Šestadvacetiletý Ironman patří k těm jedincům, kteří hned neběží s kašlem k doktorovi. On tam totiž neběží s daleko těžšími případy. Zkrátka jeho práh bolesti je úplně jinde. Tak schválně, kdo z vás by se šel natáhnout za zeď dva měsíce po zranění na tak citlivé části lidského těla jako je hlava?

„Když si člověk lehne, tak má čas se zpevnit, zatnout svaly. Takže, když dostane ránu balonem, mělo by to tělo vydržet. Navíc jsem po zranění přední části hlavy a při trestňáku ji mám otočenou směrem k naší bráně,“ říká Dominik Kostka v rozhovoru pro Deník.

Jaké to je hrát s maskou? Nemáte problémy s periferním viděním, což je při fotbale důležité?
Co se týče vidění do stran, tak to takový problém není. Ani, když letí dlouhý balon. Spíše, pokud je ta přihrávka utaženější, tak není přirozeně vidět dolů pod nohy. Musím více sklonit hlavu, takže je to trochu limitující. Jinak nepociťuji, že by maska nějak vadila, nebo extra překážela.

Nemáte teď větší obavy při hlavičkování?
V prvním zápase po návratu na hřiště jsem k tomu trochu větší respekt měl. Ve druhém jsem se ale dostal k jedné hlavičce, do které jsem ani nechtěl. Tím, že to bylo v pohodě, mě to svým způsobem nakoplo. Od té doby nemám žádný problém hrát hlavou.

Budu moct hrát ještě fotbal?

Jak vůbec došlo k vašemu zranění?
V utkání na Bohemce jsem se srazil se spoluhráčem. Při našem rohu jsem byl poslední. Od soupeře letěl odkopnutý balon vzduchem, já jsem koukal nahoru, tak jsem si nevšiml, že ke mně přibíhá ze strany Chlum (Martin Chlumecký). Jak jsem vyskočil a chtěl vrátit míč do vápna, tak jsem ho trefil obličejem na zátylek.

Přes viditelný otok jste prý nechtěl ze zápasu v poločase odstoupit…
Mě to tolik nebolelo, i když spíše jsem to v zápasovém transu nevnímal. Cítil jsem se dobře a věděl jsem, že můžu klukům dál pomáhat. Chtěl jsem se po přestávce vrátit na hřiště, ale naše fyzioterapeutka Léňa Konvalinová mi na základě toho řekla, abych si zacpal nos a foukl. Udělala se mi tam vzduchová bublina, tak jsme věděli, že je to průšvih. Už mě do zápasu nepustili.

Překvapila vás diagnóza v nemocnici, respektive počet zlomenin a kolik jich tedy bylo?
Jednalo se o čtyři zlomeniny. Lenka i já jsme si mysleli, že bude zlomena jenom lícní kost. Pak jsem se dozvěděl, že jsem měl zlomeninu u spánkové kosti, lícní kost zlomenou na dvou místech a ještě čelist zespodu.

Neobával jste se, že podobná zranění vedou ke konci v profesionálním sportu?
(pousměje se) Byla to moje první otázka, protože jsem strach měl. Doktor mě ale ujistil, že se to bude muset jenom plasticky opravit. Hledali jsme variantu, abych se mohl co nejrychleji vrátit.

Jak dlouho jste dostal zákaz sportovat na nejvyšší úrovni?
Následující týden jsem čekal, až mi splaskne otok. Chodil jsem normálně běhat a nějakým způsobem se udržoval ve fyzické kondici. Dokonce jsem byl jednou s klukama na tréninku. Osm dní po utrpění zranění mě operovali. Pak jsem byl čtyři dny vyloženě doma v klidu, na což doktor apeloval.

close Fobalové utkání Fortuna ligy mezi FK Pardubice a 1. FC Slovácko. info Zdroj: Deník/Luboš Jeníček zoom_in Dominik Kostka se na několik zápasů stává mužem se "železnou" maskou

Porušil jste dobu léčení, respektive se připojil zpět k týmu dříve?
Ne, že bych něco porušoval. Konzultoval jsem to s doktorem. Ten mi odvětil že to nejsou nohy. No a když nedostanu do obličeje ránu, tak to bude sice bolet a otékat, ale nebude to překážet v činnosti. Začal jsem zlehka. První dva dny jsem testoval, co dělají otřesy hlavy při běhání. Takže jsem víceméně vyklusával a pak na rychlosti přidával a přidával.

Když povídání odlehčíme, raději jste nechodil do hospody…
Ne vůbec ne. Já nechodím ani tak (úsměv).

Teď už se nám dýchá líp

Na vašem případě je vidět, že někteří lidé mají posunutý práh bolesti. Měl jste to i v dětství?
Tohle mám opravdu odmalička. Spoustu věcí jsem přešel. Dohrával jsem se zlomeným palcem u nohy. V minulé sezoně jsem si natřikrát zlomil nos a hned v ten den mi ho srovnali. No a v sobotu jsem hrál zápas. Bez masky (směje se). Takže to mám s tou bolestí trochu jinak. Když jsem byl malý, tak jsem kvůli tomu vůbec nebrečel. Rozbitá kolena a nějaké pády jsem vůbec nevnímal.

K tomu potlačení bolesti patří i vaše srdcařství. Takové hráče každý tým potřebuje. Máte to tak, že nemůžete spoluhráče nechat na holičkách?
To je jedna stránka věci. Od trenérů a mančaftu cítím, že týmu mohu pomoct, tak jsem chtěl být, co nejrychleji zpátky. Dělal jsem pro to maximum. Tyto rychlé návraty jsou ale důležité i pro mě. Každá delší pauza pro fotbalistu je špatná. Od té doby, co přišli noví trenéři, jsme hodně trénovali. Cítím se v dobré kondici a hodně mě to posunulo. Kdybych stál delší dobu, tak toho z ní spoustu ztratím.

Asi každého sportovce v kolektivním odvětví potěší fakt, že na něj trenéři čekají s otevřenou náručí.
Hráče to podpoří v jeho další práci. Hned má lepší náladu, když ví, že je pro klub potřebný a že ho mají rádi. Líp se přežívá pauza od fotbalu a člověk se pak o to více těší na návrat. Není to tak deprimující a zároveň je to motivační.

V utkání se Slováckem, jste si šel lehnout za zeď při trestném kopu soupeře s rizikem, že vás může exekutor trefit do hlavy. To byl váš nápad?
Já takhle chodím krýt zeď vždycky. Jak říká Jany (Dominik Janošek): balon není bomba. Když si člověk lehne, tak má čas se zpevnit, zatnout svaly. Takže, když dostane ránu míčem, mělo by to tělo vydržet. Navíc jsem po zranění přední části hlavy a při trestňáku ji mám otočenou směrem k naší bráně.

Naštěstí vám zkrátila dobu čekání reprezentační pauza, přesto zápasy s Teplicemi a Jabloncem jste sledoval jen jako divák. Jak vám bylo?
Samozřejmě, že mě to štvalo. Copak ty Teplice, tenhle zápas kluci zvládli parádně. Na ten fotbal byla radost se koukat. V Jablonci už jsem trpěl. Když jsem viděl prvních třicet minut, tak jsem si říkal, že to je přesně zápas pro mě. Domácí měli na straně okénka a já tušil, že bych je pozlobil náběhy za obranu. Tam mě mrzelo, že nemůžu klukům pomoct. Navíc, že to bylo ke konci pauzy a tudíž dlouhou dobou, co jsem nehrál.

close Dominik Kostka v utkání proti Plzni. info Zdroj: Radek Klier zoom_in Dominik Kostka v utkání proti Plzni

Už necelý měsíc po komplikovaném zranění na citlivém místě lidského těla jste naskočil do ostrého zápasu, když jste střídal na začátku druhé půle. Trenéra jste umluvil, protože Sparta se neodmítá?
Trenérovi jsem říkal před utkáním, že se cítím fyzicky i psychicky připravený. Jestli mě dá do základu, nechám na něm. On to vyhodnotil tak, že mě poslal na druhý poločas.

Teď jste znovu pevnou součástí pardubické zálohy. Za necelý týden jste vybojovali šest bodů. Větší vzpruha pro nedělní zápas asi nemůže být…
Je super, že jsme zvládli v derby Hradec a potom těžké Slovácko. I když ta první půle nebyla z naší strany dobrá. Na to se ale už nikdo neptá. Odpíchli jsme se ode dna tabulky a líp se nám dýchá. Nicméně teprve teď se jde do ostrého boje. Musíme dál sbírat body, protože každý ztracený pro nás bude průser. Zápas v Budějovicích je stejně důležitý jako ten proti Hradci a Slovácku. A budou další.

Bereme jenom tři body!

Základní část končíte s Českými Budějovicemi, tedy týmem, se kterým jste sezonu otevírali. Jak na něj vzpomínáte?
V tom utkání jsem nehrál kvůli utrženému úponu z přípravy. Z pozice diváka musím říct, že herně to byl výborný vstup do sezony. Přehráli jsme je po všech stránkách, ale neproměňovali jsme šance. Naopak jsme dostali góly, které podle mě padají jednou za sezonu. close Dominik Kostka info Zdroj: Radek Klier zoom_in Dominik Kostka

Prohráli jste 0:2. Přitom jste na budějovickou bránu vyslali dvanáct střel, zatímco váš protivník jen tři. Je možné, že už tam se ukázalo, jak se budou Pardubice trápit v koncovce?
Je to tak. Jak jsem se vrátil na hřiště, tak jsme řešili v kabině, že jsme u desítek střel nedávali góly. Měli jsme snad největší číslo ze střel na bránu z celé ligy a body jsme nesbírali. Tam jsme načali černou sérii, kdy se nám nedařilo proměňovat šance, což nás stálo body.

Mohl celý nególový začátek ovlivnit ve vašich hlavách další průběh sezony?
(zamyslí se) Je to možné. V hlavách s tím problém nemáme, spíše je to v nohách… Pochopitelně každému mančaftu se hraje uvolněně, když je po pěti kolech šestý a ne poslední. My jsme ztratili spoustu zápasů kvůli špatné koncovce. V opačném případě bychom se dnes nemuseli bavit o nervech ve skupině o udržení.

Teď jste ale nasázeli Slovácku tři góly. Už víte, jak na to a je to povzbuzení před vrcholem sezony?
Doufám. Pevně věřím, že nás to nakopne a že ty šance budeme využívat i v dalších zápasech. Dát tři góly mančaftu, který bojuje o evropské poháry a má silný tým, je super.

Navíc jste poprvé v celé sezoně, až ve 29. kole, otočili nepříznivý stav. Může z vás spadnout další kámen, když jste si věřili, že to jde?
(směje se) Pro nás spíše byl problém udržet vedení. Posledních patnáct minut je vždy na infarkt. Tím, že se to podařilo s tak silným protivníkem, by se to mohlo do hlav zavrtat. Je to jenom impuls k tomu, že stát se může v utkání cokoliv. Žádný zápas pro nás není ztracený. Takže i kdybychom obdrželi v Budějovicích gól v první minutě, půjdeme si za obratem…

Žene vás dopředu i fakt, že v neděli máte ideální šanci poprvé v této sezoně vyhrát tři utkání v řadě? Před tím se vám to v Olomouci nepovedlo díky penaltě v nastavení.
Když budu mluvit za sebe, tak do každého zápasu jdu s tím, že vypouštím, co bylo a nepřemítám ani nad tím, co bude. Vždy se soustředím na ten, který mě čeká. Věřím, že pro spoustu ostatních kluků může být i tento fakt jistá motivace.

Na druhou stranu se vám venku nedaří. Momentálně táhnete tři prohry v řadě. Takže spokojíte se s bodem?
Když bude bod, nezbude nám nic jiného než ho vzít. Zápasů do konce sezony už moc nezbývá, takže si tam jedeme pro tři.

Ptám se proto, že i v případě remízy byste neskončili poslední. Tudíž byste hráli nejklíčovější utkání se Zlínem doma.
O tomhle jsme se ještě nebavili. My chceme tři body. Podobné taktické záměry jsme v kabině neřešili.

Ještě ke Zlínu. Hraje v Mladé Boleslavi, které už o nic nejde. Neměl by bod z Budějovic cenu zlata?
Když se na to podíváme z tohoto pohledu, tak asi ano. Boleslavi sice tabulkově o nic nejde, nicméně kluci hrají o prémie a nikdo nechce zápas prohrát. Doufám, že to nevypustí a nebudou hrát lehkovážně. Naopak bývají takové zápasy zrádné. Kluci z Boleslavi mohou nastoupit bez tlaku, takže ho mohou zvládnout už jenom tím. Pokud Zlín vyhraje, tak my musíme udělat maximum alespoň pro ten bod.

Pomohli jsme Bohemce a ona nic…

Sledovali jste zápas Brno – České Budějovice? Nezamrzelo vás, že díky ztrátě Brna, už má Boleslav jistou prostřední skupinu, či jste si přáli plichtu, aby vám oba týmy zůstaly bodově blízko?
S klukama jsme se shodli, že remíza by pro nás byla nejlepší možný výsledek. Zároveň jsme se modlili, aby Zlín doma nevyhrál nad Bohemians. To už se bohužel nestalo. Bohemce jsme pomohli tím, že jsme porazili jejich konkurenta v bojích o poháry a oni nám nepomohli se Zlínem.

Tím, že České Budějovice urvaly bod, hrají dokonce o možnost uniknout ze skupiny o udržení. Chcete si spíše nechat je ve skupině o udržení nebo Jablonec, který mohou při jeho prohře v Ďolíčku vyšoupnout?
Každý má jiné přednosti. Jablonec spíš disponuje fyzickou silou, Budějovice mají ve středu hodně hráčů, kteří chtějí hrát kombinační fotbal. Je to strašně těžké posoudit. Záleží na mnoha okolnostech. S jakou formou se vytasí, jaký fotbal budou praktikovat. V tak důležitých zápasech mohou překopat celou taktiku.

Neprohra v Budějovicích by znamenala, že vám zůstanou maximálně čtyři body na dostřel. Bylo by pro vaší účast ve skupině o udržení lepší, kdyby všichni měli podobný počet bodů, aby se pak v jejím závěru nemohlo kalkulovat ve smyslu, kdo komu?
Je to tak. Bavíme se o tom často. Je super, že před zahájením skupiny o udržení nemáme žádné velké manko. Do Budějovic si jedem pro tři body, abychom naopak Zlínu odskočili. Kdyby se to podařilo, tak se mohou čtyři mančafty poskládat plus minus na stejně bodech. Vytvoříme na všechny tlak, oni budou muset šlapat až do posledního kola.

Jak jste na tom s fyzičkou jako tým. Je v tomto výhoda, že jste skoro všichni mladí kluci, kteří snadněji regenerují?
Nevím, jak jsou na tom s fyzičkou Budějovice. Samozřejmě hráli o den déle a v Brně. My naopak dvakrát za sebou doma. Mají starší tým, do toho cestování. Je možné, že by mohlo být naší zbraní, když budeme hrát rychle, rychle otáčet hru. Donutíme je běhat, může být teplé počasí.

Navíc po výhrách to jde úplně samo…
To je také pravda, ale to se dá říct i soupeři, který rozstřílel Jablonec a v nastavení obral o dva body Brno.