Od duelu se Skoty Almásiho naplno trápil kotník, několikrát se jeho návrat odkládal. „Bylo to na hlavu,“ řekl slovenský reprezentant, který přiznal, že si představoval lehčí úvodní utkání.

„Určitě jsem nemyslel, že bude tak dramatický,“ usmál se po divoké remíze 3:3, kdy Slezané o postupu do další fáze rozhodli až v penaltovém rozstřelu. „Myslel jsem si, že budeme vyhrávat 3:0 a pak nastoupím, abych to měl jednodušší. Hlavní je, že jsme to zvládli, ale na takovém hřišti se fotbal hrát nedá,“ podotkl.

Ondřej Kúdela (vpravo) na tréninku reprezentace
Divočina v Jakartě? Kúdela zažil kulturní šok. Chybí mi jen česká kabina, řekl

Nebál jste jít do hry na tom terénu?
Bylo to takové… S trenérem jsme se dohodli, že dostanu pětadvacet třicet minut. Na začátek to bude stačit. Nakonec z toho bylo skoro šedesát. Ke konci jsem cítil, že třísla na tom terénu trpí, měl jsem je ztuhlá, naštěstí jsem se nezranil. Trochu ano, bál jsem se, protože tohle bylo na kotníky hodně namáhavé, ale nakonec bylo vše bez bolesti. Zapomněl jsem, že jsem něco měl.

Jste tedy už stoprocentně v pořádku?
Jsem v pohodě.

Lze říct, co vám konkrétně bylo?
Problémem byla jedna kostička v kotníku, z čehož vzešlo, že tam byla disbalance. Když jsem běhal, tak při dopadu dostával kloub údery a bolest nechtěla přejít. Nakonec jsem si musel nechat udělat speciální vložky do kopaček, které mi tu stranu odlehčují. Je to lepší.

Přitom trenér Pavel Vrba už před sezonou říkal, že byste se měl brzy zapojit, ale místo návratu se vše oddalovalo. Proč?
Bylo to trochu na hlavu. Všichni se ptali, co mi, kdy budu hrát. Já sám jim ale neuměl odpovědět. Taková zranění, kde je špatné prokrvení, se špatně hojí. A dlouho. Jen jsem čekal, čekal, čekal a naštěstí speciální vložky to urychlily. Už nemusím čekat.

Kotel fanoušků Slavie v Plzni
Fanoušci házeli kelímky s močí a ničili stadion. Plzeň podává trestní oznámení

Jaké bylo sledovat spoluhráče, kterým se moc nedařilo?
Těžké. Já devět zápasů seděl na tribuně a chlapům to nešlo. Chtěl jsem jim pomoci, takže doufám, že už to bude jen lepší. Snad bude trvat jen pár zápasů, než se do toho dostanu a zvyknu si na to tempo.

Máte v plánu jít pro lepší rozehrání o víkendu za B-tým, nebo se spíše budete věnovat tréninku?
Nemám v plánu nic. Chci hlavně trénovat, myslím si, že dostanu nějaké běhy, které budu muset absolvovat. V reprezentační pauze je na to celkem prostor. A když jsem teď odehrál šedesát minut, tak mám aspoň něco v nohou a uvidíme, jak to bude dál.

Fotbalově se cítíte dobře?
Předpokládal jsem, že to bude horší. Hlavně na tom terénu. Věřím, že to nebude trvat dlouho – možná dva tři zápasy – než si zvyknu.

Do šance jste se v Kroměříži ale probojoval, viďte?
Ano. Mohlo to skončit gólem, neskončilo, bohužel. Takový je fotbal.

Jan Sýkora opustil hřiště v zápase se Slavií už po deseti minutách.
Viktoria počítá ztráty. Mistr přišel o další oporu, Sýkora na podzim už dohrál

A na penaltu jste jít nechtěl?
Plánoval jsem to, ale nestihl jsem se zapsat. (usměje se) Kluci už se nahlásili, takže na mě zbylo až šesté místo. Nedošlo na mě.

Majitel Baníku Václav Brabec v létě přiznal, že odmítl nabídky na vás. Měl jste to v hlavě, nebo zranění vše přebilo?
Zraněním se vše zrušilo. Já se zranil na začátku přestupového okna a potom jsem už ani nepřemýšlel nad tím, že by něco mohlo přijít. Hlavně jsem se chtěl dát dohromady. Teď už je po přestupech, takže jsem tady v Baníku.

Dá se dohnat těch vašich šestnáct branek z minulé sezony?
Šestnáct gólů se dá dát za patnáct zápasů, takže to bude hlavně o tom, abych byl zdravý. To je pro mě priorita.