Pardubický záložník měl v uplynulé sezoně klíčovou roli na hřišti, k tomu přidal 8 vstřelených gólů. V klubu toho ovšem zastane mnohem více, stará se nejen o fotbalový trávník Pod Vinicí.

Jaké byly vaše dojmy po potvrzení pardubického postupu do první ligy?
Jsou to nepopsatelné pocity, to se těžko slovy vyjadřuje. Trochu se mi z toho po zápase zamotala hlava. Ani jsem nedoufal, že tohle ještě zažiju. Sešla se tady opravdu dobrá kabina, i tím jsme dokázali řadu zápasů zvládnout. Třeba 1:0, i když se úplně nedařilo. To podle mě rozhodlo.

Trenér Jiří Krejčí mluvil o nejlepším týmu, který vedl. Jak jste to vnímal vy?
Sedlo si to v kabině, jak říkám. Nikdy jsme neměli nějaké nadstandardní podmínky, bylo to o kabině, teď se to sešlo tak, že nebylo potřeba do ničeho zasahovat. Žilo si to svým vlastním životem a fungovalo.

Kdy jste začal během jarní části věřit, že to s postupem dopadne?
Moc jsem se na to neupínal během jara, jak se říká, šli jsme zápas od zápasu (usmívá se). Nevnímali jsme ani to, že se dost mluvilo hlavně o Brnu a Dukle. Prostě jsme hráli, co nás baví a taky co nás zdobí. Když jsme zvládli dohrávku v Třinci, tak jsem věřil, že už to dotáhneme.

V posledním utkání proti Vyšehradu jste dobře začali. Jak velkou komplikací byl gól soupeře?
Začali jsme výborně, pak možná přišla nějaká nervozita z toho, že už je to tak blízko. Zmrazil nás gól, začalo to být kostrbaté. O přestávce jsme si řekli, že do toho musíme dát ještě víc.

Po zápase v Chrudimi řekl Michal Hlavatý, že další penaltu už vám nechá. Nakonec kopal znovu on. Jak jste to řešili?
Hned jsem mu řekl, ať jde kopat. Jsem rád, že dal obě penalty. Snad mu to pomohlo ještě v tabulce střelců.

Jak jste si užil oslavy se spoluhráči přímo na hřišti?
Naskákali jsme na sebe, ale po utkání jsem toho měl dost, tak jsem trochu nemohl popadnout dech. Musel jsem se trochu oklepat, napít se vody. Pak už to bylo dobré.

Naskočily vám vzpomínky z období, kdy jste s Pardubicemi postupoval přes divizi, ČFL a stále dál?
Bavili jsme se nedávno, že z té éry, kdy jsme tady začínali, jsme tady už jen já, kondiční trenér Tomáš Prorok a trenér gólmanů Martin Shejbal. Jinak tady už nikdo nezůstal. Je nepředstavitelné, kam jsme to dotáhli.

Jak to vidíte s šancemi Pardubic v příští sezoně?
Když jsme postupovali z divize, tak jsem si říkal, že ČFL už bude jiný mazec. Postoupili jsme a šli do druhé ligy. Přemýšlel jsem, jestli tam budeme schopní konkurovat. Teď první liga. Asi si řeknu, že to bude zase mazec. A uvidíme.