První fotbalové krůčky jste dělal v Polabanu Nymburk. Kdo vás k fotbalu přivedl a proč jste si vybral právě tento sport?
K fotbalu mě přivedli rodiče, za což jsem jim moc vděčný. Ségra měla talent na basket, takže jsem zpočátku hrál i tento sport. Když však přišlo na lámání chleba, neváhal jsem a vybral si fotbal.

Jako hodně mladičký jste odešel do Slavie Praha. Jaké bylo angažmá mezi sešívanými?
Úžasné. Ve Slavii jsem prošel přípravkami, přes žáky až do dorostu, šanci jsem nakonec dostal i v B týmu. Za těch deset let jsem poznal skvělé spoluhráče i trenéry. Dokonce jsem si mohl zahrát proti týmům jako je Bayern, Liverpool nebo Tottenham. Takže na ni vzpomínám opravdu jen v dobrém.

Pak jste další tři sezony strávil v Mladé Boleslavi. Jaké je srovnání obou těchto klubů?
Srovnávat oba kluby by asi nebylo férové. Rozdíl bych viděl hlavně v tom, že po dobu mého hostování v Mladé Boleslavi jsme nikdy nepatřili k nejofenzivnějším týmům. Když se vyhrálo, bylo to především díky silné a poctivé obraně, než že bychom soupeře přestříleli.

Ve svých osmnácti letech jste odešel do Meteoru Praha. Proč jste nepokračoval v Boleslavi a proč jste si vybral právě Meteor?
Bylo to čistě mé rozhodnutí. Chtěl jsem udělat změnu. Letní přípravu jsem začal se slávistickým béčkem, ale v tu chvíli jsem na to upřímně neměl. Odešel jsem do Meteoru, který zrovna postoupil do nejvyšší dorostenecké soutěže. Jedním z důvodů byla také chuť hrát vedle dorostu i v dospělém fotbale, a to se mi brzy splnilo.

Vydal jste se do Anglie studovat. Jak zvládáte odloučení od domova a kde bydlíte?
Užívám si to a zároveň doporučuji každému. Na odloučení od domova jsem si zvykl již během mých předchozích angažmá. Bydlím v Southamptonu na koleji. Je pravda, že už to samozřejmě není hodinku vlakem od rodiny, jak jsem byl zvyklý, ale plním si dětské sny a jsem opravdu šťastný.

Na fotbal jste ale nezanevřel. Ve Wessex League hraje tým AFC Stoneham, se kterým se připravujete od října. Jakou kvalitu má mužstvo?
Měl jsem možnost připojit se k Moneyfields FC, týmu, který hraje o něco výše, ale rozhodl jsem pro Stoneham. Klub má velké ambice, tréninkový areál je fantastický, přístup realizačního týmu naprosto úžasný. Jsou tu mladí kluci, celkově zde vidím velký potenciál. Klub navíc úzce spolupracuje s mou univerzitou. Na úrovni českého fotbalu by patřil do třetí nebo čtvrté ligy.

Kvůli pandemii stále čekáte na oficiální vyřízení přestupu. Jak situace vypadá nyní?
Anglická Fotbalová Asociace bohužel zastavila proces všech přestupů poloprofesionálních a amatérských fotbalistů, takže momentálně čekám na vyřízení. V Anglii je lockdown, takže stejně není vlastně kam spěchat, musím zůstat trpělivý.

Jak vás přijali spoluhráči v anglickém týmu?
To je další věc, která mě naprosto fascinovala. Hned na prvním tréninku jsem se cítil, jako kdybych přišel do nové rodiny. Kluci jsou super, tým táhne za jeden provaz, hodně mi pomohli se adaptovat.

Působil jste ve Slavii, v Mladé Boleslavi. Komu ale fandíte?
Oba týmy respektuji, ale v Česku je pro mě tým číslo jedna jedině Slavia. Zamiloval jsem si ji.

A co v zahraničí? Jaký je váš oblíbený klub a oblíbený fotbalista?
Fandím londýnskému Tottenhamu, vzhlížím hned k několika fotbalistům – Cristiano Ronaldo, Harry Kane, stylem hry a pozicí určitě Tomáš Souček.

V současné době září v anglické lize bývalí slávisté Souček a Coufal. Jak jsou oba v Premier league vnímáni?
Dělají naší zemi skvělou vizitku. Když se v Anglii s někým bavím o fotbale, každý hned zmiňuje tyto dva fotbalisty. Nejen fanoušci West Hamu si je velmi oblíbili, získali si tu obrovský respekt.

Měl jste možnost potkat se s někým zajímavým?
Ano, zrovna na Cufa (Vladimír Coufal, pozn. red.) jsem narazil na letišti Stansted po jejich vyhraném zápase s Evertonem. Prohodili jsme pár slov, byl milý, nechtěl jsem ho nijak otravovat. Dále jsem po zápase Premier League mezi Southamptonem a Liverpoolem hodil krátkou řeč s Theo Walcottem, stylový chlapík.

V současné době sužuje celý svět pandemie koronaviru. Jak to vnímá veřejnost v Anglii?
Je to nepříjemné, snad každý by si přál, aby pandemie brzy skončila. Nicméně nevnímám nějakou zvýšenou frustraci jako třeba u nás. V určitých směrech jsou možná i více zodpovědní než my.

3. února vám bude rovných dvacet let. Co byste si nejvíce přál ke kulatému jubileu?
Možná to je trochu otřepané, ale hlavně zdraví pro všechny blízké a pro mou rodinu. V téhle době je to moc důležité. Pak už jen, abych mohl co nejdříve sbírat odehrané minuty ve fialovém dresu.

Jan Blažíček

Bydliště: Southampton
Narozen: 3. února 2001
Studuje: Solent University – Football Studies
Znamení: Vodnář
Další oblíbené sporty: basketbal, hokej, curling
Oblíbené jídlo: Tacos a Sushi
Oblíbené pití: voda
Oblíbený film: Forrest Gump, Moneyball, Vykoupení z věznice Shawshank
Oblíbená hudba: Timmy Trumpet