Po utkání byl smutný, Slezané sice hráli poločas v deseti lidech, přesto mohli bodovat. Bohužel Nemanja Kuzmanovič nedal penaltu a porážka 0:1 byla na světě.

Vojto, Klokani získali tři body. Jak jste viděl utkání svou optikou?

Byl to podobný zápas jako s Libercem. Bohemka nechtěla hrát úplně do plných. Věděla, že to pro ni bude těžké, tak nás nechala hrát. Chodili dlouhými nákopy za nás. Mají rychlé kraje, my jsme se na toto téma bavili. Na začátku druhého poločasu jsme udělali kvůli špatné rozehrávce chybu, necháme je jít do brejku, který musí Petr Zapalač hasit faulem, z kterého vyplynula červená karta. To byl pro mě rozhodující okamžik, kdybychom byli v plné síle, zápas skončí maximálně 0:0.

Nakonec jste mohli přece jenom sahat po bodu, kdyby Nemanja Kuzmanovič proměnil penaltu.

Mohli, ale nekopl to ideálně. To je prostě fotbal, někdy se to stává.

Z brněnského azylu jste vytěžili sedm bodů. Je to dost, nebo málo?

Mohli jsme mít i více. Soupeři nebyli lepší než my. Rozhodovaly individuální chyby. Teď už budeme hrát doma, snad nás diváci poženou a my budeme podávat lepší výkony.

Před letošní sezonou jste měl na kontě dvě vychytané ligové nuly, letos máte na kontě už tři, což je krásný počin.

(usměje se) Na to nemyslím, nejsem člověk, který by sledoval statistiky. Jsem rád, že jako tým šlapeme, i když nyní nás mrzí porážka s Bohemkou. Něco jsme začali a moc bych si přál, abychom v tom pokračovali a stoupali tabulkou nahoru. Když pak přijde k tomu ta nula, je to taková třešinka na dortu.

Můžeme trochu odbočit k vašemu soukromí? Po utkání se Zlínem jste vypadl ze sestavy z rodinných důvodů, můžete to trošku přiblížit?

Měli jsme dcerku v nemocnici. V té chvíli musel jít fotbal stranou. Neměl jsem na nic myšlenky, absolvoval jsem trénink a hned do nemocnice. Jsem rád, že jsem našel u lidí v klubu pochopení.

A už je vše v pořádku?

Ano, malá už zase lítá a skáče přes kaluže.