O postupu jste definitivně rozhodli v zápase s Chrudimí, v němž jste právě vy dal třetím gólem prakticky ligové razítko. Těší vás to?
To razítko bych spíš připsal Táborovi (Ivo Táborskému – pozn.), který dal s Chrudimí rozhodující gól. Každopádně ale mám radost, že mi to tam konečně spadlo.

Ve zmíněném duelu s Chrudimí doma jste se až nečekaně dlouho trápili. To vám reálná možnost postupu tak svazovala nohy?
Jak se říká, ten poslední krok bývá nejtěžší, a to zřejmě platilo i tentokráte. My bohužel brzy dostali takový smolný gól, což se nám doma nestává, tady to spíše valíme od začátku. Ten zmíněný gól nás trošku srazil a v té finální fázi jsme byli trošku křečovití. Myslím ale, že ve druhé půli jsme nasadili velký výkon a zaslouženě to otočili.

Podobně se vám podařilo otočit i utkání s Brnem, ve kterém jste v půli prohrávali dokonce už o dva góly. Byl ten velký obrat jedním z klíčových momentů na cestě za postupem?
S tím souhlasím, v tom zápase jsme se přesvědčili, jakou sílu náš tým má. Když se kouknu zpětně, jak jsme celou tou soutěží projeli, mám strašně velkou radost za kluky, že jsme to takovým stylem dokázali zvládnout.

Máte na mysli třeba tu sérii dvanácti vítězství v řadě? Pamatuje něco podobného?
Já osobně ne. Ani v první lize si nevybavuji, že by tam to někdo tak zvládl. Možná by se tam něco našlo, tam jsem se však tolik nekoukal. To až v příštím ročníku, kdy už tam i my budeme…

Kdy jste začali věřit, že vás už nikdo o ligu nepřipraví?
Abych řekl pravdu, já když viděl už zimní přípravu, jak jsme každý den makali na sto procent a dřeli dvoufázově, tak já už věřil od zimy. I proto, že my jsme skvělý tým, skvěle seskládaný a na každý zápas super takticky připravený. Řekl bych, že jsme byli taková jedna rodina.

A jako jedna rodina jste se i dohodli, že dokud nebudete mít ligu definitivně v kapse, se nebudete holit?
Přesně tak, mně vousy bohužel moc nerostou, takže já to měl tak, že jsem se bál, že když někdo bouchne dveřmi, spadne mi to…


Vy jste zpočátku podzimní části pravidelně nehrál, postupem času jste se ale do základu prosadil. Bylo hodně náročné naskočit do rozjetého vlaku?
Když mi dal trenér důvěru, snažil jsem se na hřišti udělat na sto procent to, kvůli čemu jsem tam byl. Což je, v uvozovkách řečeno, taková ta černá práce. A snad se mnou byla spokojenost.

Postup jste si zajistili ještě před koncem, zbylé zápasy však jistě nevypustíte.
To rozhodně ne. My přistupujeme ke každému zápasu stejně, v každém chceme uspět. Chceme i ty zbývající zápasy odehrát důstojně. Tím spíš před svými fanoušky, takže i teď v sobotu doma s Varnsdorfem pojedeme na sto procent.