktorát už je něco jiného. Člověk musí taky učit, ale to mě naštěstí baví,“ popisuje.
A doplňuje, že její profesní zaměření lidi často zaujme. „Ptají se, proč jsem si vybrala zrovna tento obor a jak jsem se k takové práci dostala. S takovou reakcí by se muži jistě nesetkali,“ směje se hráčka Bulldogs, která by se v budoucnu ráda podílela na vytváření nových technologií.
Florbal slouží k odreagování
Přestože pracuje v americké firmě a při bakalářském studiu strávila jeden semestr v Lisabonu, do zahraničí ji to netáhne. „Firmy ze zahraničí přicházejí do České republiky, takže je možné sbírat zkušenosti z ciziny v pohodlí domova. V době ovlivněné pandemií koronaviru doslova. Spoustu nových poznatků sbírám taky díky doktorskému studiu, při kterém spolupracuji se zahraničními univerzitami,“ povídá Koláčková, která se spoluhráčkami na jaře uhájila extraligovou příslušnost.
Právě u florbalu si po práci odpočine. „Na hřišti se odreaguju a nemusím přemýšlet nad stovkou úkolů, které denně plním,“ tvrdí.
Její tým loni těsně neprošel do extraligového play-off.
Brňanky na konci února nezvládly klíčový mač proti Panthers z Prahy (nakonec byla sezona stejně předčasně ukončena). „I florbal dokáže být dost náročný po psychické stránce,“ připouští brněnská stálice, která v základní části loňské sezony zaznamenala osmnáct bodů za jedenáct branek a sedm asistencí.
A jaké schopnosti využívá při práci i na palubovce? „Určitě schopnost připravit se na nejrůznější situace. Zvážit možnosti a rozhodnout se, jaký postup bude v dané chvíli nejlepší,“ dodává na závěr.
