Ion Butnaru není typicky české jméno. Prozradíte čtenářům, odkud pocházíte a jak dlouho jste v Česku?
Typické určitě není, ale podle jména se vždycky odhalím (úsměv). Narodil jsem se v Moldávii, kde máme nejlepší víno na světě. V Čechách ale jsem již šestnáct let. Více než půlku života tedy jsem prožil v ČR. Mám také české občanství a hodně kamarádů. Zkrátka, cítím se tu jako doma.

Od trenéra Michala Čadka vím, že jste držitelem vysokoškolského titulu. Co jste vystudoval a čím se momentálně živíte?
Mám bakalářský titul v oboru Sportovní a kondiční specialista a magisterský titul v oboru Wellness specialista na Vysoké škole tělesné výchovy a sportu Palestra. Momentálně pracuji v rodinné firmě, kde dělám různé jazykové překlady.

Kolik jazyků ovládáte?
Umím pochopitelně moldavsky/rumunsky. Dále také rusky a česky. Ale domluvím se též anglicky.

Vy a fotbal – kdy toto spojení začalo fungovat? Jaké byly vaše první fotbalové krůčky?
Již odmalička jsem byl docela hyperaktivní, takže jsem každý den chodil hrát fotbal. Organizovaně a pomalu chápat tento sport jsem ale začal až v České republice. Konkrétně v Horažďovicích…

Nyní válíte za Žichovice, ale v minulosti jste oblékal například dres Klatov. Jakými dalšími kluby jste si ve své fotbalové kariéře prošel?
Hrál jsem třeba dorosteneckou ligu za Písek. V dospělosti jsem oblékal dres Horšovského Týna, divizní Doubravky a Klatov. Okusil jsem třetí ligu v Tachově a chvíli jsem hrál také za hranicemi, konkrétně v Německu a Rakousku.

Kdybyste měl vybrat jediný moment ze své fotbalové kariéry, který vám nesmazatelně utkvěl v paměti, jaký by to byl a proč?
Byl by to můj první gól v ČFL za Tachov. Bylo to proti týmu SK Zápy. Byl to vlastně můj první zápas v novém týmu a hned z toho byla branka (úsměv).

TJ Žichovice.
Spoluhráči očima Iona Butnaru. Sparťané, vojáci, ale také milovník krásných žen

Po příchodu trenéra Michala Čadka a sportovního manažera Milana Koželuha do TJ Žichovice se výrazným způsobem změnily ambice klubu. Cíl zněl od samotného začátku jasně – postoupit s týmem do krajského přeboru. Nutno dodat, že tým na to v Žichovicích máte. Věříte, že kdyby nebylo koronaviru, už byste mezi krajskou elitou byli?
Milan (Koželuh) umí dát dohromady super tým. Všude, kde byl, tak se mu to povedlo. Společně s trenérem se k nám ještě přidalo pár mladých hráčů, jako jsou Jirka Motl nebo Tomáš Hnídek, ale hlavně bych chtěl pochválit „Žákyho“ (David Žáček) a Karla Krejčího, jelikož jejich kvalita je na hřišti opravdu znát. Jsem přesvědčený, že kdyby byl život v normálu, určitě bychom krajský přebor už hráli.

Pár zápasů za Žichovice odehrál také muž, o němž se říká, že v Plzni změnil tisíce životů – a sice bývalý kapitán Viktorie a současný kouč prvoligové Příbrami Pavel Horváth. Všichni ho známe z televizních rozhovorů, ale jaký je naživo?
V reálu je ještě lepší! Pavel je opravdu suprový člověk, který je pro každou srandu. Strašně moc jsem si ho oblíbil. Nedávno mi napsal, že mu fotbal chybí, tak doufám, že se všechno co nejdříve uvolní a ještě nám na hřišti předvede nějaké parády.

Ion Butnaru.Zdroj: Deník/Jana Moulisová

V týmu Žichovic je relativně hodně slávistů. Vy se ale netajíte tím, že jste sparťan. Jak se sparťan může v současnosti cítit v kabině mezi partou kluků, kteří fandí klubu, jenž aktuálně v české lize nemá konkurenci?
Pár sparťanů v týmu také máme, takže je to v tomto ohledu celkem vyrovnané.

V tuzemských vodách to je tedy pražská „železná“ Sparta, ale komu fandíte v celosvětovém měřítku?
Ze světových týmů mám nejraději Barcelonu, které fandím už odmalička.

Ilustrační snímek.
Sušice hlásí první zimní posilu a vyhlíží (znovu)otevření hlavního hřiště

A co oblíbený hráč či vzor? Také někdo z dresu „blaugranas“, jak se katalánskému gigantovi přezdívá? Třeba Argentinec Messi?
Odmalička sice miluji Barcelonu, ale zároveň také Cristiana Ronalda, což je vzhledem k tomu, kde Cristiano hrál (Real Madrid coby největší rival Barcelony – pozn. autora), možná trošku divné. Ale líbí se mi jeho styl. Na hřišti i mimo něj. Obětoval pro fotbal téměř všechno. Proto je jeden z nejlepších fotbalistů všech dob.

Jak v současnosti jako zapálený fotbalista prožíváte období bez fotbalu? Myslíte si, že existuje možnost, že se letošní sezona amatérských soutěží nedohraje?
Můj názor je takový, že se letos sezona dohraje a my konečně také postoupíme. Jinak toto období prožívám tak, že chodím běhat, občas si zacvičím ve vlastní tělocvičně, a také pilně studuji, jelikož se připravuji na trenérskou licenci B.