Kouč Oulehla o práci s daty: Fotbal rozhodují detaily a tohle je cesta

Jakou roli hrála finanční a sportovní pozice Opavy?
Ohledně ekonomických záležitostí jsem slyšel hodně, řekněme o určité nestabilitě. To ale nehrálo takovou roli. Jejich projekt se mi líbil, protože chtěli pracovat spíše s mladším kádrem, hráče připravovat, posouvat je dál, buď je zpeněžit, nebo si nachystat mužstvo k postupu do ligy. Zajímavá vize, ale Baník zvítězil.

Odchod ze Sparty? S působením na Letné jsem spokojený, říká Plavšič

Ale vaší vizí je pracovat s mladými hráči, že?
Určitě, ale jen s mladými se hrát nedá. Mužstvo musí mít nějaký mix, kde je starší generace, střední a do toho, když to funguje, se může zapojit i ta mladší. Já to zažil ve Varnsdorfu, kde jsme jeden rok málem postoupili do ligy – ostatně jako loni na jaře Roman West v Opavě – a v další sezoně se mužstvo rozprodalo. Díky tomu jsme s mladými a kádrem o věkovém průměru 21 let hráli o záchranu. Udrželi jsme se až v posledním kole. Je to hezké, lidi to rádi poslouchají, že chcete hrát s mladými a s odchovanci, ale musí tam být dobrý mix.

Zvažoval jste opavskou nabídku dlouho?
No, byla to otázka asi čtrnácti dní.

Umíte si ale představit jít z Baníku přímo do Opavy?
Když jsem trénoval druhou ligu, upřímně musím říct, že Opava pro mě byla jednou z vizí a štací, která mě hodně zajímala. Je to značka, má fanoušky, lidi tam umí fotbalem žít. To bylo lákavé. Ale samozřejmě jsem uvědomoval i druhou stránku té věci, že Baník a Opava je hodně třaskavé téma. To jsem už za tu dobu, co jsem tady, pochopil. (usmívá se) Možná to trochu roli hrálo.

Série bez výhry? Na hráče to má vliv. Ve finální fázi jsme jaloví, štve Vrbu

Prý to ale nebyla první možnost jít do SFC. Je to pravda?
Ano, jednou už kontakt proběhl, ale tehdy to nebylo tak živé. Oni posléze zvolili jiného trenéra. Ale musím přiznat, že když na podzim skončil Pavel Vrba, byl jsem téměř rozhodnutý skončit také. Přišlo mi to být fér právě vůči Pavlu Vrbovi, se kterým jsem dodnes v kontaktu a máme spolu dobrý vztah. Nakonec převážila schůzka s Pavlem Hapalem. Pobavil jsem se s ním o fotbale, pochopil jsem, že ho vidí dost podobně a s odstupem času mohu říct, že to bylo dobré rozhodnutí. Rozumíme si a v určitých věcech jsem se zase posunul dál. Je to jiná práce, protože Pavel Hapal a Pavel Vrba jsou určitě rozdílní trenéři.

Bude pro vás první jarní ligové kolo ve Zlíně proti Pavlu Vrbovi interesantní?
(usmívá se) Přiznám se, že nejsem ten typ, který by tohle úplně prožíval. Tohle mě bralo jednou, když jsem odešel z rodné Jihlavy, hrát potom proti ní bylo jiné. Byl jsem hodně nahecovaný. Postupně to ale ze mě vyšumělo. Tohle určitě prožívat nebudu.

Jste hodně aktivní na Twitteru, kde sdílíte své poznatky z dat, jimž se věnujete. To není moc obvyklé, co myslíte?
V Čechách moc své pracovní postupy nesdílíme. V naší branži máme spíše tendenci si to chránit, ale já takový nejsem. Ve světě je běžné, že si to trenéři více sdílí, což vás pak posouvá dál. Myslím si, že je dobrý postup. K tomu patří sociální sítě, ale člověk musí být opatrný, aby neuniklo něco, co by nemělo. Musíte k tomu přistupovat citlivě. Já tam dávám veřejné věci, které jsou snadno dohledatelné. Ještě bych ale něco dodal.

Povídejte…
Fotbal se skládá ze spousty věcí a nerad bych, aby si někdo myslel, že jsem datový kouč. To určitě ne. Data jsou doplněk naší práce, který vám může pomoci, protože fotbal rozhodují detaily. A tohle je cesta. Ale pořád jde jen o doplněk, klíčové je složení týmu, jeho vedení, a aby v něm byla i chemie. To je nejdůležitější.

Interpretace dat tak není vaší primární prací v realizačním týmu Baníku?
Ne, to ne. Pavel (Hapal) veškeré lidi okolo sebe řídí, máme jasně rozděleny úlohy. Udělá se týdenní tréninkový plán, pak se rozfázuje na jednotlivé dny, abychom věděli, co budeme dělat. Do toho promlouvají i kondičáci, s nimiž Pavel hodně komunikuje. Celkově si předáváme informace a hodně nad vším přemýšlíme, kde by nám data mohla pomoci. Není to jen hlavní moje činnost.

Štajner přeje titul Slavii. Nadstavba mu nevoní, rozhodnutí u videa nechápe

Co vás ale na datech fascinuje?
Je tam zajímavé srovnání s ostatními týmy. A mně konkrétně zajímají i světová mužstva jako Manchester City, která udávají tón fotbalu. Skvělou práci odváděl Erik Ten Hag, kterého jsem začal sledovat, když byl v době Guardioly v Bayernu trenérem juniorky. Hodně se tím zabýval. Snažím se úspěšné kouče sledovat, protože se v datech hodně pohybují a pracují. Celkově je to jeden z detailů, který vám pak může pomoci.

V Česku na to asi ještě moc nesázíme, viďte?
Obecně tomu majitelé nejsou moc naklonění, protože je to i o nějakých financích. Věří spíše svému oku. Je to škoda. A musím přiznat, že pro mě to bylo při rozhodování, co dál, důležité. V Baníku se na technologie sází, pan majitel do nich investoval a klubu to prospívá. Do budoucna to může velmi pomoci, pokud je tomu trenér nakloněn a využívá toho. A to u Pavla Hapala platí.

Ale Pavel Vrba věřil spíše svému oku…
Také pracoval s čísly. Nebyl tam příliš velký rozdíl.

Bojovník z Baníku je zpět! Šín porazil rakovinu a po osmi měsících znovu hrál

Vy jinak prý na stadion chodíte už v šest ráno, je to tak?
(usmívá se) Ano, je to tak. Když jsem byl hlavní trenér, chodíval jsem ještě dřív, ale v pozici asistenta je práce rozdělena na více lidí. Je to komplexní práce. Máte soupeře, na něj se potřebujete připravit, nastudovat čtyři pět utkání zpětně, útočné i obranné standardní situace, výstavbu hry, pomoci a zjednodušit práci může i InStat. Vše to během týdne skládáte. Možná by bylo zajímavé zmapovat běžný den fotbalového trenéra. Asi by se lidé divili, kolik to obnáší práce.

To určitě. A v kolik tak končíte?
Když máme dvoufázový trénink, tak třeba i v osm večer, když je jen jeden, tak kolem čtvrté páté hodiny. K tomu máte i dny, kdy jedete sledovat soupeře, nebo některé hráče, takže je toho dost.

Co na to rodina?
Já mám výhodu, že paní hrála fotbal za Slavii, za Spartu, za nároďák, takže ví, co to obnáší a plně mě v tom podporuje. Sama se i na trénink, nebo utkání, chodí dívat, takže v ní mám velkou podporu. Ale někdy i kritičku. (zasměje se)