Kdy na sobě pocítíte, že se blíží ostrý start soutěží?
Já jsem napnutý pořád. Je to zaměstnání, při kterém se všechno mění každou minutou. Něco si nalajnujete a za chvíli je to jinak. Napětí je svým způsobem neustálé.

Jak se to projevuje?
To ví nejlépe má manželka. Každý člověk, pokud má před sebou důležité jednání nebo nestandardní den, musí být nervózní. My trenéři nejsme výjimka.

Začínáte ligou s Olomoucí a v Liberci, ale pak vás čeká 2. předkolo Ligy mistrů s Olympiakosem Pireus. Už myslíte i na tenhle souboj?
Na rozdíl od jiných klubů nemáme takové sponzory, kteří by nám zajistili celý rozpočet. My si do kasy musíme pomáhat i sami. Věřím, že i v září budeme v plusu, čili ve skupině evropského pohárů. A nebudeme muset sahat na rezervy, byť je máme.

Nemyslíte, že lidi řeckého soupeře trochu podceňují?
Pokud ho podceňují, tak bych jim doporučil, ať se podívají, jakou má Olympiakos sílu, kvalitu, hráčský kádr a rozpočet. Pak určitě názor změní. Olympiakos je top mužstvo v Řecku. Letos sice nevyhrál titul, ale Soluň neprohrála jediný zápas…

Bude to pro Viktorii klíčový zápas letošního podzimu?
Nevím, jestli klíčový. Je důležitý a nebudu říkat, že není. Kdyby se nám podařilo postoupit, budeme mít garantovanou minimálně skupinu Evropské ligy, což by bylo skvělé. A ještě bychom se mohli poprat o Ligu mistrů. Prostě bychom měli další šanci. Když nepostoupíme, budeme hrát jen kvalifikaci o Evropskou ligu. Start je hodně náročný. Zátěž bude mimořádná a sám jsem zvědavý, jak to zvládneme.

I proto zatím zůstává v kádru víc hráčů, než bývalo zvykem?
Momentálně ano. Kluby už se ptají, jestli budeme někoho uvolňovat. Počkáme do konce srpna, kdy končí přestupové okno pro Evropu. Zatím musí být kádr široký, abychom byli připravení na těžký rozjezd.

Nakolik máte jasno o sestavě?
Můžete si něco plánovat, ale každým přípravným zápasem se vaše představy mění dle toho, jaké vidíte výkony. Viktorka má velmi kvalitní a vyrovnaný kádr. Před deseti lety bych vám základní sestavu pro ligu vyjmenoval, protože tu bylo třináct hráčů a dalších pět do počtu. Dnes tu je přes dvacet kluků, kteří mají ambici hrát v základu a ve spoustě českých klubů by taky hráli. Tady si svoje místo musí vybojovat.

V generálce nastoupilo všech pět nových fotbalistů. Má někdo z nich nakročeno do základní sestavy?
Určitě ano. Nemyslím si, že všichni nastoupí hned v základní sestavě, ale minimálně dva v ní budou. Máme před sebou ještě týden, stát se může cokoliv.

Po sezoně skončili Bakoš, Kolář, Petržela… Hodně se toho v Plzni změnilo, že?
Věděli jsme, že jednou ta situace nastat musí. Že musíme mužstvo omladit. Je pravda, že letos se přestupů udělalo hodně. Jsme v očekávání. Hráči, když do Viktorky přicházejí, tak sami po čase konstatují, jak jsou překvapení. Z tlaku. Ať už od fanoušků nebo od médií.

Jaké to je loučit se s hráči, se kterými jste psal dějiny klubu?
My se s nimi tak úplně neloučíme. Budeme mít neustále nadstandardní vztahy. Nikomu nezavíráme dveře. Když ještě neměl Milan Petržela domluvené angažmá ve Slovácku, tak jsem mu říkal: Pokud nic nebudeš mít, přijeď na soustředění a zapojíš se. Vztahy se vybudovaly, takže nebudeme před nikým zavírat dveře.

Z útočníka Bakoše jste udělal svého asistenta. To byla spontánní myšlenka?
Byly dvě varianty, které jsme řešily. Nakonec jsme se rozhodli pro Marka, který měl k mužstvu momentálně blíž. Je pracovitý, znám ho už z Púchova. Už teď dokazuje, že má před sebou jako trenér zajímavou perspektivu. Musí si jen dodělat vzdělání.

Už ho berou hráči jako trenéra?
Ano. Sedí u jiného stolu, v jiné kanceláři. (úsměv) Sem tam samozřejmě nějaký vtípek padne.

Jak mu jde tykání?
Víte, já vlastně nevím, jestli mi tyká. Musím to zjistit u oběda.