Dnešní mezinárodní fotbal je především o rychlosti. A bohužel pro hráče typu Bořka Dočkala se rychlost dnes již prakticky nedá ničím nahradit. Nutno ale říci, že derby nenabídlo fotbal evropských parametrů. Byl to urputný boj o každý metr hřiště. Rozkouskovaná hra neustálými fauly vyhovovala Spartě, která mocně toužila po vítězství.

Slavia tentokrát tahala za kratší konec a to ne díky vyloučení, ale díky jiné, zcela prosté věci. Prostě jí chyběl Ondřej Kúdela. Pokud by byl na straně Slavie, nepochybuji o naprosto jiném průběhu zápasu. Ač je občas stoper sešívaných na hřišti docela nenápadný, naprosto zásadně ovlivňuje celou hru mistrovského celku. Samozřejmě, že Stanciu a spol. mají obrovskou kvalitu, ale Kúdela je pro mě generál, šéf a ředitel celé slávistické mašiny na zeleném pažitu. Vůdce s obrovským přehledem.

Sigma Olomouc B - Slovácko B 3:0. Ricardo Mujica Piňa
Venezuelan! Kde se vzal Ricardo Piña v Sigmě? Pomohl mu covid!

Navzdory bolestivé porážce stále zastávám názor, že Slavia je jinde než Plzeň se Spartou a titul bude nakonec její. Nebude to možná tak snadná bitva, nebude to o parník jako v minulých letech, ale stane se to.

Úplně mě o víkendu zklamala Sigma. Na hřišti Bohemky tentokrát kladla naprosto minimální odpor a zaslouženě padla. Bezkrevný výkon se nesmí opakovat a náprava musí přijít hned po reprepauze s Karvinou.

Padly i Teplice s novým trenérem Jarošíkem na hřišti silného Slovácka. Jarošík vytáhl na plac mého bývalého spoluhráče z národního týmu Jana Rezka. Hráč se stejným rokem narození jako já odehrál kvalitní part a dokonce otevřel skóre utkání. Klobouk dolů, Honzo! Když si představím, že já už nějaký ten rok sedím za novinářským stolkem, nebo na trenérské židli, tak je úžasné, že ještě rozdává radost na ligových trávnících.