Jak vidí on šance Karviné na záchranu po generálce s Olomoucí (0:0) a jak se rodil jeho příchod z Trnavy do Slezska, to už prozrazuje v následujícím rozhovoru.

Vraťme se ještě krátce ke karvinské generálce. Dopadla 0:0. Bude to typický obrázek karvinských výsledků v jarní části FORTUNA:LIGY?

Tak, byly to dva rozdílné poločasy. První byl z naší strany málo dopředu a bojácný, takovou hrou se určitě nebudeme chtít prezentovat. Ve druhém byly snad tři šance, jedna tyč, jednou to tam Mandy (gólman Mandous) skvěle chytil. Druhý poločas byl mnohem lepší, snesl přísnější měřítko.

Jste sice brankář, ale co by prospělo karvinskému útoku?

Těžko říct, do toho se nechci pouštět. Někdy, jako dnes, tam chybí i trochu toho štěstí. Musíme prostě věřit ve zlom a koncovku neustále a ještě více trénovat.

Bude tedy základem karvinské hry na jaře obrana?

Základ bude úplně všechno. Poctivě hrát celoplošně, aktivně, musíme být komplexní.

Pro brankáře je důležitá komunikace s obránci. Funguje?

Proti Olomouci jsme hráli poprvé s Martinem Šindelářem, protože v Turecku na soustředění ještě nebyl. Je to zkušený, silný hráč, posila. Myslím, že v obraně problém nebude. I v Turecku jsme hráli dozadu slušně, jen s Lubinem jsme měli problém s jednoduchým nákopy za obranu, ale to jsme si už vysvětlili a pak už to nebylo.

Do Karviné jste přišel v lednu. Na co vás trenér nalákal?

Jsem tady doma, z Ostravy je to kousek. Ale to nebylo to úplně hlavní, chtěl jsem se vrátit do české ligy.

Tady budete jednička, což jste v Trnavě nebyl…

Šel jsem tam, abych kryl záda tamějšímu brankáři, který byl náchylný na zranění. Na jaře jsem odchytal devět zápasů a pomohl k zisku Slovenského poháru (spolu s jinými karvinskými hráči Markem Janečkou a Matúšem Čonkou - pozn. aut.). Nebylo to špatné, jsem rád za to angažmá i za to, že mi v Trnavě umožnili vrátit se domů.

Nejhezčí část kariéry jste prožil v Plzni, i když jste tam plnil roli náhradníka, je to tak?

V Plzni jsem chytil nejlepší období, hrát v Lize mistrů je něco. I když jsem byl na lavičce, byl to vrchol kariéry na klubové úrovni. Rád ale vzpomínám na Senici, kde jsme hráli o titul a já pravidelně chytal.

Nakonec jste ale v Plzni předčasně skončil kvůli alkoholu za volantem. Jak se na to zpětně díváte?

Už je to pryč. Prošel jsem si něčím špatným, ale jak se říká, i špatné je pro něco dobré, takže jsem si aspoň bez řidičáku vyzkoušel, jak se cestuje po republice, třeba do Sokolova, kde jsem hostoval. Zvládnout se dá vše. Člověk si zpětně uvědomí, jaké přešlapy v životě udělal.

Teď budete hrát jen o udržení…

Ale o to už jsem taky hrával. Jednou v Hlučíně, ještě ve druhé lize, když jsem byl mladý. Tam jsme to zachránili dvě minuty před koncem posledního kola, takže pohoda (smích). A pak také ve Zlatých Moravcích, tam jsme bohužel spadli, protože jsme první půlrok prochrápali.

Tady to neplatí?

Tady není vůbec špatný mančaft. Co jsem zatím viděl, jediný velký problém je v útoku. Dostáváme se do šancí, ale góly chybějí. To je ale problém spousty týmů. V Trnavě jsme to neměli jiné. Musíme být optimisté.

Na jaře startujete z prvních čtyř kol třikrát doma…

To je lepší. Snad to bude naše výhoda, musíme toho využít. Stadionek je tady útulný, atmosféra bude taky parádní. Už když jsme tady hráli s Plzní, tak mě nový pěkný stadion zaujal.