To se mu jako teenagerovi nepovedlo, tak jako talentovaný chlapec bojoval za konkurenční RNK Split, kde nastupoval také po boku hvězdného Ante Rebiće. S vicemistrem světa a oporou chorvatské reprezentace pojí Baliće dlouholeté přátelství, poslední posila Fastavu se dobře zná také s Marko Livajou. „Jsme kamarádi,“ přitakává defenzivní záložník.

Nejen střední Dalmácie na vyhlášeném pobřeží Jaderského moře žije fotbalem. „Je to sport číslo jedna. Žádný jiný nelze měřit s fotbalem,“ tvrdí Balić. Lásku ke kulatému míči a kolektivní hře letos ještě umocnil fantastický úspěch chorvatského národního týmu, který na mistrovství světa v Rusku získal senzační stříbro. „Byl jsem na to velice hrdý. Jsme velmi malý stát a být druhý na světě je pro Chorvatsko velký úspěch,“ říká Balić.

Hrdí a nadšení Balkánci se však umí prosadit také v jiných sportech. „Jde nám všechno. Můžeme říci, že jsme opravdovým sportovním národem,“ chlubí se pětadvacetiletý fotbalista.

Český národní tým může Chorvatům poslední úspěch pouze závidět. Reprezentační výběr se do Ruska vůbec nekvalifikoval. Pod trenérem Jarolímem paběrkoval i v Lize národů. Zlepšení přinesla až výměna hlavního kouče a poslední dvojzápas na Slovensku a Ukrajině. „Úroveň fotbalu v Česku je velmi vysoká. Hraje se tady velmi rychle a agresivně, takže liga je velmi náročná a obtížná,“ říká Balić.

Vysoký středopolař v minulých sezonách prošel několika převážně druholigovými kluby v Chorvatsku a Slovinsku. Tři roky působil v klubu NK Krško. Naposledy vyzkoušel krátké angažmá v Ázerbájdžánu, po rozvázání smlouvy v týmu FK Sabah se přesunul na Moravu. Ve Fastavu zvýšil konkurenci a zacelil díru po odchodu Traorého do Slavie. Ve FORTUNA:LIZE pětadvacetiletý Chorvat ještě nenastoupil, fanouškům se ukázal pouze ve vydařeném pohárovém zápase, kde slušným výkonem přispěl k drtivému vítězství ševců 9:3. „Zlín je velmi zkušený a dobrý tým. Máme v kádru spoustu skvělých hráčů, ne náhodou jsme v horní polovině ligové tabulky,“ prohlásil Balić.

S aklimatizací v novém působišti sympatickému Jihoevropanovi pomáhá hlavně stoper Gajić. „Máme stejný jazyk, rozumíme si. Obvykle s ním mluvím nejvíce, ale problémy nemám ani s ostatními spoluhráči,“ tvrdí.

Fotbalový život je podobný ve všech evropských zemích, trochu odlišné jsou hlavně tréninky a příprava na zápasy. „Někdy jsou obtížnější, ale většinou je to stejné,“ říká.

Balićovi chvíli trvalo, než si zvykl na tempo a některé cviky. Zahraničnímu hráči pomohly také duely za juniorku. „Teď jsem konečně připravený,“ hlásí.

Pořádnou šanci může dostat už v sobotu v Olomouci, kam Zlín odjede bez vykartovaného Podia. Právě místo Argentince by mohl Balić nastoupit v základní sestavě Fastavu. „Zatím nevím. Až v týdnu na trénincích poznám, zda budu hrát,“ líčí.

I kdyby se neobjevil v základní sestavě, na Zlín nezanevře. V klubu se mu líbí, i na život ve pětasedmdesátitisícovém městě si už zvykl. „Jsem tady opravdu velmi šťastný. Život v centru je podobný Chorvatsku, takže mi to vyhovuje. Navíc Češi a Chorvaté mají podobnou mentalitu, není žádný velký rozdíl,“ uzavírá podívání.