Hokejový trenér Miloš Holaň říká, že i když hrál NHL, byl v reprezentaci a dosáhl velkých věcí, tak jakmile se baví s otcem, připomene mu hned, že mistrovský titul s Vítkovicemi nemá. Máte to tedy se svým tátou podobné?

To ne, my s otcem tohle takhle neprobíráme. Obecně se o fotbale málo bavíme. Víme, jak to je… Myslím si, že to víme, ani se o tom nemusíme bavit. Ale je to motivace a inspirace.

Přípravné fotbalové utkání Česko - Arménie
Nová místa pro další hráče. Na soupisce pro fotbalové Euro může být až 26 jmen

Jaké máte tedy po středě pocity?

Teď už s odstupem se vše zase začíná překlápět do reality. (usmívá se) Už jsem zase v pracovním módu, protože v sobotu (15.30 hodin) nás čeká ligový zápas v Trnavě, kde čekáme, že nám to budou chtít vrátit. Musíme se na ně dobře připravit, tým dát dohromady a namotivovat na závěr ligy. To bude naše největší práce. Jinak pocit je samozřejmě ten, že jsme byli odměněni za práci. Je to fajn, od začátku jsme jeli naplno, bylo to hodně náročné. Už dostat se do šestky, nebýt v ní do počtu a postupovat v poháru. Bylo toho dost, takže pocit zadostiučinění je fajn.

Jaké byly oslavy?

Krátké a spontánní, protože na nás všech bylo vidět vyčerpání. Jeli jsme nadoraz, jako to má být, i to finále ve vedru bylo náročné, všichni jsme toho měli dost na to, abychom nějak víc oslavovali. Ani jsme nic dopředu neplánovali, takže jsme si užili cestu zpět a chvíli v Ružomberoku. Potom šli kluci spát. Bylo to spontánní, krásné a krátké.

Pohár má Ružomberok podruhé v historii, po osmnácti letech. Jak to lidé vnímají, jelikož i když má klub i nějaké tituly, tak trofeje nezískává každý rok?

Myslím si, že hodně pozitivně. Jak říkáte, pohár po osmnácti letech, protože v minulosti ten tým nebyl tak silný. A ani ten současný není s těmi dřívějšími, které získávaly tituly, protože Ružomberok měl známé hráče, srovnatelný. Nikdo to od nás nečekal, ale všechno šlo tak krok za krokem, kolo po kole, kdy se vše dávalo dohromady, muselo si to sedat. Určitě pomohla zimní příprava. Vše šlo spontánně. Šestka, postupy v poháru, finále, až to vygradovalo takhle. Myslím si, že když to vidí majitel, primátor a celé vedení, tak byli šťastní. Prožívali to.

Sportovci krátce po úspěchu říkají, že jim to ani nedochází. Co vy?

Hráčům jsem říkal i svou zkušenost, že jsem finále poháru hrál, ale v roce 2008 jsme prohráli na penalty. V té době mi bylo nějakých 27 let, ani jsem si neuvědomoval, že to může být první a poslední šance. Bral jsem to jako samozřejmost. Až zpětně mi někdy dochází a lituji, že jsem to tak vnímal, i když tehdy pohár ani v Česku neměl takovou váhu a sledovanost. Proto jsem na kluky apeloval, ať prostě uděláme vše pro vítězství, protože to může být jen jedna příležitost, kterou ale nesmíme promarnit. Že si toho musíme vážit a vyhrát. Myslím si, že jsme si váhu toho zápasu uvědomovali, chtěli jsme uspět a vše tomu bylo přizpůsobené.

Ondřej Smetana po zisku slovenského poháru.Ondřej Smetana po zisku slovenského poháru.Zdroj: MFK Ružomberok

Co z vašeho pohledu převážilo finále na vaši stranu?

Asi komplexní připravenost. Snažíme se být dobří ve všech atributech. To mě tady posunulo. Abychom s tímto týmem byli úspěšní, je nutné být silný v nízkém bloku. To vyhrává velké zápasy, někdy to holt musíte i přežít. Každý víkend hrajeme proti silným týmům, proti nim musíte být organizovaní, silní před vlastní bránou a to si myslím, že rozhodlo. V prvním poločase se hra po úvodním tlaku vyrovnala a místy jsme byli lepší. Škoda, že úvodu druhého, kdy Trnava nastoupila nervózní, byla nepřesná, jsme nevyužili víc. Převážná část druhého poločasu se odehrávala před naší bránou, kde jsme byli pevní, organizovaní v nízkém bloku. Nakonec nám pomohl i chtíč něco dokázat a Trnavě ten pohár vzít. Být úspěšný. A komplexnost.

Co tím myslíte?

Z asi patnácti posledních zápasů máme druhý největší počet vstřelených gólů, k tomu i dobrou defenzivu. Není to tedy jen o ní, ale jsme organizovaní dopředu a ve finální třetině si umíme počínat velmi dobře, funkčně. Díky tomu jsme tam, kde jsme.

Berete tedy tento úspěch jako svůj dosud životní?

Pořád mi je jen čtyřicet jedna let, tak věřím, že mě ještě něco čeká. Ale z té dosavadní kariéry asi jo. Na Slovensku jsem jako hráč byl druhý, v Česku třetí, k tomu finále poháru, takže tohle budu stavět nejvýš, ale jak jsem řekl, ještě mi chybí jedna meta, abych otce překonal, takže mám na čem pracovat.

Jakub Markovič.
Markovič: Baví mě Neuer. Slavia? Nebyl jsem připravený, abych dělal jedničku

Co bude dál? Zisk poháru vám možná trochu vzal náplň do zbytku ligy, protože nemusíte řešit, kteří skončíte. Nebo ne?

Myslím si, že fotbal je o nějakém nastavení, mentalitě. A to bychom určitě nechtěli ztratit, nebo z ní vypadnout, protože se do toho může blbě naskakovat. To u týmu, jako jsme my, musí být priorita, abychom byli konkurenceschopní těm silným soupeřům. Proto z toho nesmíme vyskočit. Zároveň si musíme uvědomit, že všechny cíle, které jsme měli, se podařilo splnit. Dosáhnout na ně, takže bude těžké kluky motivovat a udržet na tomto nastavení. Celá soutěž i pohár nás stály hodně sil.

A zbytek ligy vás ještě nějaké stát bude…

Hrajeme v Trnavě, máme doma Žilinu a jedeme na Slovan. A rivalita se všemi i to, že se v lize stále hraje o hodně, nám nedovoluje polevit. Zbylé týmy hrají o druhé, třetí, čtvrté, páté místo, a my nikomu nechceme nic usnadňovat a ulehčit. Cítíme, že máme určitou zodpovědnost, abychom si udrželi tvář. To je motivace. Navíc Trnava nám bude chtít i s úroky vrátit to finále. Bylo by fajn ukázat, že to nepůjde lehce.

Utkání 2. kola českého fotbalového poháru MOL Cupu: FC Hlučín - FCBaník Ostrava, 29. srpna 2023, Hlučín. Trenér Hlučína Ondřej Smetana.Trenér Ondřej Smetana.Zdroj: Deník/Lukáš Kaboň

Kromě toho, že klubu přinesl pohár trofej, tak také vstupenku do Evropy. To asi nelze opomíjet, že?

Jo, tak to je vlastně největší motivace pohár vyhrát, že jde o nejjednodušší cestu do Evropy. Navíc když Slovensku vzrostl koeficient, tak už to není vstupenka do Konferenční ligy, ale do Evropské, kde můžeme očekávat, že narazíme na kvalitu. Tomu už nyní slouží proces, kdy se budeme snažit tým doplnit, oživit a pracovat na přípravě. Do toho se pustíme hned od pondělí, protože nás čeká spousta práce, která to přináší. Hrát poháry není jen radost, ale i zodpovědnost, protože musíte pracovat na koeficientu pro Slovensko. Je to závazek. Jako když jsme se dostali do šestky, ve které jsme chtěli bodovat, což se daří, tak nás bude čekat to stejné i v Evropě.

Co byste řekl na to, kdybyste náhodou někde narazili i na Baník, který je v této chvíli v lize na čtvrté pohárové příčce?

To mě ani nenapadlo. My už tam jsme, před Baníkem je ještě kus cesty, i když si myslím, že to mají ve svých rukou. Ale musí to zvládnout. Ale jak říkám, na tohle jsem nemyslel.

Zatímco na Slovensku jste dosáhl na velký úspěch, v Česku se spekuluje o tom, že byste mohl být novým trenérem Slovácka. Je to tedy reálné?

Do finále jsem nic neřešil a soustředili jsme se jenom na to, abychom byli v tom zápase s Trnavou úspěšní. Jinak vše řeší můj agent, se kterým jsme se domluvili, že na eventuální nabídky bude čas po poháru. A co pak bude, to bude.