„Zápas jsem sledoval. Na jednu stranu se mi líbil, ale na druhou ne. Přišlo mi, že tam nebylo moc fotbalu a strašně často se přerušovala hra. Atmosféra ale byla skvělá,“ prozradil Filip Pour, brankář a zároveň kapitán ruprechtického celku U19 hrající krajský přebor. Dění na tribunách bylo dle jeho slov, až na jednu situaci, v pořádku. „Myslím si, že to k derby patří. Až na fanoušky Sparty, kteří házeli dělbuchy mezi domácí diváky, byla atmosféra na tribunách dobrá. Co ale předvedli hráči ke konci na hřišti, už do zápasu nepatří,“ kroutil hlavou.

Jeho trenér s ním souhlasil. „Zápas jsem sledovat po očku, neviděl jsem ho celý. Bylo tam hodně emocí, na druhou stranu si myslím, že to k derby patří. Četl jsem ohlasy, že se to spoustě lidem nelíbilo a nebyl to fotbal, ale hnus. Derby bývají po celém světě náročné ať už emočně nebo fyzicky. Je tam spousta soubojů. Z pohledu fanouška tam fotbal moc nebyl, ale splňovalo to parametry derby,“ řekl Jakub Čejchan.

Derby nebylo reklamou na fotbal
Šéfové disciplinárek o pražském derby: Je na čase zavést exemplární trest

Ani on si nemyslí, že by byla atmosféra příliš nepřátelská. „Budu se opakovat, k derby to patří. Samozřejmě jsou meze, které by se neměly překračovat. Například ohledně ukradených vlajek. Jen jsem to zaslechl, nevím, jestli je to pravda. Taková věc už je podle mého názoru za hranou,“ dodal rozladěně.

Hodně se rozebíral také souboj kapitánů Jana Bořila a Ladislava Krejčího. „Určitě to je za hranou. Můžou si před sebe stoupnout a řvát na sebe, ale bez fyzického kontaktu,“ myslí si Pour. Ani tréner ruprechtických mládežníků se s takovým chováním neztotožňuje. „Držení pod krkem nebo tahání za dres je trochu za hranou. Nelíbilo se mi to. Začalo to už soubojem na půlce, kdy Laci zbytečně dojel Zafeirise. Od té doby se to zvrhlo spíše ve válku než fotbal,“ všiml si Čejchan momentu, který vše odstartoval.

Derby mezi Slavií a Spartou se zvrtlo
Bitva se zvrhla. Znechucení fanoušci nadávají: Derby buranů, Bořil do blázince

A jak vypadají zápasy mládežníků? „Když zapřemýšlím, tak se nic podobného nikde nestalo. Občas proběhne malá rozmíška, ale že by se hráči drželi pod krkem nebo někoho házeli na zem, tak to ne,“ odmítl trenér. Také kapitán Ruprechtic si myslí, že tak vyhrocené momenty v jejich zápasech nejsou na pořadu dne. „Myslím si, že jsem provokativní hráč a občas se mi něco podobného stane. Když už je nějaká situace rozhodnutá, držíme se, aby se to nestávalo. Když je ale zápas vyhecovaný, tak proč ne, pokud to je v nějaké určité míře. Bitky si ale v našich zápasech nevybavuji,“ řekl Pour.

Trenér Čejchan ale prozradil, že podobné zkušenosti má ze své kariéry jako hráč. „Když jsem hrál já, párkrát se to stalo. Měli jsme v týmu jednoho kluka, který byl nervák a když mu to ujelo, dokázal někoho hodit na zem nebo chytit pod krkem. V šatně jsme ho ale vždy lynčovali, že takhle ne,“ dodal.

Rodiče jsou nedílnou součástí zápasů mládeže. Většinou je však atmosféra klidná. „Rodiče nadávají spíše směrem k rozhodčímu, ale na kluky ne,“ všiml si Čejchan. Přesto se najdou místa, kde to hráči dostanou tzv. sežrat. „Někde se stává, že na vás diváci křičí a nadávají. U nás v lize je to na jednom konkrétním stadionu, ale není to pravidlem,“ uzavřel Pour