„Chuť do hry byla na 110 procentech,“ přiznal s úsměvem po zápase, který rozhodl brankou na 2:0 krásnou ranou levačkou. A Sigmě tím zajistil klid do posledního zápasu základní části ligy na Slavii i následné nadstavby. Hanáci totiž po nedělním vítězství mají jistou elitní desítku. „To je velká úleva. Skupina o záchranu byl velký strašák, zvlášť po prvním jarním zápase s Jabloncem,“ dodal Houska.

S výkonem proti Teplicím asi můžete být spokojen, že?
Měli jsme hlavně motivaci v tom, že jsme nechtěli skončit v poslední skupině. To se tímto zápasem povedlo. I výkon byl dobrý. Myslím, že jsme vyhráli zaslouženě.

Na vás byla po zranění patrná velká chuť do hry.
Chuť do hry byla tak na 110 procentech, ale fyzicky to zase úplně na 100 nebylo. V posledních deseti nebo patnácti minutách jsem se cítil víc unavený než obvykle. To už bylo trochu na sílu, ale jinak se mi hrálo dobře.

Trochu netradičně jste hrál ve vyšším postavení pod hrotem. Jaké to bylo?
Je to dobré v tom, že jsem blíž vápnu a můžu dávat víc finálních přihrávek, nebo se dostat do zakončení. Na druhou stranu jsou zápasy, kdy tam míče chodí hůř, když se hraje s jinými týmy. Teplice ale chtěly hrát fotbal, takže místa tam občas bylo hodně, tak jsem se snažil toho využít.

Byl to od trenéra taktický tah třeba kvůli vašemu stavu po zranění? Jak vám to vysvětlil?
Byl jsem na tabuli před zápasem prostě napsaný výš. Úplně tak jsme se o tom nebavili. S Kubou Plškem jsme si role mohli točit. Na hřišti na sebe zavoláme a jeden zůstane víc vzadu. Nebyl v tom vůbec problém.

Můžete se ještě vrátit ke svému zranění?
Měl jsem ve svalu krev. V jednom místě mě na Bohemce píchlo a byla dost vysoká pravděpodobnost, že tam bude trhlina. Nakonec se to ale nepotvrdilo. Ta krev se musela stejně zahojit, takže to nějakou dobu trvalo. Už mě to ale nijak neomezovalo. Od čtvrtka jsem trénoval bez úlev a zatím je to dobré.

První prognózy přitom hovořily o konci sezóny?
Po tom prvním vyšetření jsem byl hodně špatný. Říkal jsem si, že to snad není možné a nějaké zápasy ještě musím zvládnout odehrát. Nakonec to dobře dopadlo. Jsem za to moc vděčný.

Jak moc se vám ulevilo, že jste si už zajistili nejhůře prostřední skupinu o Evropu?
Už po podzimu byl hlavní cíl uniknout poslední skupině o záchranu. Byli jsme ve složité situaci, zvlášť po prvním zápase s Jabloncem, který se nevydařil výsledkově ani herně. O to víc si toho vážíme.

Může vám to pomoct v boji o poháry v nadstavbě?
Určitě ano. Je to uklidnění, protože ten strašák tam pořád byl a matematicky to pořád mohlo vyjít tak, že jsme mohli z desítky vypadnout. Na druhou stranu k nějaké velké spokojenosti není důvod. Je potřeba dávat si vyšší cíle. Teď je to teoreticky ještě šestka a nebo play-off, kde se můžeme porvat o Evropu.

Sehráli jsme to jako zkušený mančaft

Po zkušenosti z loňského léta máte velkou motivaci si pohárovou účast zopakovat?
Rozhodně. Jsou to zápasy, pro které člověk fotbal hraje. Všichni, kdo jsme to tu zažili, jsme si to hrozně užili. A samozřejmě bychom si to chtěli zopakovat.

Gól jste dnes vstřelil netypicky levačkou. Jak se to povedlo?
Asi budu muset střílet jenom levou. Pak jsem to měl i na pravou a to byla o dost horší střela (směje se). Jsem rád, že mi to sedlo. Už jsem nedal gól docela dlouho, i když střel bylo hodně. I to pro mě byla úleva.

A co v prvním poločase krásná přihrávka na Martina Sladkého. Nemrzí vás, že to nebyl nakonec gól?
Viděl jsem, že hráč soupeře tam nechává prostor. Mrzí mě, že to nevyšlo, protože to byla opravdu krásná akce a přesně takové mám moc rád. Měl bych z toho možná i větší radost než z toho gólu. Jsme ale hlavně rád, že jsme vyhráli.

Vy i Vít Beneš jste po návratu do sestavy hru Sigmy hodně zvedli.
Beny to potvrzuje celé jaro. Hraje výborně. Tentokrát to ale bylo spíš o celém týmu. I kluci, kteří přišli do hry z lavičky, hráli dobře. Celý tým zaslouží absolutní pochvalu. Spoustu podobných zápasů jsme tady dohrávali pod tlakem, kdy jsem vedli 1:0 a klepali se až do konce. Teď jsme to ale sehráli jako zkušený mančaft a toho si cením.