Z vítězství v duelu hraném na 2krát 35 minut se nakonec radoval výběr celebrit a bývalých sportovců, který porazil domácího účastníka krajského přeboru 5:3. „Sice jsme prohráli, ale pro nás to byl obrovský svátek,“ shodla se kabina Břidličné.

Spokojen byl i soupeř. „Super akce, obecně je mám rád. Myslím, že si to i lidi užili, přišlo jich hodně,“ řekl Deníku Ondřej Kušnír, bývalý reprezentant a mistr ligy se Spartou, který nastupuje po ukončení profesionální kariéry za divizní Bruntál.

Na zeleném pažitu si vyměňoval míč třeba s Radkem Šírlem, bývalým hráčem Zenitu Petrohrad, sportovním komentátorem Robertem Zárubou nebo hercem Davidem Novotným, který zazářil coby Jarda Kužel v kultovním seriálu Okresní přebor. „David je Sparťan, výborný člověk i herec. Známe se dlouho. Ten seriál je jeden z mých nejoblíbenějších, taky právě díky němu,“ pousmál se Kušnír.

Diváci si exhibici užívali. „Kužel, ale běhej, běhej,“ křikla skupinka kluků od postranní čáry a rozesmála všechny okolo. Bavil se i samotný hráč. „Je to těžký, tři hodiny ve vlaku a ještě hodina jízdy autem,“ zahlásil dobře naladěný Novotný k lidem opřeným o zábradlí nedaleko střídaček.

David Novotný: Seriál u lidí zabodoval, Jarda jim vlezl do hlav

Při fotbalové exhibici v Břidličné, kde nastoupil v útoku za výběr Real Top Praha, na sebe strhl největší pozornost. Jedanapadesátiletý herec David Novotný alias Jarda Kužel z oblíbeného seriálu Okresní přebor byl po utkání na roztrhání. Zájem lidí o společnou fotku byl tak velký, že se po pár minutách vytvořila od hřiště fronta.

Když to tak vidím musím se zeptat, oslovují vás lidé spíše Davide nebo Jardo?
Já jsem pro lidi, kteří mají rádi Okresní přebor, daleko spíš Jarda Kužel než David Novotný. Oni na mě spíše pokřikují právě Jardo. Vlezl jim z televize přes obývací pokoje do hlav. Celý ten seriál dobře zabodoval, což je znát. Všichni lidi, kteří na tyhle nižší soutěže chodí, mají něco společného. Buď jsou to rodiče fotbalistů, nebo samotní fotbalisté, jejich přítelkyně… Je to takový záběr, že s tím má téměř každý něco společného.

Jak jste si exhibiční utkání celkově užil?
Hodně. Taky proto, že jsem dlouho necestoval vlakem. I tu cestu autem tady, kdy se ty silničky postupně zužují z hlavních na vedlejší a z vedlejších na ještě vedlejší. Člověk pomalu netuší, kam dojede. Je to tady půvabné, navíc krásné hřiště. Když můžu spojit fotbal s něčím, co je nějakým způsobem užitečné, tak neváhám ani chvilku. Mám to rád.

Vyhráli jste 5:3, ale vy gól nedal. Jen jste se zastřeloval…
Jo, zkoušel jsem to z různých míst a pozic. Až v závěru se mi podařila jedna dobrá přihrávka, měl jsem tam pár centrů, které nebyly zužitkované. Moc jsem toho nenaběhal, protože jsem lenivý. Největší šance byla ta na úplném konci, kdy jsem to dával do protipohybu po zemi k pravé tyči. Gólman se proti mně vytáhl a vyrazil to na roh. Takže jsem nezavěsil.

Ještě poslední věc. Kolikrát za rok si vlastně takhle zahrajete?
Není to tak žhavý, jako to bývalo. Řekl jsem si, že se tomu pokusím příští rok diář trochu přizpůsobit. Stihnu maximálně pět zápasů ročně, přitom to bývalo klidně ke dvaceti. Teď už to je jen Real Top nebo sranda mače. Letos jsem vyjel podruhé. Ustupuje to natáčení a práci, i kvůli covidu si jí totiž musí člověk vážit.