Vydržet v dnešní době v jednom klubu sedm let? To se v tuzemském fotbale moc často nevidí. Je-li oním klubem Sparta, je to ještě pozoruhodnější, vždyť Letná se v uplynulé dekádě stala jakýmsi experimentálním přehlídkovým molem, po kterém ve zběsilém tempu překlusaly desítky hráčů. A je-li navíc oním „extravěrným“ fotbalistou cizinec, jde opravdu o unikát.

„Těžko se mi o tom mluví, ani nemám slov,“ okomentoval sparťanský obránce Costa Nhamoinesu včerejší zprávu o jeho konci v klubu. Vypršela mu smlouva, nabídka na novou nepřišla a z urostlého reprezentanta Zimbabwe je volný hráč.

Identifikace s klubem

Costa přišel na Letnou v létě 2013 z polské ligy a od té doby už nastupoval jen v rudém dresu. Byl suverénně nejdéle sloužícím členem současného kádru áčka, protože Bořek Dočkal přestoupil do Sparty až pár týdnů po něm a mezitím si odskočil do zahraničí.

Z Costy se stal jeden ze symbolů týmu. S 203 zápasy je (podle klubového webu) sparťanským rekordmanem mezi cizinci.

„Po celou tu dobu to byl příkladný profesionál, který vždy pracoval na sto procent. V průběhu času se stal pravým sparťanem,“ řekl o Costovi jeho bývalý spoluhráč a nyní sportovní ředitel Tomáš Rosický. „Je zářným příkladem toho, že i cizinec může být pro Spartu přínosem, pokud má správný charakter a identifikuje se s klubem a jeho hodnotami,“ dodal Rosický.

Tady se člověk změní

Fanoušci Sparty jsou v mnohém specifičtí a je známo, že cizinci to u nich nemají právě lehké. Málokdo je přesvědčí, že je pro ně Letná i něčím víc než jen místem, kam si (metaforicky) chodí pro tučnou výplatu. Costovi se to ovšem povedlo, ostatně se během let stal i kapitánem.

„Přišel jsem jako kluk z ghetta, kde jsem se naučil bojovat o život. Ale Sparta mi přidala něco dalšího, chuť bojovat o vyšší úroveň. Je to klub s obrovskými ambicemi. I když se nedaří, jsou ty cíle pořád stejné pohár, titul, pohár, titul. V takovém klubu se člověk změní, myslí jen na to, jak se zlepšit. Jinak bys tu nevydržel. Sparta mi dala tuhle mentální sílu, proto je pro mě výjimečná. Nebylo to jen o fotbale,“ vyznal se Costa.

K jeho oblibě mezi fanoušky pochopitelně přispělo i to, že se zimbabwský zadák naučil velmi dobře česky. I díky tomu s ním klubové vedení plánuje do budoucna další spolupráci. Je jazykově vybavený, má velmi solidní přehled a četné kontakty v Africe i po Evropě.

„Na čas nás opustí, chce ještě hrát v zahraničí, ale doufám, že po konci kariéry se k nám připojí zpět a bude působit v jiné než fotbalové roli,“ řekl Rosický. „Doufám, že to tak bude, Sparta má v mém srdci speciální místo,“ přitakal Costa, mistr ligy z roku 2014.

Na hřišti jde o řízného obránce, jehož břitké zákroky často rozpalovaly soupeře doběla. Costa má ale i další, méně známou tvář.

Pomoc pro talenty

Nedávno totiž obhájil diplomovou práci na Institutu Johana Cruyffa, založeného nizozemskou legendou a umožňujícího (nejen) hráčům vzdělávat se ve sportovním managementu, marketingu apod.

„V závěru studia jsem připravil takový projekt, měla by to být napůl akademie a napůl agentura, která se bude starat o talentované fotbalisty v ghettu a pomáhat jim do velkého fotbalu. Oni mají často talent, ale potřebují tu další pomoc,“ svěřil se Costa.

Jeho éra ve Spartě teď končí, ale na rozdíl od většiny borců z ciziny, kteří letenským klubem v uplynulých letech prošli (a že to byl početný dav), zůstane Costa napořád zapsán v paměti fanoušků. Zaslouženě.