Ondro, co si ze zákroku v Pokraticích pamatujete?
Bohužel úplně všechno, vidím to živě. Šel jsem za míčem a chtěl jsem si ho jen lehce ťuknout. Pak už si pamatuji jen to, jak to křuplo a jak jsem řval. Šlo o neskutečnou bolest.

Co všechno se vám stalo?
Mám tříštivou zlomeninu obou kostí, k tomu přibyla po operaci trombóza. Nikdy jsem se necítil hůř a vůbec nevím, co mě čeká dál. Je to prostě na nic.

Dokážete takový faul za rozhodnutého stavu pochopit?
Takový ne. Co jsem se bavil s lidmi, říkali, že Smetana měl takových náznaků v zápase víc, ale ty naštěstí nedopadly, odnesl jsem to až já. S tímhle prostě nikdy nepočítáte. Já to mám nastavené tak, že i když jdu do podobného souboje, vždy nohu pokrčím, abych zákrok alespoň zmírnil.

Mluvil s vámi Smetana?
Zprvu mi napsal rádoby omluvnou zprávu, které jsem se jen zasmál. Na tu jsem vůbec nebral zřetel. Nebudu mu ale křivdit, nakonec zavolal. Bylo slyšet, že z toho je vyklepanej a že ho to hodně štve. To už jsem vzal. Bylo evidentní, že mu to jedno není. Řekl, že je mu ukradené, jaký trest dostane, že ho to strašně mrzí. Nedá se nic dělat, prostě se stalo.

Zákrok je zachycený na videu a koluje mezi lidmi doteď. Viděl jste to?
Vím, že to vidělo nespočet lidí. Všichni mi říkají, že jestli nemusím, ať se nedívám. A teď na to určitě koukat nebudu. Až se zmátořím.

Jak dlouho byste měl být mimo?
Doktor řekl minimálně půl roku doma. Pak se uvidí, jak budou probíhat rehabilitace.

Do jaké míry hrozí scénář, že už si nezakopete?
Každý doktor vám řekne, že s hraním fotbalu či futsalu už počítat nemůžete. Na druhou stranu, takhle mluví každý doktor, protože vidí, co z toho pak je. Věřím, že si s tím mladý organismus poradí a že se vrátím. Jen už si asi příště rozmyslím, zda má smysl jít do souboje na sto procent.

Jak se k celé situaci postavili vaši přátelé a rodina?
Přítelkyně málem dostala infarkt. Na zápase díkybohu nebyla, přišla až do nemocnice. Rodina je z toho také špatná. Každý mě lituje, což je na jednu stranu věc, kterou úplně nepotřebuji, ale překvapilo mě, kolik lidí mi napsalo. I ti, co mě neviděli roky. Podporují, motivují. V nemocnici za mnou neustále někdo chodil. Chodí i domů. Je to velká vzpruha a všem patří obrovské díky.

Pracujete na dráze. Nepřijdete o zaměstnání?
Nevím, jak se k tomu postaví. Byly tam případy, kdy někdo chyběl i déle a místo si udržel. Teď ale neumím posoudit, zda to tak bude i u mě.

Co byste vzkázal ostatním fotbalistům, kteří hrají tvrdě?
Ať nejsou magoři. Nestojí to za to. Na téhle úrovni je fotbal o tom, že si jdeš udělat
žízeň. Nejdeš do zápasů s tím, že nedojdeš domů.

Ještě k Vaňovu. Jak jste si užil dosavadní působení v klubu?
Kolektiv je v pohodě. Pro mě jde o suverénně nejlepší klub, v jakém jsem byl. A zda tým uspěje v kraji? Jasně! My jenom necháváme soupeře nakrmit a pak jim utneme hlavy (smích). Už se na kluky těším. Jakmile budu moct, hned budu jezdit na zápasy. To ostatně byla první věta, kterou jsem po zranění řekl.

Ondřej Radosta
Narozen: 21. srpna 1993 v Ústí nad Labem
Kariéra: Neštěmice, Brná, Malšovice, Vaňov
Oblíbený tým: Slavia Praha, Juventus Turín
Oblíbené jídlo: burger
Oblíbené pití: džus, voda s mátou