„Těšil jsem se, ale samozřejmě jsem teď hráčem Bohemians, a tak bylo naším cílem to tady bodově zvládnout. Bohužel se to nepovedlo,“ smutnil po zápase.

Patriku, s jakými pocity jste se vracel?

Je pravda, že jsem tu zažil hezký rok. Když jsme přejeli hranice města, tak se mi zase vybavily krásné vzpomínky na první ligové starty, bylo to příjemné. Jsem rád, že na mě nezapomněli ani fanoušci, kteří mě vyvolávali zpoza plotu. Bylo to hezké gesto, potěšilo mě to.

Výsledek vás už asi potěšil méně…

Jasně, měli jsme hrubě nevydařený vstup do zápasu, tam byl problém. Nevím, jestli to bylo kvůli té měsíční pauze, ale nemohli jsme se do toho dostat a byli za to potrestaní. Pak jsme se nadechli a začali mít balon více na kopačkách, ale gól jsme nedali, nebyly ani šance. Herně jsme se ale začali zvedat a v poločase si říkali, že na ně máme, že to dokážeme otočit. Z toho pramenil i náš gól na 1:1. Bohužel v době, kdy jsme začali mít navrch, přišlo rozhodnutí, které vrátil VAR a penalta.

Jak jste tu situaci, kdy zahrál Necid rukou, viděl?

K tomu vám asi nic neřeknu, protože jsem to neviděl. Když se to přezkoumávalo, bavili jsme se společně i s klukama z Karviné, jestli někdo něco viděl. Nikdo z hráčů si nebyl jistý, kdo kdy zahrál rukou. Nakonec jsme to byli my.

Šlo o zlomový moment?

To bych nechtěl tvrdit. Ta penalta nám to určitě neprohrála. Kámen úrazu byl v tom slabém vstupu do zápasu, protože od toho se pak odvíjelo celé to naše pomalé vracení se do zápasu. Stálo nás to promrhaný poločas. Ale i tak jsem pořád věřil, že tady sebereme aspoň bod. Podstatné bylo, že jsme se na to nevykašlali a bojovali až do konce. Nicméně gól už jsme žádný nedali, kdežto Karviná ano.

Jak se vám vlastně chytalo po tak dlouhé době?

Nikdo moc netušil, co to s námi po tak dlouhé době může udělat. Třeba já to bral skoro jako vstup do nové sezony, protože měsíc pauzy je fakt dost. Jinak se mi chytalo super, i když dostat gól z první střely není pro gólmana nikdy příjemné. 

Nevyčítáte si ho trochu? Bartošák vás prostřelil celkem z úhlu.

Trefil to křížem za tyč, nemyslím, že bych něco podcenil. Čekal jsem do poslední chvíle na nohách, dokud nevystřelí. On to bohužel trefil naprosto přesně.