Nelze se nezeptat na vaše pocity. Jaké jsou?

Úžasné. Hráli jsme proti silnému soupeři, možná nejlepšímu v lize. Měli opravdu hodně šancí a útoků. Bylo to napínavé a taky pěkně namáhavé až do poslední minuty. Neměli jsme ani chvilku na nějaký oddych, nemohli jsme si dovolit nějakou nepozornost.

Tomáš Souček proměnil od února všech šest soutěžních penalt. Věřil jste si na něj?

Ale jo, věřil. To brankářské tajemství vám nepovím, ale on tu penaltu stejně zahodil.

A kdyby ji k tyči trefil, měl byste ji?

Určitě ano, šel jsem tam najisto (úsměv).

V poslední minutě se po akci právě Součka ještě řešilo video. Věděl jste, o co jde?

Ne, ale nemyslel jsem si, že by z toho něco mělo být. Neviděl jsem tam nic, tak nevím, jestli reklamovali faul nebo roh. To už je teď jedno.

Při této šanci vytlačil Hrdlička slávistu van Burena mimo střelecký úhel.

Kdy jste se vlastně dozvěděl, že půjdete do brány?

Až dneska v den zápasu. 

Překvapilo vás to?

Musím říct, že ano. Pasta (brankář Pastornický) chytal dosud velmi dobře, spíš nám chyběl ten gól na druhé straně. Bylo to na trenérovi.

Šancí měl soupeř opravdu hodně, vám pomohlo i štěstí…

Jasně, byla tam tyčka, břevno, tutovky. Ale my, hráči po třicítce, už musíme mít i trochu toho štěstíčka. Nejsme už takoví mlaďoši (úsměv)

Máte na to nějaký recept?

Ne, pomodlil jsem se, přijela mi snoubenka s dcerkou, takže asi to štěstíčko sedlo na správnou stranu (smích).

Přitom jste začali dobře a Slavia neměla nic. Teprve od penalty si začala vytvářet šance. Spoustu šancí…

Jak to říct? Taky umíme hrát fotbal, zakombinovat a dobře rozehrát. Ano, začali jsme dobře, v minulých kolech nám vždy scházel jeden gól k bodu, teď jsme konečně něco uhráli.

Nakopne vás bod s mistrem?

Musí. Ale my jsme se nakopávali po každém zápase sami, protože jsme věděli, že naše hra byla celkem dobrá a scházel jen dobrý výsledek. Snad se budeme takto nakopávat každý týden.