Soubor dánského stratéga Briana Priskeho předvedl před vyprodaným stadionem s notnou podporou svých fanoušků zcela dominantní výkon. Soupeře nepustil do žádné větší šance a sám dvě proměnil. Pardubice zničil z výšky, protože jak Jan Kuchta, tak Ladislav Krejčí vstřelili gól hlavou. „Bohužel stejně jako v Jablonci jsme dostali druhý gól po rohu. Před tím na podzim na Slovácku. Musíme se na to opravdu zaměřit. Těch gólů ze standardek dostáváme mnoho,“ čertí Radoslav Kováč v rozhovoru pro Deník.
Prohráli jste 0:2, tedy totožně jako při otevírání CFIG Areny se Slavii. Sparta potvrdila, že je na jaře nezastavitelná. Byl to nejsilnější soupeř?
Na jaře jsem sledoval Spartu z tribuny a jejich fotbal se mi líbil. Teď, když jsem je viděl z lajny, tak se mi líbili ještě víc. Hrají rychle a důrazně. Přesně vědí, co chtějí udělat. Mají obrovskou kvalitu. Když vystřídají, tak jejich hra neupadá.

Zatímco Slavii jste dokázali potrápit, Spartu vůbec. Máte pro to vysvětlení?
Před utkáním jsem říkal. Spartu můžeme porazit jen, když všichni hráči podají absolutně nadstandardní výkon. Na hřišti jsem viděl čtyři pět podprůměrných. Tak to prostě je. S klukama si říkáme pravdu a já jim to povím do očí. Chyběla mi touha utkání zvládnout. V nějaké fázi zápasu jsem dokonce viděl svěšené hlavy u zkušených borců. Nevím proč. Jestli jsme se Sparty tak strašně báli… Přitom celý týden před zápasem i těsně před ním jsem pozoroval, jak jsou kluci natěšení. O zápase rozhodla první půlhodina.
Respekt byl obrovský
Zmiňujete, že se vaši svěřenci Sparty báli. Proč?
(pokrčí rameny) Celé to bylo o hlavách hráčů. Nevím, proč jsme nastoupili tak ustrašeně. Přesně na přehnaný respekt jsme apelovali. Byly tam motivační složky ze všech stran. Nedokázali jsme vstoupit do utkání tak, abychom Spartu potrápili. Nechali jsme se zatlačit a už to jelo…
Koledovali jste si už od úvodního hvizdu, viďte?
Přesně tak. Prvních třicet minut jsme byli velmi bojácní. Jako bychom čekali na gól ve své síti. Chyběla nám odvaha. Měli jsme nějaký plán hry, který se nám ale vůbec nedařilo realizovat. Hodně jsme ztráceli míče. Každý balon jsme hráli dozadu. Tím jsme spouštěli presink Sparty a pod tlakem kopali míče nahoru. Tam je ale minimální šance něco uhrát, protože soupeř má v týmu skvělé skokany a hlavičkáře. Všechno to jsou rychlí a důrazní hráči.

Trochu paradoxně, když jste se dostávali do hry, přišel druhý úder.
Po té půlhodině se náš výkon zlepšil. Nicméně jsme museli být velice obezřetní. Sparta neustále hrozila. Přidala druhý gól ze standardky, na kterou jsme se chystali. Jsou ale těžké na bránění. Na druhou stranu se mi zdálo, že balón letěl dlouho, a že jsme to mohli zvládnout. Možná, že kdybychom udrželi do poločasu skóre 0:1, tak jsme mohli po změně ještě hrát o bod. Třeba jsme mohli dát nějaký šťastný gól.
Ztrácet v poločase dva góly se Spartou. Co s tím může trenér udělat?
Apeloval jsem na to, že nám budou Čváňa (Čvančara) i Šulo (Haraslín) dál vyskakovat mezi řady a že si nás budou chtít natáhnout. Bohužel jsme tam špatně vystupovali a stopeři se báli. V prvním poločase nám nefungoval stranový posun, kde se Denis Darmovzal neprosadil na Zelího (Zelený). Nutno podotknout, že Denis není vyloženě křídlo. Tam se nám presink nedařil. Zareagovali jsme tím, že jsme protočili hráče.
Po přestávce už vás Sparta tak nemačkala, co se změnilo?
Začali jsme hrát přesněji a odvážněji dopředu. Lidi nás hnali. Skvělá atmosféra, ale vždy je to o té kvalitě. Nějaké náznaky šancí jsme měli, ale nemohli jsme to zase otevřít. Sparta pořád hrozila z protiútoků. Vyhrála jednoznačně zaslouženě.
Ještě k tomu začátku. Hosté zahrávali tři rohy za první čtyři minuty. Po tom jednom z celkových šesti v prvním poločase Sparta zvýšila své vedení.
Šli jsme do utkání s tím, že musíme Spartu pustit k co nejméně rohům. Všichni víme, že při standardních situacích se hlavně Láďa Krejčí strašně špatně brání. Při druhém gólu si zase perfektně našel místo.
Trenér Priske vás asi měl dobře nastudované, protože standardní situace a zejména rohy vám činí velké problémy.
Bohužel stejně jako v Jablonci jsme dostali gól po rohu. Před tím na podzim na Slovácku. Musíme se na to opravdu zaměřit. Těch gólů ze standardek dostáváme mnoho.
Spartě nesmíte nechat centimetr prostoru a před prvním gólem v zárodku akce stál váš hráč čtyři metry od křídla. V utkání už podruhé. Jak je to možné?
Nevím, asi nějaký strach, aby nepropadl, aby se nenechal obejít. Také jsem byl překvapený, jak jsme začali, protože jsem čekal něco jiného. Respekt byl od první minuty obrovský. Nechápu proč. My jsme si nechtěli zápas se Spartou užít, my jsme ho chtěli vyhrát. Celých pětadvacet minut jsme křičeli na hráče: Nahoru, nahoru. Protože jsme věděli, že když budeme hrát dolů, dolů, tak nás Sparta ukope.
Nesmíme panikařit
Proti Spartě jste nemohl nasadit mezi tři tyče Florina Nitu. Jak hodně chyběla jeho jistota?
Musíme si uvědomit, že odchytal všech devět jarních kol. Chytal velmi dobře. Ty automatismy tam určitě mezi gólmanem a hráči tolik nebyly. Buďa ale utkání zvládl. Věděli jsme, že nám gólman bude muset při standardkách pomoct, protože všechny hráče neuskáčeme.
V některých momentech vaši svěřenci soupeře nestíhali.
Pro některé naše hráče byla intenzita hry tak vysoká, že to na ně bylo moc. Musím říct, že Sparta hraje strašně rychle a do toho má minimum ztrát. Tedy, když nejsou pod tlakem. Nevyhodí žádný míč zadarmo. Když už jsme nějaký získali, tak jsme ho zase rychle ztratili. Se soupeřem jako je Sparta, to pak vaše hra vůbec nevyzní.
Kromě Nity jste nemohl dát do základu ani kapitána Černého. Jak hodně chyběl?
Pokud je Pája Černý na hřišti, tak kluci to hodně vnímají a jsou daleko jistější. Kroby (Ladislav Krobot) neodehrál vůbec špatný zápas, ale je to jeho teprve pátý start od začátku. To musí být hrozně znát. Kamil Vacek už má také nějaký věk. Vůbec nám to ale nešlo na křídlech.

Nesvázal vašemu týmu nohy i fakt, že Teplice vyhrály překvapivě v Českých Budějovicích a vzdálily se vám už na pět bodů?
To si nemyslím. Před sedmi koly jsme nabrali ztrátu šest bodů na předposledního a navíc jsme jeli do Mladé Boleslavi. Momentálně máme stejně bodů jako patnáctý Zlín. Pro nás je opravdu klíčový zápas teď v neděli v Brně. Jedná se o první utkání, kdy hrajeme o holý život. Pokud vyhrajeme, přitáhneme si ho na dva body. A pak se může stát cokoliv. Půjdeme zápas od zápasu. Moc dobře víme, že už nyní nám začíná konec sezony.
Uděláte za Spartou tlustou čáru a teď se dokonale připravíte na finále?
Určitě si utkání se Spartou zanalyzujeme. Co nám fungovalo a co ne. Nejdůležitější bude zachovat klid. Nesmíme panikařit. Pokračovat v tom, jak jsme nastartovali jaro. Vlastně poslední tři zápasy na podzim. Po Brně jsme byli mrtví. Nikdo nám nevěřil a my udělali tři body. Na jaře dvanáct. Začíná nám play off. Uděláme všechno proto, abychom po zbývajících devíti zápasech nezůstali poslední. To je náš jediný cíl.