„V hospodě mají televizi, ale to není ono. Tady jsme přímo u toho. Nechceme sedět v hospodě vedle stadionu. Snad se stadiony ještě do konce ligy otevřou. Myslím, že postupně mohli pouštět alespoň ty, kteří si koupili pernamentku,“ řekla Sandra Zapletalová, fanynka Baníku z Luhačovic. „Pocházím napůl z Ostravy. Tatínek by nás vydědil, kdybychom nefandili Baníku,“ směje se Sandra.

Zápas sleduje skrze mezeru v plotu. V čistém výhledu jí vadí turniket na lístky a další mříž před trávníkem. „Tento pohled se vám nikdy nenaskytne. Tady vždy stojí pořadatelé,“ snaží se být nad věcí právě otec Sandry Olda Šeďa.

Čtyři stateční

„Tady je taky pěkný výhled. Akorát na branky neuvidíte,“ volají kluci fandící domácímu mužstvu. Visí zavěšeni na bráně a naklánějí se přes její okraj. „Pršelo, není tu pohodlí, vadí nám tu ostnatý drát, ale stejně chodíme,“ říká odhodlaně Jiří Ševčík.

Z domácích fanoušků zbylo přímo na místě jen torzo. „Jsme tu jen my čtyři stateční. Já, Lukáš, Petr a Kamil,“ ukazuje Jiří. „Je to velká škoda. Všichni říkali, že přijdou. A nakonec jsme tu jen my,“ dívá se okolo sebe Jiří Ševčík.

Baníkovci na svahu

Zápas si naopak nenechala ujít početná skupina Baníkovců přímo z Ostravy. Utkání fanoušci hostujícího mančaftu sledovali ze svahu nad hřištěm. Policie byla připravena v případě potřeby zasáhnout. Nakonec vše proběhlo v klidu. V rukou policie skončilo jen pár výtržníků.

„Dnes jsem neměla strach. Za normálních okolností tu fanoušků bývá daleko víc. To jsou jiné manévry,“ svěřila se paní, která bydlí poblíž cesty, kudy fanoušci prochází.

Zápas, který ukázal, že fotbal láká lidi za každých okolností, nakonec skončil smírně 1:1.