Teď má nejbližší ambici, chce pomoci Hradci k návratu do první ligy. „Aby přijela Sparta, Slavia, Plzeň, aby to bylo pro lidi zajímavější. A hrát tam nejen o padáka,“ říká Otto Urma, hráč původem ze severu Čech.

Jeho přání je obvyklé, ale jinak mladá opora Votroků úplně nezapadá do fotbalové škatulky. Studuje vysokou školu, už dnes myslí na kariéru po kariéře. „Ale nejsem studijní typ. Všechno dělám až na poslední chvíli. Řeším to, až když to hoří,“ přiznává.

Jeho obor? Sportovní a kondiční specialista.

Jak to zvládáte?
Nějak se v tom plácám, ale dávám to. (usmívá se) Jsem ve třeťáků, mám individuální plán. Většina učitelů je v pohodě, ale občas se objeví rejpal, který vyžaduje docházku. Naštěstí trenér Frťala s tím nemá problém a můžu jet do Prahy, když je potřeba.

Je to pro vás důležité?
Přemýšlím o tom dost. Většina kluků to moc neřeší já docela jo. Chci být trochu vzdělanější, než abych měl jen střední školu. Ale až bude konec aktuální, budu to řešit ještě víc.

Mnoho sportovců si řekne, že na školu nemá čas…
Trénujeme dopoledne. Odpoledne je volného času dost. Dá se využít i smysluplně.

V Hradci jste rok. Co pro vás klub symbolizuje?
Pamatuju, že Hradec měl vždycky nepříjemné běhavé mužstvo s menšími technickými hráči, což máme i teď a tady. Pro mě je to prvoligový klub. Teď jde o to utvořit kádr a postoupit.

Máte na to?
Věřím tomu, podle mě máme obrovskou sílu. Těžko se nám dávají góly. Jen potřebujeme zlepšit koncovku. Mít třeba o deset gólů víc, tak máme o šest, sedm bodů víc.

Je problém, že nemáte střelce? Zmínil to i trenér Zdenko Frťala po Varnsdorfu.
Namyslím, že by to bylo jen o útočníkovi. Kladrubský hraje v Budějovicích pravého beka a dal pět gólů. Je to o celém týmu. Kdyby dali záložníci po pěti, pak pár lidí po dvou, tak jsme na čísle, kde chceme být.

V Hradci na stadionu není dobrá atmosféra. Je horší než ve vašich Teplicích?
Tam jsou dva kotle a jsou rozdělené. Každý má jiný názor na to, jak se má dělat v Teplicích fotbal. Tady to není fotbalové, problém je ve stadionu. Lidi, co sedí vpravo, potřebují dalekohled do levého rohu. Chybí kontakt se zápasem. A navíc, ani prostředí není žádný luxus.

V Teplicích se často nadávalo…
Jsou lidi, co si jdou vyléčit mindrák. Když se daří, jsou ticho. Ale to je všude.

Žádná panika po prohře

Poslední zápas jim vskutku nevyšel. Fotbalový Hradec padl ve druhé lize doma s Varnsdorfem 0:1, přišel tak o posun na druhé místo tabulky.

„Je to jediná prohra ze čtyř jarních zápasů,“ připomíná obránce (či záložník) Otto Urma. „Takže mě to štve a mrzí, ale není tady nějaká panika. Neplašíme, že je všechno ztracené,“ ubezpečuje.

Je to tak, Votroci se pořád drží na třetí příčce zaručující baráž o postup do první ligy. „Pořád hrajeme o třicet bodů. Je o co se rvát,“ říká Urma.

Ano, Hradec bojuje o baráž, o novinku, kterou pozná český fotbal po dlouhých letech. „Z psychického hlediska by měl na tom být lépe druholigový tým. Vlastně celý rok vyhrává. Ligista prohrává, ale zase má kvalitu. Prostě záleží, jak to komu sedne,“ komentuje systém hradecký fotbalista.