Žůrek tak neví, co dál. Ve hře je věšení kopaček na hřebík, přestože v hlavě stále má důstojné ukončení kariéry v Kojetíně. „Ale ne za takových podmínek,“ kroutí hlavou rychlonohý fotbalista s přezdívkou „Forrest Gump“.

Nepřemýšlel jste na podzim o jiném angažmá?

Jsem teď z devadesáti procent ve fotbalovém důchodu. Nabídky jsem měl a mám, ale nerozhodl jsem se, že bych měl pokračovat. Teď je to na mrtvém bodě. Uvidíme, co v létě.

Jak vnímáte odhlášení soutěže ze strany Slavoje Kojetín?

I město by se mělo zamyslet, jestli tady chce fotbal, nebo ne. Fotbal je na každé vesnici, pro Kojetín je to absolutní ostuda. Jde o kulturní záležitost, lidé se tam každých čtrnáct dní setkávali a najednou to není.

Co tedy za odhlášení mužské kategorie z 1. A třídy stálo?

Nevím, nechci si domýšlet nějaké teorie. Chodilo nás málo, ale myslím si, že jedenáct lidí bychom vždycky dohromady dali. Nehledě na to, že za nás chtěl hrát v poli i Zdeněk Zlámal (bývalý profesionální brankář, pozn. red.). On fotbal umí dobře a pomohl by nám, chtěl si zahrát se mnou. V Kojetíně už i trénoval a hrál přátelák. Říkal, že za čtrnáct dní bude připravený, ale mezitím se to zrušilo. Úplně jsem nepochopil, z jakého důvodu.

Říkal jste, že vás prostě chodilo málo…

Uvedu to na pravou míru, není se za co schovávat. Dva nebo tři roky se to drželo, chodilo nás málo na trénink, na zápasy nás bylo dvanáct nebo třináct. Ještě se to ale dalo. Před touto sezonou už nás chodilo opravdu málo, byl navíc covid. Myslel jsem, že to klukům bude chybět a naopak nás bude dost. Opak byl pravdou. Chodilo nás osm nebo deset. Druhý zápas se Slavonínem jsme hráli v jedenácti, musel hrát gólman v poli. Už to bylo na hraně. V té době jsme se už bavili, co dál. Pak nám přišla zničehonic zpráva, že mužský fotbal se v Kojetíně zrušil. Že jinak to nešlo a chodilo nás málo.

Takže důvodem nakonec byl extrémně úzký kádr?

Něco na tom bude, ale říkám si, že fotbal se hraje v jedenácti. Pořád se to podle mě dalo nějak na podzim udržet. V těchto soutěžích to tak je, nikdy vás nebude sedmnáct jako v profi fotbale. Divil jsem se, že se to najednou zrušilo stylem „o nás bez nás“. Aniž bychom hlasovali.

Libor Žůrek
Žůrek stále válí v 1.A třídě. Bude jako Jágr? "Nedokážu si představit skončit"

Znamená to úplný konec mužů Kojetína, nebo se v příští sezoně budete hlásit do nějaké soutěže?

Bylo nám řečeno, že se Kojetín v příští sezoně pokusí přihlásit do 1. B třídy. Pokud by se kluci, kteří odešli, měli zájem vrátit. Zatím ale nemám žádné informace.

Vy byste do toho šel?

Jestli to v létě přihlásí, ještě bych kopačky oprášil. Momentálně ale nikde hrát nechci. Trošku mi to chybí, ale do léta bych vydržel. Teď je to ale ve stavu, že vlastně nevím.

Takže návrat k fotbalu u vás hrozí jedině v Kojetíně?

Tak nějak bych to řekl. Mohl jsem hrát jinde, ale pro mě to nemá význam. To nejlepší mám za sebou, mám nějaké roky a chtěl jsem v Kojetíně ukončit kariéru. Ale ne za takových podmínek, aby se to tady zničehonic zrušilo. Proto jsem byl z toho špatný, třeba i kvůli mému tátovi, který chodil na každý zápas.

Na koho jste konkrétně naštvaný?

Nechci na nikoho házet špínu. To nemá smysl teď řešit. Někdo by se nad tím každopádně měl zamyslet. Alespoň nějaké vysvětlení by od města přijít mělo. Není to tak dávno, co se v Kojetíně slavilo 110 let fotbalu. Je to tady tradice.

Co tedy bude dál?

Mělo by se to začít řešit, nejde to připravit ze dne na den. Oslovovat hráče, kteří by měli zájem. Zatím ale nevíme, jestli se soutěž přihlásí, nebo tady fotbal úplně skončí jako v Hulíně. Mrzí mě to vůči lidem, kteří chodili, a teď je potkáte a nevíte, co jim máte říct.

Hokejové Nagano 1998 a Přerov. Oslavy zlata na náměstí TGM.
Hokejové devadesátky v Přerově. Od návštěvy Jágra po plné hospody na Nagano