Vzpomenete si ještě na svůj první ligový zápas?

Jasně, bylo to doma se Žižkovem, prohráli jsme 0:2. Tenkrát byla Plzeň někde úplně jinde, to se vůbec nedá srovnávat se současností. Je to už strašně dlouho.

Šestnáct let…

To je doba! Možná už si ani nevybavím všechny spoluhráče. (čte z internetu sestavu – pozn. aut.) Prochy, Knakal, Kozel, Barteska. Nikdo z nich už nehraje, jenom Venca Procházka v Ostravě.

Zato vy vypadáte pořád svěže. Co vás drží u fotbalu?

Baví mě to, jsem zdravý. Myslím, že pořád stíhám, ještě nechci končit. Uvidíme, jak dlouho to bude trvat. Rok, dva… Víc už asi ne.

Po sezoně vám ale končí v Plzni smlouva. Přemýšlíte o tom, že byste ji prodloužil?

Fotbal dělám od pěti let, je to moje všechno. Chci vydržet co nejdéle. Nejvíc by mi chyběla ta naše kabina.

Ale jednání zatím žádné neproběhlo. Nejste nervózní?

Ne, bude mi 36 let. Není kam spěchat. I minule jsme se domluvili až v zimě. Kdyby chtěl pan Šádek jednat už teď, tak by mně chtěl vzít peníze, a to nechci. (úsměv) Máme otevřený vztah, můžeme si sednout kdykoliv.

Ale spoluhráč Krmenčík v rozhovoru řekl, že vám slíbil, že se budete loučit s pohárem nad hlavou. A mluvil o téhle sezoně…

Fakt jo, až takhle mě odepsal. (usměje se) Není to pro mě sice nejdůležitější, ale bylo by hezké, kdyby to tak jednou dopadlo. Ale těch pohárů a trofejí mám dost, už teď jsem spokojený.