Ten si loni v září prošel na Chodově doslova peklem. Kromě nadávek slyšel i výhrůžky smrtí, rozzuření fanoušci a zástupci klubu se mu pokusili podrazit nohy a od jednoho z nich přilétla dokonce rána pěstí. Jeden z přítomných přitom držel v ruce nůž. Hrozivý zážitek, který by leckoho od pískání odradil, ale nepřiměl devatenáctiletého Hanzlíka ke konci.

„Člověk na to zezačátku trochu myslel, ale tím, jak je zápasů dost a nedával jsem si pauzu, tak to bylo v pohodě. Vzal jsem si z toho poučení, jak k lidem přistupovat. Tím, jak člověk získává zkušenosti, je na hřišti sebevědomější a i ho to víc baví. Vzal jsem si z toho snad to dobré a už se k tomu nevracím. Pořád mě to baví,“ říká fotbalový sudí po roce.

Rozhodčí a delegát to na Chodově neměli jednoduché...
Kopance a výhrůžky smrtí. I takový byl fotbal na Chodově

Za tu dobu už si u trávníku z úst fanoušků vyslechl leccos. S podobným excesem se ale nesetkal. „Bohužel se říká, že s tím lidi musí počítat, takže se občas něco stane. V posledním roce jsem ale červenou kartu za hrubé nesportovní chování snad ani nedával. Občas se tam nějaký divák nebo trenér ozve, tak to bohužel pořád je, ale nic, co by se náznakem blížilo Chodovu, se mně nestalo. Vím ale o kolegovi, který měl podobnou situaci nedávno,“ vypráví Hanzlík, který se od inkriminovaného zápasu na Chodov nepodíval.

„Nepískal jsem tam a řekl bych, že nikdy už na Chodově ani pískat nebudu. Rozhodčích není zas tak málo, takže není důvod, aby mě tam posílali. Mohlo by je to poškádlit a bylo by to úplně zbytečné,“ vysvětluje Hanzlík. Na vlastní kůži si tedy nemohl vyzkoušet, jak se prostředí po udělení vysokých trestů proměnilo.

Policie neměla žádný důkaz

Samotný klub konkrétně vyfasoval pokutu 80 tisíc korun a uzavření hřiště na šest domácích zápasů. Předseda klubu Miroslav Holinka pak musel zaplatit 20 tisíc a byl potrestán také zákazem činnosti na osm měsíců. Nejpřísnější trest si odnesl hlavní pořadatel Tomáš Horálek, který zaplatil 25 tisíc a dostal stopku rovnou na dva roky.

Celý případ napadení tehdy řešila dokonce i policie. Jak tedy celé vyšetřování dopadlo? „Řešilo se to dlouho, vysvětlení přišlo podat hodně lidí. Byli tam všichni rozhodčí, delegát, fanoušek Klánovic… Opravdu spousta lidí. Na videu ale nebylo vidět, jak mi fanoušek dává pěstí. Policie z toho důvodu neměla žádný důkaz, bylo to tvrzení proti tvrzení, takže se to odložilo,“ prozrazuje Hanzlík.

Ilustrační fotografie
Případ napadení rozhodčího v Praze: Viníci dostali exemplární tresty

Z nepříjemné zkušenosti se snažil si vzít co nejvíce toho pozitivního. „Asi jsem obrněný, protože myslím, že nic horšího se mi stát nemůže. Doufám. V té době mi bylo devatenáct, chlapy může člověk pískat od osmnácti a já měl ještě pauzu kvůli maturitě. Proto to byl třeba můj desátý patnáctý zápas na mužích. Myslím, že jsem ještě nebyl dost zkušený. Za ten rok jsem ale nasbíral další zkušenosti a už trochu vím, jak správně komunikovat, aby se zápasy tolik nevyhrotily,“ popisuje rozhodčí, který má do budoucna s pískáním další cíle.

„Teď jsem v B třídě, do roka bych mohl postoupit výš, pokud to komise rozhodčích uzná za vhodné. Až budu připravený se posunout dál, tak to může být. Jak ale ještě studuju a dělám věci mimo fotbal, tak vůbec nevím, jak to bude. Budu rád, když se dostanu do krajského přeboru. Jestli bude něco výš, tak za to budu rád,“ zakončuje Hanzlík s tím, že pískání ho i po hrozivém zážitku dál moc baví.