Kliknutím zvětšíte
„Moc gólů nohami nedávám, spíše hlavou. I když první ligový jsem dal taky nohou. Takhle už to možná ale nikdy netrefím, takže jsem rád, že to tam zapadlo a uvidím, jestli se tohle ještě někdy povede,“ řekl po zápase novinářům Jakub Pokorný, který šel do hry od úvodní minuty poprvé od říjnového duelu se Spartou.
I proto se v jeho případě jednalo o hostování. To však trenér Ondřej Smetana vyloučil.
Jak vás napadlo takové zakončení? Bylo to jediné řešení?
Vnímal jsem, že kolem mě nikdo není, že jsem tam prakticky sám. Takovou myšlenku jsem měl jednou v Opavě, ale tam jsem trefil hlavu soupeře a dostal červenou kartu. Tam to ideální řešení nebylo, ale dneska už naštěstí ano. Už když jsem se nohou dotkl balonu, věděl jsem, že jsem to dobře trefil, že mi to nikam nesjelo. Asi to bylo ideální řešení, i když s obrovským štěstím.
Viděl jste míč letící do brány?
Jen jsem se otočil a viděl jsem, jak letí. Jestli to tam ale zapadne jsem nevěděl. Až když fanoušci začali křičet a kluci za mnou běželi, tak jsem věděl, že to vyšlo. Jinak se ale nestihnete podívat.
Myslíte, že jste tím zaskočil brankáře Stejskala, že to šlo chytat?
Netuším. Vůbec.
Trenér Smetana ale říkal, že občas takové zakončení zkoušíte…
Na tréninku se snažím zkoušet různé blbosti, někdy mě trenér nebo i jiní hráči za to pokárají, protože si to snažím užívat. (usmívá se) Jednou to z deseti sedne, a zrovna to vyšlo na zápas se Sigmou. I takové blbosti mohou rozhodovat.
Že byste byl spíše útočník, taková úvaha nebyla, když to takhle rád zkoušíte?
Já nevím, jak to mají útočníci v trénincích, ale když jdete na hřiště, tak musíte plnit to, co po vás chce trenér a to, co je vám vlastní jako stoperovi. Tedy bráníte, nechcete dostat gól. A na trénincích si to snažím vynahrazovat tím, že se snažím zakončovat, nebo jít víc do kombinace. Jsem takový, zkouším různé rabony, parádičky a tak. Někdy to vyjde, jindy ne. Ale tohle je jedna z deseti, možná ze sta, která klapne.
Do útoku se tedy ale nehrnete?
To ne. Odmalička jsem veden k bránění.
Jinak to byl vyrovnaný zápas, soubojový, o prvním gólu. Souhlasíte?
Určitě. Olomouc si určitě nezasloužila prohrát, měla dvě fakt obrovské šance, kdy nás Lašty podržel. Jinak zápas skoro bez šancí. Jestli my měli jednu dvě, Olomouc taky. Hodně soubojů, spíše to létalo vzduchem, než po zemi. O to je cennější, že se vyhrálo. Byl to zápas o jednom gólu, který se podařilo dát nám. Kdyby to skončilo remízou, myslím, že bychom se nezlobili my ani Olomouc, protože odehrála dobrý zápas.
Naposledy jste v základní sestavě nastoupil v lize loni v říjnu proti Spartě, tak jak se vám hrálo?
Mně se hrálo dobře už v přípravě. Byl jsem uvolněný, trenér se rozhodl od začátku pro Svozu, což respektuji, a já si musel počkat aspoň na ty karty. Jsem rád, že jsem si to mohl i užít, protože to vyšlo doma a už před fanoušky. Doteď byla jen tisícovka. A naštěstí to vyšlo. Konečně jsme udrželi nulu a vyhrálo se.
Po delší době jste nehrál jen vy, ale i váš parťák ve stoperské dvojici David Lischka s brankářem Janem Laštůvkou. Měli jste tak společné sezení na toto téma?
Lašty mi říkal, že spolu hrajeme po delší době, i vlastně právě on sám. Ale s Lišákem jsme hráli v jednom přáteláku, kde jsme sice dostali čtyři góly, ale řekli jsme si, že to tak špatné nebylo. Že si to teď jdeme užít. Myslím, že to podle toho tak i vypadalo. Nebyli jsme svázaní, nebo že bychom měli těžké nohy. Naštěstí to dopadlo dobře a i Lašty pomohl, že na nás křičel. A chytil dva góly.
Trenér uvedl, že jste si tím řekl o sestavu…
Jsem k sobě přísnější. I když se výkon povede, snažím se hledat chyby, na kterých lze pracovat. Ale jo… Dal jsem gól, vyhráli jsme, máme nulu a myslím, že až příliš sebekritický být nemůžu. Mohlo by mi to i uškodit. Jestli to bude stačit na další zápas v sestavě, budu rád.
Čím si vysvětlujete, že Baník teprve počtvrté v sezoně udržel čisté konto?
Nevím. Na druhé straně hodně gólů se dává, teď tomu nepomohla ta čtyřka s Teplicemi. Netuším, čím to může být, ale jsem rád, že pod tuhle nulu se mohu podepsat.
V souvislosti s vámi se mluvilo o hostování, konkrétně v Polsku, trenér Smetana to ale nyní vyloučil, tak berete to tak, že zůstáváte?
Jsou tři dny do konce přestupů, a pan Grussmann, nebo pan Bělák mi řekli, že mě nepustí. I když to od začátku vypadalo celou dobu, že jo. Dostalo se to do fáze, že Svoza dostal čtvrtou žlutou kartu a já ho musel „nahradit“. Zbývají tři dny, jestli to dopadne, nebo ne, to už není na mně. Já tu mám smlouvu a když zůstanu, udělám pro to, abych Baníku pomohl.
Jaká je ta nejistota fotbalisty, kdy nevíte, co bude zítra? Jestli se třeba nepostěhujete na druhý konec republiky.
Strašně psychicky náročné. Každý si myslím, že je to o tom si jít dvakrát denně začutat do balonu, ale je to fakt náročné, když nevíte, co bude zítra, nebo pozítří. Nevím. Vybral jsem si to, tak musím bojovat. Ale jsem rád, že hraju fotbal, protože je paráda dělat něco, co vás baví. Co bude, to bude. Užívám si dnešek.
16
Kondice
Dům a zahrada
Kafe
iReceptář
TN.cz
